Sedmistý jedenatřicátý kontakt (výňatek)

pondělí, 3. února 2020, 21.58 hod.

Billy     To je zcela očividné a slyšitelné, ale teď bych měl ještě jeden dotaz: Jak to, že se navzdory pravdivému stavu věcí propaguje ruční dezinfekce, kterou mají lidé provádět dezinfekčními prostředky, čímž škodí své pokožce i svému zdraví, přičemž lékaři a virologové atd. tento nesmyslný postup přesto doporučují? Bylo by patrně důležité hovořit také o tom, co ohledně dezinfekce povídal Sfath, čímž myslím případy, kdy je dezinfekce opravdu nezbytná. O tomto tématu jsem před lety napsal jeden článek – tehdy jsem byl v Indii, asi v roce 1963 – a dal jsem ho jedné starší dámě, Švýcarce, která pocházela z Welschlandu a která se velmi zajímala o to, co jsem jí vykládal, tedy právě o to, co jsem se v tomto ohledu naučil od Sfath. Tato stará dáma, jíž bylo přes 70 let, byla ve spojení s nějakými lidmi v Německu, kteří se o tuto věc rovněž zajímali, a proto jim celé toto pojednání zaslala. Později mi referovala o tom, že můj článek vzbudil v Německu v různých skupinách velký ohlas a že na základě údajů v něm uvedených byly podniknuty snahy přijít celé věci na kloub.

Sfath mě poučoval o tom, že chemické dezinfekční prostředky – které se tehdy již ojediněle vyráběly – škodí pleti, a tudíž by lidé neměli používat žádnou ruční či tělesnou dezinfekci; jednak tato dezinfekce usmrcuje nezbytné kožní bakterie a jednak napadá, vysušuje a právě poškozuje pleť, jak jsem již podotkl. Také vy, Asket, Semjase, Quetzal i ty sám, jste vícekrát hovořili o tom, že dezinfekční prostředky jsou v každém ohledu krajně škodlivé, pokud je lidé používají zbytečně, čímž jste mysleli zejména ruční dezinfekci. Tento typ dezinfekce propagují dnes kvůli koronavirové nákaze vskutku pitomě a nerozumně dokonce i lékaři, virologové, chemici a imunologové atd., načež pozemšťané dospívají k chybnému závěru, že mají používat chemické dezinfekční prostředky, což je však od základu chybné. Tak je tomu proto, že tyto prostředky přinášejí za určitých okolností více škody než užitku. Vykládali jste, že takové chemické prostředky oslabují imunitní systém a zvyšují jeho náchylnost k choroboplodným zárodkům. Sfath v zásadě uváděl – a uváděli jste to stále i vy všichni –, že by měli lidé za účelem dezinfekce používat pouze přírodní prostředky, pokud nějaké zvláštní okolnosti či situace nevyžadují vysoce koncentrovanou chemickou dezinfekci, jako např. při ošetřování ran a při operacích. V každodenním životě by občané populací neměli používat žádné chemické dezinfekční prostředky, ale měli by je přenechat pouze lékařským odborníkům, jakou jsou doktoři, chirurgové, lékařští asistenti a zdravotní, resp. ošetřující personál. Všichni ostatní by měli při dezinfekci rukou užívat pouze zcela přírodní prostředky, jakou jsou přírodní oleje, účelná mýdla či jednoduše voda. Lid by měl chemické dezinfekční prostředky používat v zásadě jen při čištění zboží, záchodů, místností, oděvů, okolního prostředí a ran, avšak nikdy k dezinfekci rukou a těla.

Rád bych některé věci zopakoval následujícím způsobem: Čistota rukou, ruční a tělesná hygiena, jakož i čistota domácnosti, nějaké místnosti či bytu se všeobecně nemůže uvádět do souvislosti s chemickou dezinfekcí, neboť taková hygiena ji nevyžaduje; chemickou dezinfekci však nutně potřebuje zdravotnický personál, jakož i operující a praktičtí lékaři atd. Lidé by se tedy měli vyhýbat chemickým dezinfekčním a čisticím prostředkům obsahujícím jedovaté účinné látky. Pokud lidé ve své domácnosti používají tyto prostředky, podněcují tím vznik rezistentních choroboplodných zárodků, které je následně postihují a proti nimž již neúčinkují žádné léky, přičemž se již nedají zahubit dezinfekčními prostředky.

Mikroorganizmy, jako jsou bakterie, viry a houby, se nalézají všude a působí jak negativně, tak pozitivně, a tudíž nejsou v každém případě škodlivé. Faktem dokonce je, že je na ně člověk odkázán a že na jejich činnosti závisí jeho život. Tvoří na jeho kůži ochrannou vrstvičku, pomáhají ve střevech při trávení a bez bakterií by ani neexistovalo mnoho poživatin, mezi něž patří např. víno, pivo, jogurt, sýr a salám, a neexistovaly by bez nich ani jiné potraviny, a dokonce ani jisté důležité léky.

V lidském těle vegetuje asi 100 biliónů bakterií, což je mnohonásobně více, než kolik má tělo buněk. Z toho důvodu má pro člověka nepostradatelný význam, aby jeho okolí, jeho tělo, a tedy i jeho ruce nikdy nebyly zcela prosté bakterií, což platí i pro jeho imunitní systém, jenž potřebuje bakterie k tomu, aby se s nimi vyrovnával a aby se díky nim mohl budovat a posilovat. Tyto záležitosti si ještě vybavuji na základě výkladů Sfath, avšak nevím, jaké jsou dotyčné souvislosti mezi bakteriemi a imunitním systémem, a proto bys mi je měl ještě vysvětlit, prosím. Velmi dobře ale vím to, že chemické dezinfekční prostředky přinášejí více zdravotních škod než užitku. Ve všech těchto ohledech bych se tě rád zeptal, zda k tomu nechceš něco podstatného dovysvětlit?

