Potrat

Kolika ženám by to již pomohlo, kdyby měly dostatečnou odvahu a schopnost prosadit se, postavily se všem hloupým, moralisticko-dogmatickým představám a přerušily těhotenství, tedy kdyby provedly potrat?

V tomto smyslu chci nyní zcela jasně vyjádřit své mínění o potratech. Existuje mnoho situací, které mají jednoduše jen jediné řešení, totiž potrat.

První, co mi přijde na mysl, je znásilnění. Kdo by něco takového snesl a chtěl dítě z takového spojení? A kdyby byla znásilněná žena dokonce vdaná, co by si pak její manžel s takovým dítětem počal? Takto zplozené dítě by to navíc mělo na světě velmi, velmi těžké. Už jen otázka po jeho otci by způsobila řadu problémů. K tomu ještě přistupuje eventuální psychická porucha, kterou by dítě následkem takovéhoto početí mohlo utrpět. Jak důležitý je psychický stav obou rodičů při plození dítěte, se můžeme dočíst v »Knihách se jmény« od strany 13 (vydané v nakladatelství Věk Vodnáře, FIGU).

Bylo by velmi nespravedlivé dopustit se na dítěti něčeho takového, v úvahu tedy přichází pouze potrat. V této věci již nejsem schopna rozumět ani projevit jakékoliv porozumění pro hloupá, primitivní a nelidská stanoviska určitých sekt, náboženství a obzvláště papeže, kteří odmítají potrat. Pro ženu je něco takového nelidské, hanebné ponížení, které se téměř nedá snést (nevyžaduje se či nečeká se od nábožensky založené ženy právě tohle?). Domýšlivci, již nedbají na psychiku ani na důstojnost, požadují od znásilněné ženy, aby nosila a porodila plod znásilnění s láskou a aby jej potom milovala stejně jako své ostatní děti, které zplodila v lásce a ve cti. Může však znásilněná žena někdy zapomenout no to, co se jí stalo? Myslím, že ne. Fyzickou bolest může určitě zapomenout, ale tu psychickou nikdy a vzpomínka zůstane navždy.

Jako druhý důvod bych chtěla uvést mládí. Mladá žena otěhotní; pro jejího přítele i pro ni se jedná o přílišný požadavek, neboť se znají teprve 4 měsíce. Oba jsou chápaví a v potratu spatřují jediné východisko. A to se musí akceptovat, neboť po čtyřech měsících ještě neexistuje žádná záruka, že spolu stráví celý život. Za čtyři měsíce nelze vytvořit ani žádné určení, které by bylo pro mladého človíčka v matčině těle velmi důležité. Dříve než dojde ke zplození dítěte, musejí být vytvořeny optimální podmínky. Toto vědomost se však ocitla v zapomnění, ačkoliv je pro člověka velice důležitá. Příčina tkví pravděpodobně v tom, že církev vydala heslo: »Jděte a množte se«.