Vnuknutí

VNUKNUTÍ. Čtvrtek 2. 2. 2017 

Při obědě jsem děkoval Tvoření za jídlo, které mi dává, a z čista jasna jsem si uvědomil, že svoje tělo, ve kterém sídlí dílek Tvoření coby duch, udržuji při životě jídlem, jenž obsahuje opět to Tvořivé. 
Cítím to tak, že Tvoření je obsaženo v jídle samotném, v jeho nejjemnějších substancích bez ohledu na to, zda živočišného, či rostlinného původu, neboť základní stavební prvky jsou u obou stejné a pocházejí z matky Země, a tyto substance opět oživuje Tvoření a umožňuje jim jejich vznik. 
V neposlední řadě je tu láska a tvořivá síla, se kterou toto jídlo připravila moje žena Jana. 
Z toho všeho pro mě vyplývá, že moje tělo, jež je chrámem dílku Tvoření, živí jiné tělo, ať živočišného, či rostlinného původu, které opět v sobě ukrývá Tvoření, a které mi umožňuje žít a díky tomu se mohu učit a dál se vyvíjet a pokračovat ve své evoluci, abych pak poznané, pochopené, prožité, vyzkoušené, procítěné atd. předal do Univerzálního vědomí a tím pomohl Tvoření v jeho cestě k dokonalosti.
Cítím, že tento proces se týká všech kreací ve všech vesmírech Tvořením vytvořených. 
Dále to vidím tak, že Tvoření sytí samo sebe skrze všechny kreace, které vytvořilo a z nich pak získává veškeré vědění, ke kterému se tyto kreace během svých cyklů vypracovaly. 
To všechno mi ukazuje, že jsem nástrojem Tvoření vřazeným do procesu evoluce, abych tak svou poctivou a usilovnou každodenní prací na sobě pomohl svým nepatrným dílkem k evoluci Tvoření samotnému a zároveň i k evoluci své. 
Z toho jsem pochopil, že když pomáhám sobě, pomáhám zároveň i Tvoření a to je vlastním smyslem mého života. 
Alespoň tak to cítím a k takovému poznání jsem dospěl. 

Salome. 
Otakar Pospíšil.
 

tial;background-clip: initial;background-position:initial; background-repeat:initial'>Otakar Pospíšil.