​

Rozhovor mezi Quetzal z Federace Plejaren

a »Billym«, Eduardem Albertem Meierem, BEAM

Dvoustý patnáctý kontakt

Sobota, 28. února 1987, 2.09 hod.

Kontakt v plném znění v PDF

Co Plejaren přejí lidem na Zemi

výklad od Quetzal, kontaktní zpráva 215, sobota, 28. února 1987, 2.09 h

1. Přejeme pozemšťanům, aby ve vší lásce a porozumění směřovali k ukončení veškeré agresivity, násilností a válek jakož i k ukončení veškeré kriminality, nenávisti, nepokojů, nesvobody i touhy po pomstě či odvetě.
2. Aby mohla zavládnout opravdová spravedlnost, lidskost i pravá úcta k životu, je naším přáním, aby se ve všech zemích na celém světě přestalo mučit, zrušil se trest smrti a aby byly vydány zákony, které budou ctít veškerý život a právo na neporušenost těla i psychiky a které v tomto smyslu poskytnou zákonnou ochranu.
3. Přejeme si, aby lidé na Zemi usilovali o normální stav počtu obyvatelstva a porodů a aby v této věci uskutečnili účelnou celosvětovou kontrolu porodnosti, neboť pouze tak se budou moci vyvarovat příliš velkého přelidnění a vyhnout se ještě větší bídě, kriminalitě, nenávisti vůči bližním, válkám, vyčerpávání zdrojů Země až do poslední mrtě, jakož i novým nemocem, nákazám a nouzi, a jen tak budou schopni tyto faktory omezovat.
4. Nechť všichni lidé na Zemi usilují o takovou produkci potravin a distribuci zboží, aby již nevznikaly žádné hladomory a aby tedy všichni lidé měli dostatek potravy.
5. Ať pozemšťané nadále nepůsobí destruktivně v žádné oblasti vědy, při obhospodařování půdy či lesa ani při používání vodních zdrojů atd., nýbrž ať působí konstruktivně a pokrokově. To se vztahuje také na udržování atmosféry ve zdravém stavu i na čím dál tím více hrozící změnu klimatu se zřetelem na tu její část, kterou zapříčiňují sami lidé.
6. Pozemšťané ať se vědomě rozvíjejí ve formách lásky, vědění i skutečné lidskosti a poznají Tvořivě danou evoluci jako nejvyšší cíl a smysl života.
7. Nechť pozemšťané používají svou vědu takovým způsobem, aby z ní vznikaly skutečné, pozitivní pokroky v každém ohledu.
8. Ať lidé na Zemi dozrají k poznání, vědění, zkušenosti, prožitku i moudrosti ohledně toho, že v celém Vesmíru nejsou jedinými lidskými formami života a že jsou také součástí celku ve Vesmíru.
9. Nechť mezi všemi lidmi na Zemi, bez ohledu na barvu jejich pleti, rasu a směr víry, konečně zavládne pravý mír, jakož i pravá láska a svoboda – bez nenávisti, pomsty, nepřízně, dychtění po odplatě, bez nouze, bídy, vražd, zabíjení, teroru a válek.
10. Ať nastane konec tomu, že státy na Zemi, a to i ty nejchudší a nejméně rozvinuté mezi nimi, vydržují po zuby ozbrojené armády a beze smyslu tak utrácejí bezpočet miliard finančních prostředků, které by mohly a měly být použity pro skutečné blaho lidí. Ať tedy konečně nastane konec tomu, že všude na světě hovoří politici, vojáci i nejrůznější organizace o míru a o svobodě jakož i o lásce a o lidskosti, aby na jednu stranu ospravedlnili nesmírné finanční výdaje, aby na stranu druhou sehnali ještě více těchto prostředků pro válečné a teroristické účely a aby »roztopili« zbrojařský průmysl a mohli s novými zbraněmi provádět další teroristické skutky a války.
11. Konečně se na Zemi musí skoncovat s tím, aby lidé jiného smýšlení, jiného směru víry, jiné barvy pleti a rasové příslušnosti byli nenáviděni a pronásledováni, či dokonce mučeni a zabíjeni.
