730. kontakt (výňatek)
Kde všude se může v těle vyřádit koronavirus
Výňatek ze 730. kontaktní zprávy ze dne 6. ledna 2020 - konverzace mezi Billym a Ptaah
Billy (…) Pravděpodobně by teď bylo ještě důležitější, kdybys řekl a vysvětlil něco přesnějšího o koronaviru, přičemž bys to, prosím, měl vysvětlit způsobem, který je snadno pochopitelný i pro laiky. Pro nás, kteří nejsou vzděláni v medicíně, jsou žel odborné pojmy jako španělská vesnice.
Ptaah Zajímavé. – Ale pokud jde o tvou otázku ohledně vysvětlení týkajícího se koronaviru, který zkoumáme již od února minulého roku od prvních fází a ohledně něhož jsme získali určité poznatky, budu se snažit vysvětlit některé záležitosti bez použití odborných pojmů. Přitom mohu znovu krátce vysvětlit to, co jsem ti již vysvětlil soukromě, tedy neveřejně, 30. listopadu, konkrétně že nákaza koronavirem je plicní infekce, která však u infikovaných může podle okolností probíhat pouze na pozadí a z lékařského hlediska být téměř anebo zcela nerozpoznatelná, kdy se až po nějakém čase objeví skutečně rozpoznatelný příznak nebo skutečné detekovatelné onemocnění plic. Přesto jsou plíce, pokud jde o cíl koronaviru, základním určujícím faktorem, a proto je třeba hovořit o plicní infekci, jak jsi již předpověděl v roce 1995. Původce koronavirové nákazy, coby vysoce agresivní virus, zasáhne plíce, a sice dle okolností buď velmi slabě, a proto jen stěží nebo vůbec detekovatelně, následkem čehož mohou pozemšti lékaři zjistit plicní infekci stěží nebo vůbec, či pouze v případě silnějšího napadení. Na jedné straně proto, že ve svých dosud nedostatečných lékařských znalostech nemají žádné znalosti tohoto druhu, na druhé straně na to nemají ani potřebné nástroje. Pokud však dojde k silnějšímu onemocnění plic, které je způsobeno koronavirovým zánětem, způsobuje to komplikace, zejména v podobě zánětů různých cév a napadení dýchacích cest, což je celkově velmi obtížné léčit, často bez šance na uzdravení, protože plíce již nejsou v důsledku zanícených cév, které zabraňují transportu krve a tím také zabraňují přívodu kyslíku, zásobovány krví.
Na jedné straně koronavirus útočí na primární imunitní systém těla, přičemž plíce jsou v zásadě používány jako impulsní hostitelské médium. To však znamená, že v důsledku pouze-impulsního-vývoje, to lze s dnešními pozemskými lékařskými znalostmi jen stěží odhalit, nebo to odhalit nelze vůbec. Na druhou stranu to lze odhalit teprve poté, když následuje skutečná infekce plic. To je skutečnost, která je dosud všem pozemským lékařským vědám zcela neznámá.
Z hostitelského média, resp. z plic, se virus šíří do cév všech orgánů a začíná svou skutečnou destrukční práci tím, že způsobuje mikroskopické poruchy v obězích orgánů, bez ohledu na zánět plic. Výsledkem jsou život ohrožující poškození, přičemž dochází např. k infarktům cév ve střevě a mozku, stejně jako k srdečním problémům, srdečnímu selhání a plicní embolii atd., které mohou nakonec vést ke smrti.
Sekundární imunitní systém hraje v celém procesu také důležitou roli, pozemská lékařská věda mu ale nevěnuje směrodatnou pozornost, a proto není v případě onemocnění tak účinný, jak by bylo potřeba.
Pokud máme vysvětlit komplexní povahu koronaviru, pak je to v zásadě zárodek, který částečně mutuje a stává se v různých ohledech stále nebezpečnějším, který sice může na impulsní bázi napadnout plíce (ale současná pozemská medicína to neumí prokázat – pozn. překl.) nebo je může napadnout (současnou pozemskou medicínou prokazatelně – pozn. překl.), obvykle je ale pouze nepostřehnutelně využije jen jako přechodného hostitele k infikování cév jiných orgánů životem ohrožujícím zánětem, který často vede k úmrtí. Obzvláště kritická je v případě koronaviru skutečnost, že mutace způsobuje změny ve všech cévách, ale také útočí na ochrannou buněčnou vrstvu na vnitřním povrchu různých orgánů a má na ně destruktivní účinek. To způsobuje, že orgány a tkáně odumírají, a proto se – stejně jako krevní cévy a lymfatické cévy – stanou nefunkční a nevyhnutelně způsobují buněčnou smrt. Takže v poslední fázi se vlastně nejedná o samotné onemocnění plic, ale onemocnění, které postihuje celý orgánový systém, resp. život ohrožující zánět všech nebo mnoha orgánových cév. V tomto ohledu mohou být nejprve postiženy pouze jednotlivé orgány, ale pak velmi rychle všechny orgány, což znamená, že může selhat jeden nebo více orgánů a v tom nejhorším případě mohou dokonce všechny orgány selhat prakticky současně. Takže u člověka může vést k úmrtí již např. akutní střevní selhání a selhání plic, anebo selhání ledvin, jater, sleziny, mozku nebo žaludku, ale také slinivky břišní. Rovněž je třeba zmínit kardiovaskulární problémy, které vedou k náhlému srdečnímu selhání a současně mohou selhat různé orgány. To také svědčí o tom, že u různých lidí se mohou vyskytnout různé příčiny smrti, takže ohledně toho neexistuje žádná jednotnost. Krevní cévy, tepny a žíly, a dokonce i kůže, jsou také velmi citlivé na koronavirus, stejně jako rohovka očí a ušní kůstky, chuťové pohárky, protože virus přímo útočí na všechny uvedené orgány, infikuje je a způsobuje v nich zánět, což může vést k selhání orgánů, v důsledku čehož je zničena funkce cév a nastává smrt.
Billy Naši »vysoce vzdělaní« pozemští lékaři atd. tohle ve své úzkoprsé a všeználkovské iluzi nepřijmou a pravděpodobně na všechno budou spílat jako na nesmysl, a proto asi bude lepší, když nevyvolám a nesepíšu nic z toho, co jsi právě vysvětlil.
Ptaah Asi to bude tak, jak říkáš (...)