731. kontakt (výňatek)

Nové, životně důležité informace o koronaviru

(Výňatek z kontaktní zprávy č. 731 ze dne 3. února 2020)

Billy     Pokud je ti to vhod, pak bych se chtěl ještě jednou vrátit ke koronaviru, a sice ve věci ochranných roušek, ke kterým jsi řekl, že jsou užitečné jen tehdy, když se k tomu nosí i ochranné brýle. K tomu by bylo jistě důležité uvést i poněkud přesnější vysvětlení, jak jsi mi to vše vyložil v soukromém rozhovoru. Takže si myslím, že bys mohl říct i něco osvětového ve věci pomůcek ochrany obličeje, jejich vlastností, užití a používání atd., což bude jistě poučnější než banální a nedostatečné tlachání těch pozemšťanů, kteří se považují za důležité rádobyvelkými a hloupými průpovídkami, ve skutečnosti ale ničemu z toho nerozumí, přesto jim většina národa věří, namísto toho, aby národ naslouchal skutečným odborníkům a následoval jejich pokyny. Bylo by také jistě dobré, abys krátce něco vysvětlil o nejdůležitějších rozdílech různých záhadných původců chorob a epidemií, totiž o mikroorganizmech, nechutných virech a dalších protivných původců různých obtíží. Bylo by rovněž důležité, abys ve věci různých bakterií a virů vysvětlil něco o jejich způsobu života, životních funkcích, rozmnožování, působení, chování a dalších důležitých záležitostech. Dále by bylo také dobré osvětlit zacházení s původci nemocí a jejich potírání. Ovšem prosím tě, pokud tak budeš chtít učinit, tak pro nás laiky prosím srozumitelně.

Ptaah  Máš zřejmě pravdu, abychom ještě jednou probrali nějaké nezbytnosti na témata již řečená. Chci k tomu na jednu stranu zopakovat to, co jsem už vysvětlil, na stranu druhou k tomu mohu vysvětlit i něco dalšího a rovněž i něco rozvést ve věci tvé otázky o rozdílech původců.

Vysvětlit přesně rozdíly mezi původci nemocí by nás zavedlo příliš daleko, takže na to nechci odpovídat, nýbrž chci říct jen to, že je nutno zmínit mnoho různých zárodků, resp. mikroorganizmů, které poškozují zdraví, jakými jsou bakterie, viry, parazité, houby, protisté, řasy, améby (česky i měňavky – pozn. překl.), priony či viroidy a virusoidy. Tyto mikroorganizmy vyvolávají škodlivé poruchy, a sice obzvláště proto, že:

  1. způsobují vysokou teplotu, která může končit smrtí proto, že vyvolá prudké imunitní reakce;
  2. poškozují tkáně tím, že se živí tělesnými buňkami;
  3. vylučují aktivní látky škodící tělu;
  4. při umírání uvolňují látky pro tělo škodlivé.

V důsledku vylučování jedovatých látek (pozn. toxinů) bakterie škodí napadenému organizmu, přičemž živoucí bakterie vylučují exotoxiny, většinou proteiny, které …

Billy     Promiň, exotoxiny jsou ty jedy, které způsobují např. černý kašel a choleru, že? Tak jsem se to jako chlapec přinejmenším naučil od našeho obvodního lékaře Dr. Strebela, když moji dva bratři Karl a Gottlieb a má sestra Berta dostali černý kašel. Když jsem se musel nechat očkovat v Turecku proti choleře, tak mi bylo řečeno, že tato nemoc je způsobována exotoxiny, což platí i pro tetanus, proti kterému jsem musel být v průběhu let očkován několikrát.

Ptaah  To je správně, ovšem tyto jedovaté látky způsobují i spálu a záškrt atd. Dále je zapotřebí uvést i endotoxiny, které se uvolňují coby části buněčných stěn bakterií, a sice tehdy, když zemřou a vyvolávají např. salmonelózu nebo tyfus atd. Nebezpečí původců chorob pro člověka je veliké, přičemž existují různé rizikové skupiny, ale toto vysvětlování by nás zavedlo rovněž příliš daleko.

Ohledně původců nemocí je tu rozdíl mezi baktériemi a viry – společné mají jen to, že mohou totiž vyvolat nemoci, ale v mnoha oblastech jsou zcela rozdílné, a to jak ohledně rozmnožování, tak i ohledně látkové výměny. Viry nejsou žádní živočichové v té podobě, jak živočichy chápeme, nýbrž se jedná o infekční bezkomorové organické struktury. Viry existují všude ve všech Univerzech v počtu, který je nám známý, čítající přibližně 2,7 milionů různých druhů a všeobecně mají schopnost replikace a evoluce, přičemž mnohé mezi sebou představují i hostitele.