12. Musí nastat konec tomu, že se denně kriminálním způsobem ničí tisíce tun potravin z důvodu zisku nebo se kvůli příliš nízké ceně na trhu jednoduše vyhazují do řek, jsou zkrmovány dobytkem či se nechávají shnít; tyto potraviny by uchránily milióny lidí před smrtí hladem, zvláště pak ženy a děti, které v tomto směru trpí nejvíc.
13. Musí se skoncovat s tím, že pozemšťané jako celá masa lidstva stojí bezradně a bezmocně před všemi svými velkými problémy, protože všichni ti ziskuchtivci, lidé bez zodpovědnosti a bez svědomí mohou nerušeně dělat své kriminální obchody, aniž by za to byli voláni k odpovědnosti; a stejně tak nemusejí skládat účty ani pověření lidé z vlád, kteří jsou neschopní vykonávat svůj úřad v rámci spravedlivého a účelného vedení lidu, aby (vy)řešili vznikající problémy.
14. Pozemšťané se musejí nutně naučit nést svou vlastní zodpovědnost a uvědoměle pokrokově na jejím základě jednat. Nadále již není přípustné, aby člověk jednoduše přesouval svou zodpovědnost na někoho nebo na něco jiného, neboť každý jednotlivec je zodpovědný za veškeré své vlastní myšlení, cítění a jednání. Jednotlivec musí poznat a zohlednit svou zodpovědnost, neboť jedině tak, že započne s poznáváním a následováním vlastní zodpovědnosti, bude jeho bližní povzbuzen k tomu, aby činil totéž, v důsledku čehož se pak zapojí i ostatní a nakonec tím bude zasaženo celé pozemské lidstvo.
15. Má-li jednotlivec potřebu udělat něco účinného pro to, aby změnil svět, resp. lidi, pak to je skutečně v jeho moci, avšak vždy jen v té formě, aby byl svému bližnímu či bližním příkladem. Každý člověk tedy musí se změnou k lepšímu, se změnou ke všemu, co je mírové, plné lásky, svobodné a pokrokové, stejně jako se změnou k vědění a moudrosti začít sám u sebe. Každý musí začít u sebe samého a objevit sám sebe, jakož i cestu ke svobodnému a šťastnému životu. Nejprve musí každý člověk získat optimistický postoj jen pro sebe samého a teprve z toho vyplyne onen pokrok ve smyslu šíření, který povzbudí bližní a způsobí, že se zapojí. A myslejí-li lidé uvědoměle tímto způsobem, potom učiní úžasný objev, že všechny prostředky a všechny naděje na pravý pokrok spočívají pouze v tom, že začnou se vším sami u sebe.
16. Člověk musí vlastním poznáním detailně poznat, zakusit a prožít, jaká je jeho skutečná nejniternější podstata a v jakém vztahu se tato podstata nachází k jeho vnější osobnosti.
17. Bohužel pozemšťané své politické, hospodářské, vědecké, vojenské, materiální a finanční hodnoty zařadili mezi to nejdůležitější anebo jim přisoudili vůbec největší význam. To je však nehodnota, která přináší ohromnou škodu, jež na jednu stranu spočívá v poškozování fyzického i psychického zdraví a na druhou stranu v bránění vývoje vědomí jednotlivce, ba dokonce celého lidstva. V důsledku toho se vytratili ti opravdu moudří lidé a filozofové, kteří tak uvolnili místo jen zdánlivě moudrým lidem a rádoby filozofům, již často zaplavují svět a lidstvo horentními nesmysly, které nemají nic společného se skutečností, správností a zákonitostmi duchovních energií a Tvoření. Všechny tyto nehodnoty je nezbytné odstranit, aby bylo těm vpravdě moudrým lidem znovu přiznáno místo ve společnosti, které jim náleží. Těm několika málo moudrým lidem, kteří v současnosti na Zemi jsou, musí být poskytnuta možnost, aby vyšli ze svého skrytého ústraní a mohli poučit lidstvo. Přitom ale musejí být zatlačeni do pozadí všichni ti, kteří rozšiřují nesmyslná sektářská učení a zásady, jež pozemšťany odvádějí od skutečné pravdy a uvádějí je v omyl a klam.
