3. princip: Rozvoj mise v Novém Věku

Členové FIGU musejí žít přímo mezi lidmi a s lidmi, aby jim na svém reálném chování a činění umožnili rozeznat úspěch a evolutivní, láskyplný a blahodárný účin tvořivého Učení života. Člověk musí začít v sobě samém, ve svých nejhlubších pravdivých hnutích, ve svých skutečných pohnutkách a motivacích, ve svém vědomí, a musí na sobě pracovat. Nenechá-li se tímto jedině možným a jedině správným výchozím principem zcela ovládnout a nenechá-li z něj vycházet všechny své myšlenky, city, hnutí, pohnutky, motivy, záměry, přání a představy, potom není pro misi žádnou pomocí, protože bude svými přežitými způsoby narušovat, omezovat, brzdit a zpochybňovat nevyhnutelnou evoluci. Žijeme ve Věku Vodnáře, v éře, která již netrpí žádné povrchní, egoistické, panovačné, malicherné, žárlivé, mocichtivé či ziskuchtivé pohnutky a způsoby jednání, což znamená, že tyto jsou s absolutní jistotou a jasností pozorovány, rozpoznávány a vyřazovány, a sice principy rovnosti, síly, lásky a evoluce. Člověk se má ve vší upřímnosti, sebeodpovědnosti a praktické realitě začlenit do svého pravlastního evolutivního životního úkolu, neboť ten představuje absolutní těžiště, smysl, účel, cestu i cíl všech celosvětových skupin FIGU. To proto, že jedině a pouze tak může probíhat efektivní a účelná osvěta a šíření Učení ducha spolu se všemi souvisejícími důležitými fakty. Nejedná-li člen FIGU podle toho, potom nepůsobí ve smyslu FIGU a ve smyslu mise a není v tomto světě schopen zapříčinit nic hodnotného, nic láskyplného, nic harmonického. Jak by potom mohl vytvářet předpoklady pro celosvětový mír?! Kýžený mír počíná v samotném člověku, v jeho pravlastním vědomí a v jeho působivém každodenním životě, a nelze jej docílit povrchností libovolného typu, nýbrž pouze velkorysým myšlením, poctivou snahou a skutečným porozuměním, nelze jej docílit egoizmy, nicotnými mocenskými hrátkami, rivalitami a žárlivostmi, nýbrž výhradně absolutní rovností a rovnoprávností, těžce nabytými schopnostmi, know-how, požadavkem kvality, touhou po relativní dokonalosti v každém směru, kreativitou, inovativností a konstruktivně-evolutivní a progresivní silou, což v úhrnu vystihují pojmy »systém a pořádek« a »spolupráce«, o něž je třeba usilovat a jež je třeba podle nejlepších vědomostí a dovedností uskutečňovat.

Shrnutí:

Člověk ať se osvobodí od zvrhlostí, mocichtivosti a ziskuchtivosti všeho druhu, stejně jako od překonaných způsobů a povrchnosti v podobě egoizmu, malichernosti, sveřeposti a žárlivosti, neboť pouze reálným úspěchem vlastního vědomí a života dokáže povzbudit své bližní ve smyslu efektivně-evolutivní pravdy a jít mezi nimi tvořivě-přírodní cestou a tuto cestu jim také skutečně ukazovat.