V případě Plejaden viditelných ze Země se jedná o otevřenou hvězdokupu v souhvězdí Býka. Při velmi dobré viditelnosti je z naší planety možno vidět pouhým okem cca sedm z přibližně 300 plejadische hvězd, které se nacházejí v centrální oblasti. Celkově souhvězdí dosahuje průměru přibližně sedmi světelných let a vzdálenost od Země se počítá asi na 385 světelných let. Plejadische hvězdy vykazují relativně mladý věk, jenž podle plejadisch-plejarische údajů činí 62 milionů let. Kolem těchto hvězd nekrouží žádné obyvatelné planety, tudíž zde neexistuje žádný předpoklad pro přítomnost jakýchkoliv forem života, ať už by byly jakékoliv podoby. Neexistují zde tedy ani žádné rostliny či zvířata ani lidé či formy ducha atd. Ty nemnohé planetární útvary kolem některých plejadische hvězd jsou natolik nehostinné a nevhodné pro život – samy jsou ještě poloviční slunce – jako samotné mateřské hvězdy. Mateřské hvězdy jsou žhavé modré hvězdy, resp. slunce, jež jsou – jak již bylo řečeno – všechny ještě velmi mladé a jež ani nedosáhnou vysokého věku, protože již za krátkou dobu opět zaniknou. Okolo plejadische hvězd jsou ještě zřetelné zbytky plynných mračen, ze kterých tyto hvězdy před miliony let vznikly. Souhvězdí Býka (Taurus) zahrnuje obrovskou oblast a jedná se o jedno ze znamení na hvězdné obloze, jež pozemšťané jako jedno z prvních obdařili jménem. Toto souhvězdí připomíná jedno z nejstarších domácích zvířat člověka: skot. Před více než 5000 lety mělo toto souhvězdí na Zemi zcela zvláštní význam, a sice kvůli jarnímu bodu, který se tam nacházel. Souhvězdí Býka, jakož i býka coby zvíře, uctívala a vzývala bezmála každá známá vyspělá kultura z období před naším letopočtem. Toto souhvězdí obsahuje patrně nejznámější hvězdy vůbec, jako právě Plejaden, Hyády a Krabí mlhovinu, přičemž jméno tohoto souhvězdí velmi uctivě vyzdvihuje tuto mimořádnou nebeskou oblast.

Hlavní hvězdou souhvězdí Býka je Aldebaran, obr ve vzdálenosti přibližně 68 světelných let, který je označován za dlouhoperiodicky proměnného a vykazuje asi 36x větší průměr než naše Slunce. Krabí mlhovina sestává ze zbytků hvězdné exploze, která byla na Zemi pozorována roku 1054 n.l., avšak uskutečnila se již před 4442 lety (počítáno od roku 1996). Stáří Hyád činí přibližně 500 milionů let a jedná se, stejně jako v případě Plejaden, o neobyvatelné hvězdy.