Nyní se tedy vyplnilo to, čeho se mnozí obávali. Na konferenci o populaci v Káhiře se – jako již před 3 lety v Riu – hodně mluvilo a hašteřilo, ale kromě diplomatických prohlášení vlastních záměrů nedošlo k žádnému závaznému usnesení. Zatímco v mnoha zemích lidé stále častěji zmírají jako mouchy v bídě a nouzi, handrkuje se ve stejném čase na 12 000 delegátů o jednotlivá slovíčka a písmenka. Je šokující zjistit, že velmi mnoho lidí, a bohužel i mnoho takzvaných expertů, nerozpoznává nebo nechce rozpoznat rozsah katastrofy »přelidnění« a z ní plynoucí ohromné nebezpečí, jakož i zhoršování všech velkých problémů (jako např. znečištění životního prostředí, drancování přírody, skleníkový efekt, utečenectví, rostoucí agresivita, nenávist k příslušníkům cizích etnik, závislosti všeho druhu atd., atp.). Už totiž nejde jen o to, přerozdělit bohatství a zaručit ženám konečně práva, která jim dávno příslušejí, nýbrž je nezbytné celosvětově jednotné (tedy i na bohatém severu!) zastavení porodnosti v určitých intervalech – s dlouhodobým cílem dosáhnout redukce pozemského obyvatelstva, a to až na počet, který může příroda dobře snést a uživit. – Pokud to nyní neučiníme dobrovolně, budeme k tomu za několik málo let donuceni!

Christian Frehner, Švýcarsko

Protože dnes v celém životním prostředí všechno poukazuje na katastrofu, poněvadž pozemšťan svým působením a konáním vychýlil z rovnováhy celou strukturu přírody, musíme se všemi silami zasadit o to, aby se vzniklé škody dále nezvětšovaly a abychom usilovali o náležité odstranění škod. Špatný stav našeho životního prostředí je skutečnost a každý chápavý a zodpovědný člověk si klade otázku: kolik lidí dokáže Země vůbec nést a jak mohou také zvířata a rostliny neomezeně a nerušeně žít podle svého druhu? Stejně jako lidé potřebují také zvířata a rostliny dostatek životního prostoru ke své obživě a rozvoji, avšak ten je dnes na této trýzněné planetě již velmi silně omezený.

Dnes žije na Zemi asi šest miliard lidí (koncem roku 2009 již 7,8 miliardy – pozn. překl.), a to je zcela rozhodně příliš. Proto je také světové obyvatelstvo konfrontováno s problémy, s nimiž se je čím dál tím méně nebo vůbec schopno vypořádat, jako je např. nedostatek energie a surovin, nouze o vodu a potravu v mnoha státech Země, nezaměstnanost, kriminalita, války, proudy uprchlíků a migrace národů, nemoci, nákazy a tak dále. Že se všechny tyto problémy vinou přelidnění nadále zhoršují, nechce ovšem většina rozhodujících a zodpovědných politiků, vědců a jiných »rozumných lidí« stále ještě rozpoznat.

Profesor Heinz Haber vypočítal již v roce 1973, že Země může přirozeným způsobem uživit kolem 500 miliónů lidí. Toto číslo vypočítal na základě následujících faktorů: úrodná plocha, rostliny a sluneční světlo. Jiný výpočet uvádí, že jeden čtvereční kilometr úrodné země (= louky a orná půda) může v rámci snesitelném pro přírodu zaopatřit vším nezbytným dvanáct lidí, což pro celou planetu značí asi 550 miliónů lidí.

Elisabeth Moosbruggerová, Německo