Ptaah  Tvému přání mohu vyhovět, avšak musím zmínit, že své výklady budu formulovat poněkud obšírně, a navíc budu muset jisté významné skutečnosti častokrát opakovat, jelikož jen díky stálému opakování utkvějí zmíněná fakta v paměti lidí, kteří je pak budou moci využít, budou-li je za určitých okolností potřebovat. Jelikož se domnívám, že celý náš rozhovor, jejž vedeme v souvislosti s koronavirovou nákazou, zpřístupníš veřejnosti, bude opakování některých významných faktů o to podstatnější. Nyní je nejprve nutno zmínit, že takzvané úřední údaje, jež popisují počty infikovaných a mrtvých v souvislosti s koronavirovou nákazou, jsou asi desetkrát až jedenáctkrát nižší oproti reálnému stavu, jelikož úřady většiny států světa zastírají pravdu – tak tomu bude zejména v příštích měsících, jak jsme o tom spolu diskutovali již 30. listopadu minulého roku a 2. a 6. ledna tohoto roku. Již v současné době volí oficiální místa částečně zastírací taktiku a šíří záměrně chybné údaje, což se bude dít v nadcházejících měsících ještě častěji, kvůli čemuž budou národy ukolébávány ve falešný pocit bezpečnosti. Bude se také popírat fakt, že koronavirová nákaza představuje lidské dílo, které se tajně provádí v rámci zločinných výzkumů, jejichž cílem je výroba nové biologické zbraně a při nichž nastala nehoda v laboratoři a nakazily se dvě osoby, které nákazu, předtím než zemřely, vynesly do okolního světa, načež se začala šířit. Účel celého tohoto podniku znáš již od 40. let a měl bys o něm i nadále mlčet, avšak budeš-li tázán, tak smíš vysvětlit, že celá věc vyplývá z machinací, jež provádí v tajné laboratoři jedno soukromé uskupení kvůli výrobě biologické zbraně, přičemž na tomto šíleném projektu pracuje dnes ještě 23 osob, které však ve Wu-chanu ukončily svoji činnost a pokračují v ní na jiném místě. Je také nutno podotknout, že čínská vláda o těchto tajných soukromých intrikách dotyčných pomatenců nic neví, a není do celé věci nijak zapojena. Nerozumné, nesoudné a hloupé skutky, jež budou nyní provádět státní představitelé a populace ve všech zemích, budou mít za následek, že během příštích měsíců vystoupají počty nakažených koronavirem k prvním miliónům, a velmi vysoké budou také počty zemřelých. Tak tomu bude proto, že většinoví veřejní, resp. státní činitelé ve všech zemích budou zcela postrádat prozíravost, budou neschopni vykonávat svůj úřad a budou též neschopni vnímat svoji odpovědnost. Budou tedy i neschopní ustanovit a prosadit nezbytná opatření k tomu, aby koronavirovou pandemii – která se začala vzmáhat již v prosinci minulého roku – zpomalili a nechali odeznít, a proto se tato nákaza stane pro mnoho tisíc pozemšťanů osudnou a zahubí je. Ani čínští vládní činitelé neučinili v prosinci ve Wu-chanu kvůli své neodpovědnosti to, co by bylo bývalo nutné, a tudíž ani oni nejsou schopni vykonávat svůj úřad – a podobná neschopnost se prokáže zejména i v USA vinou velkohubého, nezpůsobilého, potřeštěného a zmateného prezidenta Trumpa, jenž kvůli své mocenské aroganci, zmatenosti a tuplované hrubé hlouposti zapříčiní koronavirovou katastrofu. Stejným způsobem bude však jednat i hloupý a opovážlivý brazilský prezident Bolsonaro, jenž je autokratický a posedlý mocí, avšak mnoho smrtelných obětí bude způsobovat i neodpovědnost, hloupost a neschopnost státních představitelů v Evropě i na celém světě. K tomu, že se bude koronavirová nákaza stále rozšiřovat a že stále porostou počty mrtvých, budou žel notně přispívat i mnozí nepoučitelní a omezení pozemšťané ve všech státech a ze všech vrstev lidu. Budou tak činit proto, že nebudou dodržovat bezpečnostní opatření, která nařídí úřady a vlády a která budou tak jako tak velmi nedostatečná. Koronavirová pandemie bude v příštích měsících hlavním tématem ve všech médiích, televizních relacích, rádiích, časopisech, novinách a na diskuzních pódiích atd. celého světa. Při těchto příležitostech se budou všemožní naivní lékaři, doktoři, virologové, imunologové, většinoví státní představitelé, nesčetní žurnalisté a pověřenci v otázkách epidemií a bezpečnosti atd. velkohubě vypínat jako odborníci a dávat k dobru nesmyslné teorie, rady, domněnky a návody atd. O slovo se budou také velkohubě hlásit organizační činitelé WHO, avšak až tehdy, když bude pandemie zuřit a žádat si mnoho obětí, přičemž tito činitelé dosud zcela selhávali, pokud šlo o rozeznání nákazy a o vydání nutného varování před hrozící pandemií pro všechny státy světa. Je tedy faktem, že i v této organizaci sedí prostomyslní a nezpůsobilí jedinci, kteří nejsou schopni vykonávat svůj úřad, stejně jako toho nejsou schopni většinoví státní představitelé. Ti všichni žijí neodpovědně na útraty daňových poplatníků a popřávají si nespravedlivě vysoké mzdy, zcela postrádají nezbytnou prozíravost a jsou i neschopní správně chápat a vyhodnocovat vznikající krizové situace, činit zdárná rozhodnutí a prosazovat a nechat realizovat nevyhnutelná, správná nařízení. Většinoví státní činitelé – kteří jsou již dnes v pravém slova smyslu neodpovědní a budou jimi i v nadcházejících dobách – se budou pomocí lží a šaleb sami chránit, avšak neprosadí, co by bylo nutné k tomu, aby ochránili i své národy, a tato skutečnost si vyžádá mnoho mrtvých. Pokud celá tato nákazová a pandemická situace, která teprve nyní nabírá plné obrátky, nebude zmírněna a nakonec ukončena nějakými určitými okolnostmi, tak si ve finálním důsledku vyžádá až 500 miliónů, resp. půl miliardy mrtvých, což lze vypočítat srovnáním s dřívějšími velkými epidemiemi a pandemiemi, resp. poměřením tehdejších a dnešních počtů pozemského lidstva (dnes žije na celé Zemi přes 9 miliard lidí). Počet 500 miliónů mrtvých by byl možný – pokud by celou situaci neukončila nějaká konkrétní okolnost – již jen na základě srovnání dnešního počtu přelidněného lidstva (více než 9 miliard lidí) s počtem světové populace v době španělské chřipky (1,9 miliardy lidí), která si podle našich velmi přesných záznamů vyžádala mezi lety 1918 až 1920 ve třech vlnách 53 miliónů, 416 tisíc a 12 mrtvých. A tento hrozící faktor, tedy že zemře půl miliardy lidí, by bylo nutno připsat k tíži zejména většinovým státním představitelům celého světa, kteří jsou neodpovědní, nezpůsobilí, vinní a velkohubí – a bude nutno jim dát za vinu i velmi mnoho případů úmrtí v souvislosti s koronavirem, které budou nastávat v následujících měsících. Na druhém místě je nutno zmínit i samotné národy, které v rozporu s rozumem a zdravým úsudkem nedodržují nutná bezpečnostní opatření, v čemž budou pokračovat i v nadcházejících měsících, a tudíž i vinou samých národů neodvratně poroste křivka úmrtnosti. Opatření, jež budou státní činitelé v příštích týdnech nařizovat a nechat provádět, budou sama o sobě již nedostatečná a neodpovědná a nebudou vypadat tak, jak by fakticky musela, a tudíž se bude pandemie po celém světě bez zábran vzmáhat. Většina státních činitelů nebude chápat, co tato koronavirová pandemie – která se začala šířit již před třemi měsíci, v prosinci 2019 – skutečně znamená, a nebude to jasné ani četným lékařům, virologům a imunologům, jelikož vycházejí ze zcela chybných předpokladů, a to již od prosince 2019, kdy virus vypukl a vešel ve známost. Tyto poměry vládnou i dnes a budou vládnout i v příštích měsících, a dotyční tedy vedou nerozvážné, neodborné a hloupé řeči, prezentují chybné způsoby chování a šíří hloupá a