Další slovo o přelidnění

A kam by chtěli jít dobyvatelé dnes, kdy je přelidnění tak obrovské a svět se neustále zmenšuje? Už nezbyly žádné kontinenty, kterých by se mohli zmocnit.

Nebylo by rozumné poučit se pro jednou z minulosti a neopakovat stejné chyby?! Kdybychom šli vstříc době, ve které by byli pouze vytoužené děti, měli bychom krásnou, nadějnou vyhlídku do budoucnosti, a to nejen my běloši, nýbrž i lidé rudé, černé a žluté rasy. Není rozumnější přerušit těhotenství, než pozorovat tisíce a miliardy lidí v bídě? Není na čase, abychom začali poskytovat skutečnou rozvojovou pomoc, tedy pomoc ke svépomoci? Už by se pomalu slušelo, abychom my běloši napravili všechno to, co jsme ve svém slavomamu zničili. Zde mám na mysli především africký kontinent. Lidé v Africe trpí hlady, zatímco vrchní šéf katolické církve tam jezdí na návštěvy a zakazuje ženám brát pilulky a provádět potraty. Nezodpovědně přitom káže prastaré úsloví: »jděte a množte se«. Co je tohle za člověka? Takovému člověku by se mělo zakázat mluvit a měl by být zproštěn svého úřadu. To by odpovídalo pouze holému aktu sebeobrany. Kde potom je, tváří v tvář všem těm zločinům, ta tolik vychvalovaná humanita, kterou si všichni ti lidé v zodpovědných pozicích tak okázale nárokují? Jak víme z historie, vycházejí z přelidnění ničivé následky. Aby tedy tyto následky už nemohly dále vznikat, bylo by pomalu na čase, aby se všude na světě oficiálně povolily rozumné a dobře odůvodněné potraty.

Edith Beldiová, Švýcarsko

Eutanazie, přerušení těhotenství atd. – a pravda

(Otevřený dopis vychovateli výchovného ústavu)

Vážený pane G.,

děkuji Vám za Váš dopis ze 7. října, ve kterém mě prosíte, abych Vám sdělil svůj názor na prenatální diagnostiku, přerušení těhotenství a na Petera Singera. Učiním tak rád, avšak stojím před obtížným rozhodnutím, odkud mám svůj výklad vlastně začít. Věc se má totiž tak, že výše zmíněná témata nemohu ani nechci vysvětlovat izolovaně, neboť mi záleží na tom, abyste Vy nebo jiný čtenář či posluchač mohl vidět, že se moje postoje a stanoviska v této věci nezakládají jednoduše na nějakých sektářských výmyslech, nýbrž jsou zakotveny v »obrazu světa«, jenž se zakládá na tom, co je, a nikoliv na tom, co tak má být. (To zní asi trochu domýšlivě, že?) Protože se mé poznatky, jež jsem v tomto směru získal, utvářely v průběhu několikaleté četby, rozprav, poslouchání a přemýšlení (všechno tedy nepochází pouze z mé hlavy), mělo by vlastně mé pojednání být obsáhlejší. Na to však pro tuto chvíli nemám čas, a proto mé vývody v tomto dopise vynechávají mnoho věcí, které by byly nezbytné k úplnému pochopení. Zákonitě tedy v tomto dopise nebude výjimkou tvar »atd.«, jakož ani poznámky v závorkách. Kontroverzní témata, jako je přerušení těhotenství, prenatální diagnostika atd. právě nelze posuzovat pouze izolovaně, nýbrž je nutno na ně nahlížet v široké souvislosti celého života atd., je třeba je vnímat jako součást celku.