Viry nejsou žádní soběstační živočichové, nýbrž ryze specifické a nezávislé zformované struktury, které ovšem od pradávna představovaly původní elementy pro začátek a vznik jakéhokoliv života, přičemž se proměnilo jejich bezpočetné množství skrze svou evoluci k prapůvodním životním formám. Z nich se v průběhu dlouhých věků vyvinuly první nízké formy života, které vyrůstaly v důsledku svých evolutivních schopností ke stále vyšším formám života. K tomu patřily i rozmanité druhy bakterií, které coby skuteční živočichové potřebovaly jiné základy než viry, z jejichž proměn se vyvinuly, neboť coby formy života potřebovaly např. kyslík, síru a další chemické látky nebo světlo atd. Také velikost obou původců je rozdílná a enormní, neboť bakterie mohou vykazovat průměr přibližně 0,6 až 1 mikrometrů, zatímco viry jsou přibližně 100krát menší.

Viry vykazují jednoduché složení „těla“ a sestávají prakticky jen z dědičné výbavy, která je uložena ve schránce z proteinů. Zatímco baktérie mají buněčnou stěnu a nezbytné buněčné orgány, chybí jim ovšem buněčné jádro. Jejich dědičná výbava je uložena v tekuté základní substanci bakteriální buňky, důsledkem čehož je vybavena vším, aby se mohla samostatně rozmnožovat. Bakterie se tedy mohou rozmnožovat samostatně dělením buněk, takže k tomu nepotřebují žádného hostitele, na rozdíl právě od virů, které ho potřebují k rozmnožování vždy. Pokud se tedy dostanou do těla člověka – nebo savců atd. – a v něm se dostanou do nějaké buňky, tak do ní předají dál svou dědičnou výbavu, zmanipulují hostitelskou buňku a nesmírně rychle se množí, takže produkují neustále nové viry propašovanou dědičnou výbavou. Viry pak své hostitelské buňky opouští, ničí je a napadají a manipulují další buňky.

Podíváme-li se na rozdíl od virů, které nemají žádnou látkovou výměnu, důkladně na bakterie, tak ty jsou zformovány zcela jinak, neboť jsou – jako ostatně všichni živočichové – formami života a jedná se o organizované jednotky, které jsou schopny evoluce, vykazují látkovou výměnu, jakož i dráždivost a navíc jsou dále schopny reprodukce a dokáží růst, což viry nedokážou.

Co se týká bakterií a virů coby původců nemocí, tak působí různými způsoby, aby je vyvolaly a šířily. Bakterie se vkradou do organizmu, aby se pak za příznivých podmínek rozmnožily, načež se vylučují látkovou výměnou jejich jedovaté produkty, které poškozují imunitní systém, ale neničí buňky – nicméně poškozují organizmus, čímž vznikají nemoci a choroby. Oproti tomu viry napadají buňky proto, aby se rozmnožily, načež je ničí a likvidují, což ovšem tělesný imunitní systém činí rovněž tak, jsou-li buňky viry napadeny.

Proti různým původcům nemocí, jako právě bakterie a viry, jsou nezbytné přirozeně různé potírající látky, resp. medikamenty, přičemž ty musí být navíc specificky zaměřené na různé druhy virů, jejich stavbu, rozmnožování a působení. U bakterií je třeba nasadit zpravidla mimořádné likvidační látky, jakými jsou antibiotika, v důsledku nichž dojde k napadení buněčné struktury, resp. buněčných stěn původce nemoci a bakterie odumřou. Tyto buněčné stěny mají jinou stavbu než buňky lidské, a proto díky medikamentu neutrpí žádnou škodu.

Co se týká virů, tak proti nim sice existují léky, ale je jich skutečně jen několik málo. Zpravidla ovšem nelze virově podmíněné onemocnění potřít a vir zničit, nýbrž jej lze jen potírat a zmírnit symptomy, které se objevují jako dotěrná a dle okolností nebezpečná vedlejší narušení, způsobující škody. Zvládat a odstraňovat lze jen tyto symptomy, zatímco ovšem virové onemocnění zuří dál a nelze jej odstranit. To je rovněž důvod toho, že jistá virová onemocnění končí často smrtelně – jako je tomu speciálně u epidemií a pandemií – pokud tělesný imunitní systém není dostatečně energeticky silný na to, aby se s virem vypořádal a zvítězil nad ním. Užitečné může být ovšem očkování – na rozdíl od bakterií – za předpokladu, že je k dispozici vhodná očkovací látka. Je-li tomu tak, lze tím získat preventivní ochranu proti řadě virových infekcí. Očkováním proti množení virů lze zamezit infekci, což se ovšem týká skutečně jen několika málo virů. Co se týká velké masy virů jdoucí do milionů např. viry nachlazení, tak proti nim je účinné jen očkování, neboť normálně se s onemocněním musí vypořádat imunitní systém a celý lidský organizmus sám. Pokud to není možné, pak se nabízejí prakticky jen dvě možnosti: Smrt, anebo doživotní chřadnutí.

Co se nyní týče ochranných masek, tak je k tomu třeba říct, že jich existují různé druhy, které jsou však pozemšťany různě označovány a také jsou chybně používány.