chybná ponaučení ohledně ruční dezinfekce a nošení ochranných roušek atd., což může způsobovat více škody než užitku. To ovšem ani mnohým odborníkům není známo, a tudíž obyvatelstvu absurdně doporučují zdraví škodlivé věci, jako tak činí a v následující době budou činit i lékárny, drogérie, prodejní střediska a různí výrobci ve vztahu k chemickým dezinfekčním produktům. To, co bylo nutno říci k ochranným rouškám a ostatním ochranným opatřením, jsem již vyložil, avšak ke tvé otázce ohledně ruční dezinfekce je vskutku důležité vysvětlit ještě následující: Aplikace chemických dezinfekčních prostředků na ruce a tělo, kromě lékařských účelů, je v každém případě zdraví škodlivá. Je tedy nutno zopakovat následující: Chemické dezinfekční prostředky vskutku značně škodí lidskému zdraví, ať už se aplikují na ruce, nebo na tělo. Tak je tomu proto, že v dezinfekčních prostředcích, ať určených k aplikaci na pokožku, tělo či ruce, jsou obsaženy zdraví škodlivé látky, přičemž jednou z nejhorších je takzvaný triclosan, který poškozuje jaterní buňky a způsobuje jaterní fibrózu. Dezinfekce chemickými látkami je zdraví škodlivá, a navíc přináší jen krátkodobý účinek, jelikož její působnost rychle odeznívá – dále pronikají v ní obsažené jedy přes póry do kůže a působí škodlivě na organizmus, což může vyvolávat v určitých případech organické neduhy. Chemické dezinfekční prostředky mimoto radikálně usmrcují bakterie, jež jsou pro zdraví a život pleti velmi důležité, následkem čehož je člověk tím náchylnější k původcům nemoci, jako právě k jiným a nebezpečným bakteriím a virům. Dlouhodobé zatěžování organizmu dezinfekčními jedy, jako právě zmíněným triclosanem, nezpůsobuje jen jaterní fibrózu, nýbrž i jiné zánětlivé změny na játrech. Tyto dezinfekční prostředky způsobují navíc i řadu jiných organických neduhů a chorob až po rakovinu jater a různé jiné druhy rakoviny, což celá pozemská lékařská věda dodnes ještě neví, stejně jako neví mnohé jiné věci. A nezná ani fakt, který bych rád ještě mimochodem zmínil: Také mnohé kosmetické přípravky tvoří příčinu lecjakých organických neduhů, chorob a různých druhů rakoviny, a mezi tyto přípravky patří již takzvané »neškodné« pleťové prostředky různého druhu, jež ovšem obsahují chemické látky, a dále též rtěnky, barvy na vlasy a rozličné jiné kosmetické prostředky. Chemické dezinfekční prostředky představují a budou představovat v každém případě zdravotní riziko pro celý organizmus člověka, pokud je člověk užívá k dezinfekci rukou a těla. Takovéto chemické prostředky – vyjma těch, které neobsahují žádnou chemii – by měl člověk používat jen za dodržení nutných opatření, chránících jeho zdraví, tedy výhradně k dezinfekci předmětů, jako jsou kliky, záchody, vany, podlahy, okna, místnosti, stěny a v nezbytných případech i oděvy atd., avšak neměl by je nikdy využívat k dezinfekci pokožky a těla. Lidský organizmus špatně snáší i různé zubní pasty a šampony atd., neboť i tyto produkty často obsahují jedovaté chemické látky, jež působí rakovinotvorně a i jiným způsobem často škodí organizmu a vyvolávají neduhy a choroby. Z toho důvodu naléhavě radím, aby se lidé zřekli všech chemických dezinfekčních a kosmetických prostředků, jež jsou široce rozšířeny a k dostání v obchodech, neboť jedovatiny v nich obsažené vskutku závažně poškozují zdraví. Ve velmi mnoha všedních výrobcích jsou obsaženy nebezpečné antimikrobiální účinné látky na chemické bázi, a to nejen v zubních pastách, šamponech a pleťových krémech, nýbrž i v deodorantech, ústních vodách, tekutých mýdlech a velkou měrou i v kosmetických přípravcích, jejichž jedy zejména způsobují různé druhy rakoviny. Chemické jedovatiny jsou však obsažené i v antimikrobiálních textiliích, jakož i v umělohmotném kuchyňském náčiní, jako např. v umělohmotných prkénkách na krájení, z nichž se při krájení uvolňují nepatrná množství jedovatých částic, jež se mísí s potravinami a jež člověk následně požije. Tyto umělohmotné částice pak zatěžují lidský organizmus a způsobují v něm neduhy a choroby, přičemž si člověk v závislosti na energii a síle vlastního imunitního systému a koncentraci chemických jedovatin v daných produktech vytváří náchylnost k nebezpečným bakteriím a virům. Bezpočet všudypřítomných výrobků, ať vyrobených průmyslově, či ručně, obsahuje nebezpečné, zdraví škodlivé chemické jedovatiny, které přecházejí do krve a kontaminují i mateřské mléko matek, a tudíž již kojenci (zejména v průmyslových státech, ale rovněž i ve státech chudých) přijímají jedy a je poškozován jejich organizmus, a tedy také imunitní systém, a proto si od samého počátku svého života pěstují náchylnost k negativním bakteriím a virům. Útočné viry, bakterie a jiní původci nemoci mohou vstupovat do organizmu člověka jen tehdy, když je jeho imunitní systém není schopen potírat. Tak je tomu tehdy, je-li obranný systém člověka ochromen, oslaben či zcela vyřazen z funkce. To značí, že příčinou vznikajících neduhů, nákaz či možného onemocnění de facto není samotný zárodek, resp. původce nemoci, nýbrž spíše neschopnost imunitního systému se proti útoku bakterií či virů bránit a odstranit je. Pakliže člověk trpí slabým imunitním systémem, tak jej musí znovu účelně posílit, čehož je schopen pouze tak, že bude přijímat vhodnou stravu a patřičné separátní, dodatečné látky – tyto látky, resp. doplňky stravy lékařští »odborníci« často chybně zatracují jako »neužitečné« a »nadbytečné«, třebaže minerály, stopové prvky a vitaminy jsou zvláště nezbytné a zcela nepostradatelné stavební prvky, jež zajišťují dobré fungování imunitního systému a jež také představují »pohonné látky« pro svaly, nervy a mozek. V zásadě existuje asi 50 živin, jež musí člověk přijímat ve stravě, aby si zachoval skutečné zdraví. Nejdůležitější zdroje energie jsou v tomto směru uhlohydráty, jež se vyskytují ve škrobu a cukru. Zvláštní a nepostradatelní dodavatelé energie jsou také tuky, jež nejen »vystýlají« tělo a vnitřní orgány, nýbrž i tvoří materiál pro elastické obaly buněk. Bílkoviny přijímané ve stravě jsou látky, které celý organizmus potřebuje k tomu, aby pro sebe budoval a zachovával vše nezbytné, jako např. svaly, kůži, vlasy, hormony a zejména také imunitní buňky. Člověk tedy musí požívat vitaminy a minerály, a to nikoliv v nepatrných množstvích, jak se chybně, neznale či na základě klamných představ domnívají lékařští a různí jiní »odborníci«, jakož i údajní »výživoví poradci« atd. Všechny druhy vitaminů, mnohé minerální látky a stopové prvky jsou esenciální, a tudíž naprosto nezbytné k životu. Pokud člověk svému organizmu tyto látky nedodává, byť je nezbytně potřebuje k záchově svého života, tak jeho imunitní systém trpí újmu, slábne a pozbývá energie a síly k odrážení choroboplodných zárodků, resp. bakterií a virů, které napadají organizmus. Není podstatné, zda člověk tyto různorodé nezbytné látky dodává svému tělu v pevné či tekuté stravě nebo pomocí takzvaných separátních doplňků stravy, neboť důležité je pouze to, aby jeho tělo mohlo všechny tyto nezbytné látky přijmout, neboť je, až na nemnohé výjimky, nedokáže samo vyprodukovat. Mezi přirozenými potravinami je nutno si zejména všímat těch, které jsou schopny potírat a hubit bacily, resp. bakterie a které působí jako přirozená antibiotika, posilují imunitní systém a dokážou za určitých okolností také odrážet útoky virů; k těmto potravinám se řadí:

