Přestože se růst obyvatelstva v evropských zemích zpomalil, je hustota zalidnění přece jen mnohonásobně vyšší. Počítáme-li množství lidí na 1 km² úrodné země, tedy orné půdy a luk (celková plocha státu nedává v tomto ohledu valný smysl), vycházejí nám pro srovnání následující čísla (rok 2009; zdroj: CIA The World Factbook):

V České republice žije v roce 2010 290 lidí na 1 km² úrodné země; počet obyvatel: 10 526 685, rozloha: 78 867 km², obhospodařovaná zemědělská půda 36 267 km² = 45,98 % území státu; ideální stav = 12 obyvatel na 1 km² úrodné půdy, tj. 435 204 lidí na území celé České republiky – pozn. FIGU-Studiengruppe ČR; zdroj Wikipedia CZ.)

Vědecké výpočty ukázaly, že počet obyvatelstva ve výši cca 550 miliónů lidí představuje pro Zemi vrchní hranici, která naší planetě garantuje z dlouhodobého hlediska zdravé přežití a která, což je velmi důležité, redukuje všechny velké problémy lidstva na takovou míru, že je lze vyřešit nebo přinejmenším dostat pod kontrolu. Odvozením od čísla 550 milionů (přibližně tolik lidí žilo na Zemi v roce 1700) vychází najevo průměrný počet asi 12 lidí na 1 km² úrodné země. Pomysleme na to, že:

• Stále více lidí (s)potřebuje stále více vzduchu, potravy a vody.
• Stále více lidí (s)potřebuje stále více energie (ropa, uhlí, zemní plyn atd.).
• Stále více lidí chce/musí být mobilní (= chce vlastnit/používat motorové vozidlo).
• Stále více lidí chce/musí mít dostatek jídla a pití (i masa).
• Stále více lidí potřebuje stále více pracovních míst (v mnoha zemích třetího světa se podíl obyvatelstva pod 20 let pohybuje až kolem 50 %!).
• Stále více lidí potřebuje stále více životního prostoru atd., atd.