Náš směr

Cesta k pravdě nevede přes náboženství ani víru Náboženství jakožto ztělesnění zpětné vazby k nějakému bohu nebo stvořiteli znamená totéž, co stagnace, brždění pokroku, ohraničení, omezení a lpění na předepsaném způsobu myšlení, na chybných filozofiích, ideologiích, článcích víry nebo na jiných církevních učeních či věroukách. Kultovně-náboženské a sektářské věrouky člověku také zakazují a odnímají jeho bytostné právo zkoumat a odůvodňovat prací vlastních myšlenek tvořivé zákonitosti a univerzální souvislosti. K poznání pravdy však existuje jen jedna cesta: tato jediná možná evolutivní cesta spočívá v tom, že člověk sám důkladně a poctivě přemýšlí o všem, co kdy přečetl, slyšel a prožil, a uplatní při tom nezbytnou zdravou kritičnost, chápavost a rozum, aby si tak sám udělal jasno ve skutečných souvislostech, a tedy si sám vypracoval nezbytné vědomosti. Členové »Svobodného zájmového společenství« tedy nejsou žádní slepě věřící, již lnou ke všelijakým věroukám, nýbrž jsou to lidé hledající pravdu.