javorový sirup

bobule

potraviny bohaté na železo

koření

zázvor

med

česnek

zelí/kapusta

bylinky

kurkuma

ořechy

houby

semínka

lékořice

potraviny bohaté na vitamin C

cibule atd.

Tyto přírodní produkty jsou zvláště podstatné pro dobré a kvalitní fungování imunitního systému, vedle všech ostatních rozličných látek, které člověk potřebuje k tomu, aby mohl žít a existovat. Kromě toho je nutno uvést sekundární rostlinné látky, jež se oficiálně neřadí mezi živiny, avšak představují substance, které mají mnohé zdraví prospěšné účinky. Pohlédneme-li na nějaký zárodek, který má určitou sílu, resp. na nějakého původce nemoci, bakterie či viry, tak musíme chápat, že tyto činitele nelze ovlivnit, neboť toho je schopen pouze dobrý, zdravý, silný a energický imunitní systém. Veškeré léky, jež potlačují nějaký neduh či nějakou chorobu a jež po této stránce působí či »léčí«, jsou prostředky, které potlačují účinky bakterií, virů a jiných zárodků. Tyto léky tedy nenapadají přímo původce nemoci, ale ve skutečnosti pouze zmírňují organické obtíže jimi způsobované, přičemž také posilují imunitní systém a podporují jej v tom, aby zvyšoval svoji energii a sílu. Díky tomu se nově zesilují obranné imunitní síly, které začnou znovu účinně odrážet a potírat choroboplodné zárodky, a to až do stadia uzdravení i v době následné. Faktem tedy je, že je-li imunitní systém oslaben, tak je to způsobeno nedostatkem živin a všech nezbytných látek všeho druhu, načež se již není schopen bránit chorobným zárodkům vnikajícím do organizmu. Slabost obranného tělesného systému může mít však i různé jiné příčiny, mezi něž patří kupř. tyto:

závislost na alkoholu

amalgám, resp. rtuť v zubech

strach z virů a bakterií

nedostatek pohybu

chronické neduhy a nemoci

střevní obtíže

drogová závislost

chybné stravování

jedovatiny v organizmu/těle

nedostatek slunečního záření

nedostatek vitálních látek

trvalé zatěžování nervů

nervozita

psychické zátěže všeho druhu

přepracování

nedostatek spánku

stres atd.

