Cíl je tedy zřejmý: pokud se do 21 dnů u tohoto čistě instinktivně se vyvíjejícího klíčícího života zjistí nějaké poškození, tak může a má být tento zárodek odstraněn a má tedy dojít k přerušení těhotenství. Nicméně je to ale tak, že pozemská věda ještě není tak daleko, aby mohla v tomto období zjistit těhotenství (o to by však měla bezpodmínečně usilovat). Proto je prozatím ještě nezbytné rozšířit časový rámec, v němž se může, resp. smí provést potrat, do mnohem pozdějších stadií těhotenství. Aby bylo možné zjistit takové poškození, je logicky velmi namístě, aby se provozovala a podporovala prenatální diagnostika a paralelně s ní i genetický výzkum. Když tvrdím, že se má podporovat genetický výzkum, tak se rozumí samo sebou, že tento výzkum musí vždy sloužit jen blahu lidí a všech živých tvorů. Klonování lidí zcela jistě nespadá do této kategorie.

Jaké jsou tedy oprávněné důvody pro potrat?

• V prvé řadě jsou to všechna tělesná poškození, tedy poškození mozku, chybějící končetiny, poškození chromozomů (Downův syndrom …);
• dále však také znásilnění;
• neschopnost rodičů, resp. matky vychovávat dítě (kvůli nezletilosti, drogové či jiné závislosti, »duševnímu postižení« atd.);
• ohrožení či poškození zdraví matky hrozící porozením dítěte (i po psychické a sociální stránce);
• nakažlivé infekční onemocnění matky (nebo otce při početí);
• kriminalita rodičů;
• dědičné nemoci atd.

K potratu však nesmí dojít, pokud si rodiče místo dívky přáli chlapce (nebo naopak) anebo z jiných ryze egoistických důvodů, např. když si rodiče, kteří jsou prokazatelně schopni vychovávat dítě, naplánovali prázdninovou cestu, jíž by se kvůli těhotenství museli vzdát; když si dívka zapomene vzít pilulku nebo je-li lehkovážná ohledně používání antikoncepce atd. V takových případech je potrat vražda. Totéž bude platit od okamžiku, kdy věda vyvine metody, jimiž bude možno zjistit poškození embrya do prvních 21 dnů. (Samozřejmě že je dovoleno potratit i po uplynutí 21 dnů, pokud k poškození dojde, resp. se zjistí později.)