O tématech, jež byla aktuální na káhirské konferenci o světové populaci (podpora žen, ale i jiná témata), se mělo hovořit už začátkem tohoto století. Nyní, v devadesátých letech, již stojíme na bodě, kdy jde o existenci naší planety a o životy nás všech. Je nezbytné učinit rigorózní opatření. Celosvětové zastavení porodnosti, které bude platit pro všechny lidi. Už dávno nejde o to, že ženy mají mít konečně právo samy rozhodovat, kolik chtějí mít dětí, nýbrž jde o to, abychom vůbec ještě mohli dále existovat.

Teprve až bude lidí ubývat, nikoliv přibývat, lze znovu mluvit o rozvojových programech, neboť teprve tehdy bude existovat šance na jejich uskutečnění.

Philia Stauberová, Švýcarsko

Zaujatí a dezinformovaní tvůrci médií jsou ti nejhorší a nejméně zodpovědní šiřitelé mylných učení, kteří svými neuváženými škrábanicemi mohou velmi často způsobit velká zla. Přelidnění je, navzdory zesměšňování tohoto problému ze strany médií, vskutku jedním z nejhorších a nejzvrhlejších problémů dnešní doby. Populační růst – spolu se všemi svými neobyčejně velkými a svou rozmanitostí stěží ještě přehlédnutelnými projevy, jakož i s logicky se vyskytujícími důsledky, jako je drancování, likvidace životního prostředí, ničení ozonu, skleníkový efekt, hubení zvěře a vymycování rostlin atd. – se stal v rozmezí jen cca 300 let od roku 1680 problémem, který ohrožuje život na celé planetě Zemi. Tehdy totiž na Zemi ještě existoval pro planetu snesitelný počet cca 530 miliónů pozemšťanů, jejichž masa v běhu posledních 300 let do podzimu roku 1994 vzrostla na 6,101 miliard. Mnoho pochybných skupin, církevních i světských institucí nabízí nebo navrhuje konkrétní rádobyopatření a zdánlivé návrhy řešení. Všechny se však bez výjimky zaměřují pouze na potírání symptomu přelidnění, tedy na řešení hladomorů poskytováním pomoci proti hladu nebo rozvojové pomoci všeho druhu. Tato pomocná opatření spolu s rozvojovou pomocí však žádným způsobem neodstraňují nebo neodstraňovala skutečnou příčinu, růst populace. To je skutečnost, o které nás – vzdor zdánlivým programům rodinného plánování (např. v Indii nebo v Číně) – poučila historie posledních desetiletí.

Vinou z toho vyplývající lidské masy, která denně na celém světě narůstá o 475 200 lidí, se tedy musejí odlesňovat a zúrodňovat stále větší plochy. Pomocí obrovského množství hnojiv a insekticidů se má produkovat stále větší množství potravin a těžit a ničit stále větší množství surovin. Takový způsob jednání a takováto opatření však jednoho dne překročí únosnou míru této planety a skončí ohromným kolapsem.