Zásobovat organizmus účinnými vitálními látkami je životně důležité a člověk je může veskrze přijímat i v podobě takzvaných doplňků stravy (pozn. Billyho: ohledně těchto výrobků je však nutno být obezřetný, neboť se s nimi nekale obchoduje a zločinci a podvodné firmy uvádějí na trh nekvalitní produkty za předražené ceny, a tyto falešné produkty nepřinášejí žádný užitek, jelikož obsahují často jen hroznový cukr, ba dokonce různé nebezpečné látky; vyhledávání osvědčených produktů obsahujících vitální látky může být tedy náročné). Pokud člověk zanedbá byť jen některá pravidla ohledně příjmu vitálních látek, může jeho imunitní systém přijít k újmě a otevřít bakteriím, virům a jiným chorobným zárodkům cestu do organizmu. Proto je nezbytné dbát na správnou stravu, která posiluje imunitní systém. Faktem je, že lidé žijící ve vesnických oblastech, a tedy méně v městských tlačenicích, mají mnohem silnější imunitní systém než lidé z měst. Měšťané se zpravidla snaží o to, aby se v co největší míře chránili před reproduktivními zárodky, a tudíž konzumují i více průmyslově zpracované stravy než lidé vesničtí, kteří o tyto věci dbají méně a kteří požívají více čerstvou stravu. Z toho důvodu se konfrontují s nesčíslnými bakteriemi či viry mnohem více než lidé z měst, což ovšem posiluje jejich imunitní systém, jelikož chodí na čerstvý vzduch, pracují na zahradách, procházejí se v lese či na loukách atd. a přijímají vydatnější a na vitální látky bohatší stravu. Odpočívají a zotavují se také ve volné přírodě, a nemusejí tedy sportovat ve městech a jejich spádových oblastech, jež jsou zamořeny jedovatými plyny a výpary atd. Na venkově, ve volné přírodě, je vzduch zpravidla negativně ionizován, a tedy svěží a zdravější než vzduch městský a velkoměstský, který proudí až do bytů a v němž převládají kladné ionty, a tudíž se obtížně dýchá, zatěžuje organizmus a je nezdravý. Dříve než se budu věnovat tvým otázkám, musím ještě zmínit, že lidé, kteří trpí nějakými zdravotními komplikacemi, neduhy a chorobami atd., nesmějí dospívat k závěru, že všechny jejich zdravotní problémy mohou vyřešit pouze vitální látky, neboť tak tomu naprosto není – v případě nutnosti by tedy rozhodně měli zvážit návštěvu lékaře. Za určitých okolností musí člověk navštívit lékaře i přesto, že požívá skutečně přirozenou stravu a přijímá čisté vitální látky všeho druhu i potravinové doplňky. To si musí každý člověk uvědomovat a jednat podle toho přinejmenším tehdy, když u něj propukne akutní choroba. Nyní chci však zaujmout stanovisko ke tvým otázkám a vysvětlit ještě některé záležitosti: Ohledně dezinfekce rukou a těla je nutno říci, že jsme zjistili následující: Jistí lékaři, zdravotníci, virologové, imunologové a »odborníci« na epidemie atd. doporučují občanům populací, aby si dezinfikovali ruce chemickými prostředky, avšak to je vysloveně chybná, neodpovědná a ze zdravotního hlediska riziková rada a výzva. Takováto pobízivá doporučení představují falešnou radu, kvůli níž lidé škodí svému zdraví, neboť jednak trvá účinek antibakteriálních dezinfekčních prostředků pouze krátce a jednak jsou na rukách odstraněné bakterie a viry již za několik málo minut nahrazeny novými. Tak je tomu v každém normálním prostředí, v každé domácnosti a všude jinde, kde takováto dezinfekce není nutná. Oprávněně lze takováto dezinfekční opatření uplatňovat vesměs jen v místnostech, jež je nutno přísně dezinfikovat, a také na místech, jako jsou kliniky a lékařské praxe atd. Chemická ruční dezinfekce je vhodná a nezbytná pouze v lékařských prostorách, tedy při chirurgických a zubních zákrocích, při ošetřování ran, při porodech, léčbě infekčních nákaz a tak podobně. Jisté chemické dezinfekce lze oprávněně používat při čištění infekčních místností, resp. jejich stěn a podlah atd., a to v závislosti na tom, jaké konkrétní viry a bakterie je nutno potřít. Lidé by se však takovýmto chemickým prostředkům měli v každém případě vyhýbat a měli by využívat k dezinfekci pouze vysoce koncentrované destiláty z přírodních surovin. Viry nejsou živočichové, nýbrž jen organické struktury, a tudíž je nelze usmrtit; u virů je nutno registrovat, jak dlouho dokážou přetrvávat, resp. existovat, to jest jak dlouho jsou schopny přetrvat mimo hostitele, dříve než se ochromí a zaniknou, resp. dříve než přestanou být reaktivní a rozpustí se. Totéž platí i pro bakterie, které však mohou odumřít, jelikož představují živé tvory; při potírání bakterií a virů chemickými dezinfekčními prostředky atd. je tedy nutno zohlednit, jak dlouho dokážou existovat. Různé zárodky, bakterie a viry přetrvávají ve skutečnosti různě dlouhou dobu, přičemž pro mnoho bakterií a virů jsou velmi příznivé teploty kolem 5 stupňů Celsia, i nižší, jakož i vysoká vlhkost vzduchu. Doba, do jaké zárodky jako bakterie skutečně přežívají a do jaké viry přetrvávají, závisí na různých dalších faktorech: Bakterie kupř. potřebují jistou živnou půdu, jako jsou sliny či hleny atd., přičemž doba přežívání zárodků závisí i na jejich vlastní povrchové struktuře, jakož i na místech a površích, na nichž se usadily. Totéž platí i pro viry, jež nejsou chráněny svým pouzdrem a jež coby neživé organické struktury potřebují jiné podmínky než bakterie. Podmínky, jež jsou pro původce nemoci vhodné či nevhodné, se velmi liší: Například chřipkový virus přetrvává jen krátkou dobu, průměrně 2 dny, a je zvláště citlivý na okolní vlivy. Tento virus, jak jsem již vysvětlil, není chráněn svým pouzdrem – na rozdíl např. od norovirů a rotavirů, jež jsou celkově opouzdřeny a mohou existovat až sedm dní – , neboť nemá faktickou kapsidu, a tudíž je velmi náchylný k okolním vlivům, avšak může se dobře přenášet přes lidskou kůži. Čím delší je doba přežívání choroboplodných zárodků – kdy ne všechny zárodky, jež ulpívají na různých plochách, jsou choroboplodné –, tím vyšší je riziko, že se jimi člověk nakazí; člověk se ovšem nenakazí automaticky, ale jen tehdy, když se dotkne plochy, na níž zárodky ulpívají, přičemž se může jednat o plochy různých předmětů, rukou, tělesných a intimních krajin atd. Zda se po těchto dotycích skutečně vyvine nějaká choroba, to závisí na různých faktorech: Prvním a nejpodstatnějším z nich je aktuální stav imunitního systému a jeho obranyschopnosti, a dále záleží též na množství choroboplodných zárodků atd. Bakterie a všemožné zárodky se usazují a ulpívají na neživých plochách, např. na zábradlích, madlech, v záchodech, na předmětech, jichž se lidé často dotýkají, a samozřejmě též na rukách, a tudíž se přirozeně mohou přenášet, přijdou-li s těmito plochami lidé do styku. Za nevýhodných podmínek vytvářejí různé bakterie i takzvané spory, v nichž vegetují ve stadiu kómatu, z nějž se následně probouzejí k životu a oživují, pokud se pro ně zlepšily a výhodně proměnily okolní podmínky – stadium spory může trvat několik týdnů, měsíců, ale i několik let a tisíciletí, a dokonce i statisíce či milióny let. Tímto způsobem mohly vzplanout a znovu propuknout např. nákazové epidemie a pandemie, které zuřily před lety, desetiletími, staletími, tisíciletími, či dokonce před statisíci či mnoha milióny lety. Tito bakteriální potomci se mohou ve své nové životní fázi přeměňovat a produkovat nové genetické varianty, stejně jako viry, jež mají podobné schopnosti, pokud jde o možnost existenčně přetrvat, avšak to pozemským vědcům, kteří se těmito faktory zabývají, není známo, stejně jako jim není známo mnoho jiných věcí. Vědí však, že existuje individuální mikrobiom, který představuje celek životně důležitých mikroorganizmů, jež si pozemšťané v rámci zcela normálních pochodů neustále vzájemně vyměňují, přičemž tyto mikroorganizmy nejsou choroboplodné, a dokonce trénují imunitní systém. Přesto se může samozřejmě stát, že se