1) Ochranné masky proti infekcím, které jsou způsobené různými původci nemocí, jsou chybně označovány jako roušky, neboť o takové se zde nejedná, které mají sloužit k obraně a proti rozšíření zárodků, resp. původců nemoci. Roušky, které se nosí jen na ústech, odpovídají jednoduchým, tenkým, jednovrstvým látkovým maskám, které slouží k ochraně a zabraňují tomu, aby různé látky zvenčí pronikly do úst a z nich naopak i ven, jako např. hlen, sliny a části stravy. Tento druh masky je tedy nevhodný k ochraně proti infikování různými původci nemocí.

2) Pracovní ochranné masky jsou zcela nevhodné proti nakažení různými původci nemocí a slouží jedině účelu ochrany proti určitým látkám, které vznikají v důsledku pracovní činnosti, přičemž tyto masky slouží exaktně jen proti vniknutí těchto určitých látek do úst a tím do dýchacího orgánu.

3) Látkové masky/roušky z vlastní produkce, které jsou často z různé potřeby podomácku zhotovovány, jako např. proti vniknutí prachu atd. do dýchacího orgánu nebo do úst jsou proti infikování různými původci nemocí zcela nevhodné, což platí i pro běžné šátky, šátky na krk a šály atd. Věci tohoto druhu slouží v tomto případě pouze k uklidnění myšlenek a pocitů, přičemž nošení těchto masek zprostředkovává falešnou jistotu.

4) Ochranné masky proti plynu – což platí i pro skutečné plynové masky – mohou, dle jejich vlastností zabránit infikování různými původci nemocí, což však nemusí být vždy ten případ.

5) Také ochranné masky proti částicím hmoty, které jsou účinné proti vniknutí do úst a do dýchacích orgánů, jako i proti prachu, písku, popelu a jiným jemným látkám, jsou absolutně nevhodné proti infikování různými původci nemocí, neboť proti bakteriím, virům, mikrobům, a jiným původcům jsou tyto masky zcela neužitečné.

6) Ochranné masky proti infikování různými původci nemocí odpovídají produktům masek, které jsou zhotoveny zcela za tímto cílem a splňují účel zabránění infikování díky svému provedení, hustotě a účelné filtraci.

7) Lékařské masky odpovídají produktům, které jsou jediné efektivně účinné proti nakažení, a sice jak proti virům a bakteriím, tak také proti jiným původcům, jichž je větší počet. Pravé lékařské masky jsou opatřeny speciálními filtry a dle druhu a produktu podle okolností desinfikačními prostředky, což nabízí velkou jistotu a zabrání infekci.

8) Nošení hodnotných ochranných masek dává smysl jen tehdy, když jsou také smysluplně používány, což však není, když se nosí při každodenním používání při nepatrném styku s kolemjdoucími na ulici a v budovách jež jsou lidmi málo využívány na rozdíl tam, kde je to potřeba, jako při lékařském ošetření všeho druhu, při nevyhnutelných činnostech ve společnosti se spolupracovníky, při rozhovorech v těsném kruhu, v malých skupinách lidí a při velkých shromáždění lidí nebo při blízkém či těsném dosahu lidí, kteří jsou nemocí nakažení, ať už je to v místnostech či venku.

9) Ochranné brýle různého druhu a použití, které mohou přiléhat na kůži kolem dokola, jsou bezpodmínečně potřeba, když hrozí nebezpečí zranění očí, nebo když je mimořádný případ infikování bakteriemi či viry, protože vlhkost očí představují obzvláště ohnisko nákazy pro virové původce. V podstatě jsou takto dobré a správné masky právě tak zcela neužitečné, když jsou nasazeny bez vhodných ochranných brýlí, jako se to týká také populárních, jednoduchých nebo doma vyrobených masek/roušek, neboť jen společně s vhodnými brýlemi přinášejí nějaký užitek. To však také jen tehdy, když jsou dostatečně silné a husté a jsou použity na to, na co jsou určeny a mohou zaručit, aby dokázaly zabránit vlastním silným výdechům a tím rozšíření expiračních kapiček, ale i zabránění přijmutí a vdechnutí těchto vydechovaných kapiček z vnějšku, resp. od jiných osob.

10) Ochranné masky jsou účinné jen tehdy, když správně přiléhají na obličeji kolem dokola a dokonale zakrývají jak ústa, tak také dýchací orgán.

11) Je-li nebezpečí infekce skrz původce nemoci, tak je třeba dbát přísně na to, a tedy dodržovat, aby mezi mluvícími lidmi při normálně vedené komunikaci byl dodržen bezpečný odstup 1,5 – 2 metry, což platí jen v místnostech a místech, jež jsou chráněny proti větru. Zatímco při větru je třeba dle jeho síly dbát delších vzdáleností, protože původce nemoci mohou v důsledku větru být vzduchem přenášeny na delší vzdálenosti. Je-li vedena komunikace s osobami, které mají kašel nebo vykašlávají, kýchají nebo slintají, potom je třeba dodržet bezpečnostní odstup 3 metry nebo i více.

To jsou ty hlavní hodnoty důležité zmínky, které jsem musel ohledně tvých otázek uvést.