18. Pozemšťané se musejí naučit nenechat se hnát od narození až do smrti pouze materializmem a penězi, a tudíž nesmějí dát jen na ty, kteří si osobovali politickou či vojenskou moc anebo nahromadili obrovský majetek. A tudíž si takové lidi ani nesmějí brát za vzor, ani se je pokoušet napodobovat, ani jim obětovat svůj čas, svoji práci, úsilí, iniciativu a svůj život. Budou-li to však lidé činit i přesto, potom ztratí svou evoluci, a tím i smysl své existence. A pokud přímo neztratí svůj život, pak se na těchto politických, diktátorských, vojenských nebo zámožných mocnářích učiní závislými, budou je podporovat a oslavovat a stanou se jen zdánlivými bytostmi namísto toho, aby se stali skutečnými lidmi.
19. Pozemšťané se musejí osvobodit od rozličných politických, diktátorských, vojenských i vědeckých směrů stejně jako od různých směrů víry, neboť pouze to poskytne záruku, že lidé na jednu stranu naleznou cestu Tvořivé pravdy a jejích zákonů a doporučení a vydají se po ní a že na stranu druhou budou jakožto jednotlivci i celá lidská společnost fungovat ve formách lásky, míru, svobody, moudrosti a harmonie. Ve skutečnosti nesmí žádný politický, vojenský, hospodářský, vědecký, ani filozofický směr nebo směr víry dominovat nad ostatními. Pokud však k takové dominanci dojde, potom vzniká rivalita, nenávist, rasizmus, boje ve jménu víry, politické boje, jakož i nepokoj, nesvoboda, necitelnost, nevědomost a mnoho dalších nehodnot, jež vedou ke zničení, vraždám, zabíjení, jakož i k válčení a falši.
20. Pozemšťané se musejí pomocí svého vlastního porozumění a pochopení zodpovědnosti proměnit k dobrému a pozitivnímu a tím sami sebe rehabilitovat. Musejí si tedy určit svou vlastní velikost a osvobodit se ze všech svých ponižujících nedostatků i ze svých lichých nadějí a přání. Nechť pozemšťané uváží, že budou jako mnoho nových osobností – ve snažení o stále vyšší vývoj podle Tvořivých zákonů a doporučení – stále znovu prožívat nové životy prostřednictvím znovuzrození formy ducha (Tvořivé energie) a bloku celkového vědomí; a to v rámci závazku – jenž vyplývá z povahy Tvoření –, že se lidé mají uvědoměle vyvíjet v každé logické, dobré a pozitivní podobě. To ale znamená, že každý člověk musí sám ve vlastní zodpovědnosti usilovat o své živobytí a že mu to také společnost musí umožnit. Správné přitom je, aby každý jednotlivec vynakládal úsilí ohledně vykonávání nezbytné práce, za níž bude odměněn, což mu umožní, aby si na jednu stranu mohl dovolit vlastní bydlení v té či oné podobě a aby se na stranu druhou dokázal ve vlastní zodpovědnosti postarat o svou potravu, oblečení, o své vzdělání a vyškolení stejně jako o všechny své potřeby.
21. Pozemští lidé se musejí naučit poznávat a chápat svou pravou nejniternější Tvořivou podstatu, neboť jedině a pouze tak budou schopni přistupovat ke svému tělu a především ke svému materiálnímu vědomí a k jeho probuzení a vývoji. Lidé se tedy musejí naučit tomu, aby oceňovali svou vlastní nejniternější podstatu, jakož i své tělo a vědomí, a k tomuto poznání musejí sami dospět. Člověk tedy poznává a uvědoměle probouzí svou vlastní nejniternější podstatu tím, že probouzí své materiální vědomí a že také skutečně vnímá své tělo.