mezi těmito mikroorganizmy objeví patogenní činitelé. Proto je i v tomto ohledu nutné, aby si člověk myl důkladně ruce dobrým mýdlem, čímž může navíc i vyloučit přenos na jiné osoby. Nyní je tedy jasné, že chorobné zárodky mohou za patřičných okolností přečkávat různě dlouhou dobu: Jisté viry a bakterie mohou přetrvávat několik vteřin, minut či hodin, ale i několik dní, týdnů, měsíců, mnoho let, ba i milióny let. Chemické dezinfekční prostředky by se skutečně měly používat jen na klinikách a v jiných zdravotnických zařízeních atd., avšak používat je v soukromých podmínkách jako ruční dezinfekci či v rámci hygienické péče atd. je naprosto zbytečné, a navíc škodlivé, a tudíž by se toho lidé měli vyvarovat – a neměli by ani dezinfikovat předměty denní potřeby v domácnosti, neboť je to nadbytečné. Lidé by měli chemickými prostředky dezinfikovat výhradně jen podlahy, toalety, resp. záchody a jiná znečistěná místa, kliky, opěrná madla, zábradlí, okenní kliky a další plochy, jež nutně vyžadují tento typ dezinfekce. Chemické dezinfekční prostředky jsou pro citlivou pokožku člověka krajně škodlivé, stejně jako přílišné používání chemických hygienických prostředků. Dezinfekční prostředky obsahují alkohol a jiné látky, které jsou celkově pro pleť a organizmus jedovaté, dráždí pokožku, a navíc zákonitě ničí i její ochranný film. Z toho důvodu začíná být pokožka krajně náchylná ke škodlivým bakteriím a virům. Tyto prostředky, zejména chemické dezinfekční přípravky, mohou také v závislosti na roční době vysušovat pokožku rukou, která může také popraskat, ba dokonce krvácet. Má-li člověk takto podrážděnou kůži, musí zákonitě přistoupit k regeneračním opatřením: Musí si např. potírat ruce léčivou mastí, resp. krémem na bázi kortisonu atd., aby docílil léčivého účinku, avšak taková léčba zpravidla trvá celé měsíce. Již jen tím, že si člověk myje ruce nevhodnými, agresivními mýdly, si může poškodit a za určitých okolností i zničit ochranný kožní plášť. Chemické dezinfekční prostředky a nevhodná mýdla nejen poškozují ruce či tělo, ale jejich jedovaté látky vnikají i do kožních pórů, tělesných útrob, a tedy do celého organizmu, v němž způsobují neduhy, choroby a různé druhy rakoviny, jak jsem již vysvětlil. Pokud se antibakteriální dezinfekční prostředky používají při kožní hygieně, tak jsou naprosto a v každém případě škodlivé, neboť nevyhnutelně, silně zatěžují pleť, která pak začíná být trvale náchylná k bakteriím a virům – člověk tedy dosáhne právě opačného výsledku, než jaký v zásadě zamýšlí. Přichází-li člověk do styku s nějakou nakažlivou nemocí či nákazou, tak musí zvláště dbát na ruční i celkovou tělesnou hygienu, a je tudíž od základu chybné používat k dezinfekci jedovaté látky. Pokud tedy naivní lékaři, imunologové, virologové, zdravotníci, esoterici, zdravotní fanatici a jiní věřící tvrdí, že chemické dezinfekční prostředky jsou neškodné, a doporučují je používat, pak jsou nebývale neodpovědní. To proto, že používáním takovýchto chemických prostředků člověk škodí svému zdraví a způsobuje si nezřídka až nenávratnou újmu. Pokud organizmus přijme třeba jen naprosto nepatrné množství nějaké jedovatiny, tak to poškozuje jeho zdraví, a to i tehdy, když je taková jedovatina přísadou nějakého léku. Pokud tedy činitelé ze zdravotních kontrolních úřadů povolí jistá nízká množství jedovatých látek v potravinách a prohlásí je za neškodná a přípustná – a to zpravidla také činí –, pak se jedná o bezskrupulní neodpovědnost a pohrdání lidským životem. Zjistili jsme, že takováto povolení jsou nezřídka udělována kvůli neznalosti faktů, ale rovněž i po tajných dohodách a předání závdavků (pozn. Billyho: úplatků). Skutečnost, že se vyrábějí ohromná kvanta chemických dezinfekčních prostředků a že jsou tyto prostředky propagovány s tím, že jsou velmi účinné a že člověku poskytují bezrizikovou ochranu před infekcemi různými chorobami a nákazami, vede k tomu, že lidé tyto prostředky nerozvážně a nadbytečně používají, čímž si způsobují četné neduhy a nemoci. Neznalí, naivní a nerozvážní lékaři, imunologové, zdravotní fanatici, virologové, zdravotníci a esoterici atd., kteří doporučují tyto prostředky, se sice snaží udílet dobře míněné rady, avšak neusilují o to, aby se dopátrali skutečného stavu věcí, a tudíž svými chybnými a neodpovědnými radami zaviňují, že si lidé, kteří je poslouchají, budou poškozovat své zdraví. Výrobci a prodejci těchto prostředků se starají jen a pouze o svůj komerční prospěch, a tudíž se jen snaží optimalizovat své finanční zisky. Dotyční se vůbec nezamýšlejí nad tím, jakými zdravotními následky budou trpět uživatelé jejich produktů, neboť o to se nezajímají. Faktem tedy je, že si výrobci i prodejci těchto škodlivých produktů chtějí pouze bezohledně nahrabat, abych použil výraz, jejž při našich rozhovorech v těchto souvislostech často zmiňuješ. To platí jak pro výrobce těchto zdraví škodlivých prostředků, tak pro všechny obchody, jež je prodávají zákazníkům, zejména se jedná o různé specializované obchody, ale i o zdravotnické prodejny, lékárny a drogerie. Lidé, kteří mají starost o své osobní zdraví či o zdraví členů své rodiny a kteří chtějí sebe i své milované ochránit před infekcí, se tedy mohou používáním chemických dezinfekčních prostředků, které jsou jim vemlouvány, tím spíše vystavit riziku onemocnění – avšak na to dotyční výrobci či prodejci vůbec nepomýšlejí a lidem to ani nikdo nevysvětluje. Mnozí lidé tedy ve svém každodenním životě používají zdraví škodlivé, jedovaté prostředky, aby se uchránili chorobných zárodků, avšak nevědí, že si kvůli těmto prostředkům tím spíše pěstují náchylnost k virům a bakteriím a že mohou za jistých okolností i onemocnět, neboť nevědí, že používání těchto antibakteriálních dezinfekčních prostředků či jiných nevhodných čisticích přípravků na ruce či tělo je prakticky cestou do pekel. Před těmito přípravky je nutno varovat, neboť přemnohé z nich jsou jedovaté a zdraví škodlivé a mohou kromě alergií zapříčiňovat i velmi nebezpečné neduhy a choroby až po neléčitelné rakovinné vředy. Příčinou těchto problémů jsou jedovaté látky, především alkoholy, leptavé kyseliny či chlór atd. a všechny tyto i jiné jedovaté substance mohou nejen podráždit pleť, ale dokonce ji i trvale poškodit, přičemž mohou způsobovat i organické neduhy a choroby. Od soukromého používání antibakteriálních dezinfekčních prostředků na chemické bázi za účelem ruční či libovolné tělesné hygieny je nutno lidi vesměs odrazovat, stejně jako od jejich užívání v soukromých domácnostech za účelem všeobecné a zbytečné dezinfekce bytu a bytových předmětů, neboť taková dezinfekce může být užitečná jen tehdy, když do dané domácnosti vchází a následně z ní vychází velký počet osob, jež používají všechna její zařízení, která vyžadují každodenní a důkladnou očistu a péči z důvodu nutné hygieničnosti, čistotnosti a zdravotnosti. Přehnaná hygiena však přináší více škody než užitku, jelikož chemické dezinfekční prostředky především narušují a oslabují imunitní systém. Ten se tomu sice brání, avšak čím více jej zatěžují dezinfekční jedy, tím méně má energie a síly, až se nakonec zhroutí a zcela selže. Ve svém běžném stavu není imunitní systém nikdy nečinný a pracuje velmi významným způsobem na tom, aby si zachoval svoji sílu a energii, avšak to pozemským vědcům z patřičných oborů není známo. Tento fenomén vypadá tak, že se imunitní systém neustále sám trénuje, a to tím, že je v kontaktu s dobrými a důležitými bakteriemi, které oživují lidský organizmus, a svádí s nimi zdánlivé boje, třebaže tyto bakterie nejsou choroboplodné. Celý tento proces je naprosto pokojný a jeho cílem je to, aby imunitní systém zůstával bdělý a aby si zachoval svoji průbojnost a obranyschopnost. Jelikož ...

