Slovo o češtině a překladech spisů FIGU
Jednou z priorit FIGU-Studiengruppe Česká republika je studium, rozvoj a ovládnutí českého jazyka, neboť jasné a precizní mluvené i písemné vyjadřování podporuje jasné a precizní myšlenky a city, které tvoří nezbytný předpoklad pro správné pochopení životních faktů a pro evoluci lidského vědomí a konání. Z toho důvodu v naší skupině usilujeme o maximální vytříbenost a názornost všech našich překladů a textů, přičemž se nezdráháme používat i knižní či méně obvyklé výrazy, pokud tyto poskytují jasný a zřetelný výklad daného fenoménu, pojmu, významu či obsahu. Co nejdokonalejší a nejbohatší využití a zužitkování češtiny je pro nás naprosto klíčové i z toho důvodu, že v našich překladech vycházíme z německého jazyka, jenž na základě poznatků Plejaren představuje svou celkovou hodnotou, precizností a možnostmi nejdokonalejší jazyk na této Zemi. K tomu přistupuje fakt, že originální německé texty FIGU – jež překládáme a prezentujeme české veřejnosti – obsahují specifické pojmy Učení pravdy, Učení ducha, Učení života, stejně jako vysoce precizní a výrazově bohaté výklady oblastí vědomí, podvědomí, ducha, Univerza a života v celé jeho mnohotvárnosti. Naším cílem je minuciózní (tj. detailní, přesný) překlad originálních německých textů FIGU při současném zachování zákonitostí, resp. gramatických a stylistických pravidel českého jazyka. To je velmi ambiciózní východisko, které předpokládá jak permanentní vývoj v chápání češtiny i němčiny, tak intenzivní studium a reálné pochopení aspektů Učení pravdy, Učení ducha, Učení života. I přes veškerou snahu, dobrou vůli a relativní znalosti ve zmíněných směrech nám však coby překladatelům nezbývá často nic jiného, než činit v našem rodném jazyce větší či menší ústupky a kompromisy, neboť čeština v mnoha aspektech zkrátka nepřipouští jednoznačný a důsledný překlad či výklad originálních německých slov, pojmů, výrazů a významů. To vede v našich překladech zákonitě k opisům a jazykovým situacím, které lze z pohledu české stylistiky, ba někdy dokonce i gramatiky vyhodnotit jako nevhodné, nesprávné či přímo neodpustitelné. Řídíme se ovšem nezbytným pravidlem, že jednoznačný a precizní překlad a výklad originálu předchází stylistické, ba v nejhorším případě i gramatické správnosti, neboť v prvé řadě jde vždy o obsah a význam dané skutečnosti, nikoliv o její jazykovou formu a regulérní formulaci. Plynulost a stylistickou vhodnost – a v krajním případě i gramatickou správnost – tak nezřídka obětujeme ryzímu významu originálu. Laskavý čtenář ať přitom vezme v potaz skutečnost, že texty »Billyho« Eduarda Alberta Meiera (BEAM) a jím založeného společenství FIGU (Svobodné zájmové