Čtenářské dopisy na téma přelidnění

Každý člověk má neomezené právo na život, avšak kontrole porodnosti se má na celém světě, tj. i v Evropě, věnovat největší pozornost. Skupina »FIGU« na svém nerozumnými médii zatracovaném letáku navrhuje různé regulace porodnosti, které vycházejí ze sedmiletých intervalů celosvětového zastavení porodnosti a následného povolení plození potomků (dle abecedního pořadí příjmení) během sedmi let, kdy lze opět plodit děti. Ženy by však neměly porodit více než tři děti během 21 let. Tato opatření mají platnost tak dlouho, dokud se nedosáhne pro planetu snesitelné míry 529 miliónů lidí. Provedení by však musely kontrolovat a realizovat úřady a vlády samotných dotyčných států a samozřejmě by si to nárokovalo časové rozmezí minimálně 200 let.

Na různé návrhy řešení skupiny »FIGU« – které byly navíc rozeslány do celého světa na více než sedm tisíc vládních míst, noviny, univerzity a všechny možné instituce – je při přesném a nepředpojatém studiu a s ohledem na světovou situaci rozhodně možno nahlížet jako na realistická opatření veskrze hodná zamyšlení či studia – na rozdíl od hloupého a nerozumného názoru novin »Schaffhauser Bock«.

Hans-Georg Lanzendorfer, Švýcarsko

Také novináři jsou zcela očividně jenom lidé, kteří nejsou od přírody vybaveni jistým pochopením a neutralitou, zdravým a chápavým způsobem myšlení, jakož ani patřičným vědomím zodpovědnosti vůči celé planetě Zemi. Vytěžování surovin, ničení životního prostředí, globální změna klimatu, likvidace deštných pralesů, znečišťování moře, vytěžování přírody a životního prostředí, jakož i nezadržitelná destrukce ozonové vrstvy a mnoho dalších takovýchto katastrofálních projevů vyplývá zcela zřetelně z eskalujícího zla přelidnění na planetě Zemi.

Hloupě opovážlivý není varovný leták této skupiny »FIGU«, která tato fakta nazývá pravým jménem a má odvahu dokládat nevyhnutelné důsledky přelidnění a domýšlet tyto odvážné a pobuřující myšlenky do konce. Hloupě opovážlivý je v dnešní době osvěty ten, kdo ve své omezenosti a egoizmu neguje, nechce rozpoznat nebo jednoduše nechce akceptovat rozličné a stěží ještě přehlédnutelné dopady přelidnění. Vinou takovéhoto bagatelizujícího a falešně humánního způsobu myšlení a znevažující argumentace vůči tomuto globálnímu problému se pak paradoxně v podstatě tvrdí, že např. milionová velkoměsta – v nichž jsou na denním pořádku kriminalita, drogová závislost, týrání dětí, loupeže a znásilnění, jakož i vraždy a mučení – tvoří předpoklad pro život hodný člověka. Jak neuvážený, neznalý a nelogický musí takový způsob myšlení být, když si původce tohoto myšlenkového pochodu už ani nedokáže spočítat na prstech jedné ruky, že například dva lidé zatěžují určitou plochu úrodné půdy na planetě méně než 20 nebo více lidí na stejné ploše.