Billy     Promiň, tahle informace je pro mě nová, a tudíž si představuji, jak bych mohl vyložit ty »zdánlivé boje«, o nichž ses zmínil ve svém výkladu. Mohu na ně nahlížet tak, jako když spolu např. dva v zásadě pokojní, avšak rozdílní lidé ve sporu mírumilovně konverzují, aby se vzájemně prosazovali, přičemž náleží k různým rasám, mají od základu odlišné vědomosti a zájmy, avšak hovoří stejnou řečí?

Ptaah  Opakovaně mě udivuješ svými kombinačními schopnostmi a souslednými interpretacemi pomocí příměrů, neboť tvůj výklad skutečně vystihuje význam mého vysvětlení. Celý tento pochod je důležitý a velmi významný pro posilování imunity, stejně jako všechny nezbytné vitální látky, které celý organizmus potřebuje a díky nimž imunitní systém získává energii a sílu. Aby se imunitní systém mohl posilovat, je tedy nutné, aby měl možnost se vyrovnávat s různými zárodky, díky čemuž se buduje a zesiluje a dokáže odrážet choroboplodné zárodky, čímž předchází neduhům a nemocem. V čisté a zdravé domácnosti se za normálních okolností nenalézají žádné choroboplodné bakterie, nýbrž jen ty dobré a neškodné, avšak imunitní systém je přesto využívá k tomu, aby se s nimi tréninkově potýkal a zůstával tak po stránce své energie a síly v dobré kondici. Tyto bakterie mají zcela jinou povahu než chorobné zárodky, a tudíž je ani není nutno potírat agresivními chemickými substancemi, jež jsou obsaženy v antibakteriálních dezinfekčních prostředcích nebo čistidlech. Při svých desetiletí trvajících šetřeních v mnoha pozemských domácnostech jsme konstatovali také fakt, že různě staří obyvatelé domácností, v nichž se používají často, či dokonce denně chemické dezinfekční prostředky a antibakteriální čistidla, jsou náchylnější k negativním bakteriím a virům a trpí neduhy a chorobami častěji než obyvatelé jiných domácností, v nichž se tyto prostředky vůbec nepoužívají, anebo se nasazují jen s mírou a v nezbytných případech. Tento zlý problém vzniká na základě našich zjištění a poznatků proto, že v dotyčných domácnostech, které nadměrně využívají chemické dezinfekční prostředky a antibakteriální čistidla, jsou negativní bakterie, resp. chorobné zárodky v neustálém kontaktu s těmito přípravky, a tudíž si proti těmto jedovatým účinným látkám vytvářejí rezistenci.

Billy     Děkuji ti za tvé výklady, které jsou vskutku poučné. Ale bylo by patrně dobré, kdybys nyní mohl ještě něco vysvětlit o hygieně, mytí rukou a ruční dezinfekci. Hygiena rukou, kterou mezi porodními asistentkami zavedl ve Vídni v letech 1846 až 1849 maďarský gynekolog a asistující lékař Ignaz Semmelweis, srazila vysokou křivku úmrtnosti žen po porodu.

Semmelweis ve své funkci porodního asistenta vypátral příčinu, proč šestinedělky stále trpěly horečkou omladnic, resp. vysokou horečkou a proč umíraly na infekce, což bylo tehdy na denním pořádku, dělo se to epidemicky a označovalo se to jako »ženská smrt po dotyku mužské ruky«. Semmelweis tedy zavedl ruční hygienu, mytí rukou a opatření, při němž si porodní asistenti dezinfikovali ruce chlorovým vápnem – toto nové hygienické opatření mělo pak prakticky zázračný účinek, stal se z něj lékařský standard a od té doby doslova zachraňuje životy. Semmelweis se však od svých kolegů nedočkal uznání, neboť ti se mu »odměnili« otevřeným nepřátelstvím, jak je od nepaměti a i v dnešní době typické, když někdo přináší, vysvětluje, říká, vyjevuje či vyučuje nové věci, které ostatním připadají nepochopitelné, fantastické nebo jednoduše nové, a tudíž je neakceptují.

Inu, správná hygiena rukou zajišťuje tedy člověku zdraví, avšak je třeba ji provádět na základě určitého know-how, což si uvědomoval také Ignaz Semmelweis, když rozpoznal osudné příčinné souvislosti mezi případy úmrtí a špinavýma rukama porodních asistentek a lékařů, kteří ošetřovali šestinedělky a způsobovali jim svými dotyky infekce, přičemž měli tehdy na rukou často i mrtvolný jed. Díky dezinfekci rukou klesala na Semmelweisově oddělení křivka infekcí a úmrtí podivuhodně rychle, zatímco na jiných odděleních tato křivka u šestinedělek beze změny rostla. Ignaz Semmelweis byl tedy skutečným průkopníkem ruční dezinfekce, avšak jeho život skončil žel tragicky, neboť roku 1865 zemřel ve Vídni, ve věku 47 let, na otravu krve, kterou si přivodil při jedné operaci v ústavu pro choromyslné. To jsem chtěl ještě zmínit.

Ptaah  To je dobrá informace, můj příteli. Je hodna zmínky, Eduarde. Nyní bych ještě rád vyložil následující: Ohledně mytí a dezinfekce rukou bych ještě rád prostými slovy vysvětlil toto: Při podávání rukou na pozdrav, při stycích s nemocnými či mrtvými, při dotycích na dveřní kliky, při používání různých kruhových či tyčových madel nebo při stycích se všemožnými jinými věcmi, jichž se často dotýkají rukama nebo je používají nejrůznější osoby, je za normálních okolností nutno počítat s velmi vysokým počtem bakterií, virů, kvasinek, hub a jiných mikroorganizmů. Na kůži a v kůži rukou se nalézá až 10 miliónů bakterií a všelijakých zárodků, z nichž různé mohou způsobovat neduhy a choroby. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby lidé dbali o dobrou ruční hygienu, a aby si tedy kvůli svému zdraví omývali, čistili a přirozeně dezinfikovali ruce, což by však nikdy neměli činit s pomocí chemických dezinfekčních prostředků, nýbrž jen s pomocí prostředků přirozených, šetrných k pokožce a zdraví prospěšných, které v rámci osobní potřeby představují nejvýznamnější a nejdůležitější látky předcházející infekcím. Faktem žel jest, že přemnozí pozemšťané se ruční hygieně náležitě nevěnují, třebaže znají její význam a třebaže se rukama nejčastěji přenášejí chorobné zárodky, a někdy dokonce i plicní infekce a také infekce močových cest a ran. Hygiena rukou je tedy jedním z nejdůležitějších opatření, jež zabraňují infekci, a to nejen v různých institucích, na klinikách a ve zdravotnických zařízeních atd., v nichž je velmi důkladná dezinfekce mimořádně podstatná, nýbrž i v soukromých prostorách, v nichž jsou však vhodné prostější způsoby hygieny a dezinfekce. Rozdílné postupy ruční hygieny je nutno uplatňovat na veřejnosti, ve vztahu k vlastnímu tělu či okolnímu prostředí, v soukromé sféře, jakož i v různých zdravotnických zařízeních, na pracovištích a při cestování atd. – ve všech těchto případech je třeba zvláště využívat a uplatňovat dezinfekční a čisticí prostředky. Hygiena rukou vypadá tedy např. ve zdravotnických zařízeních zásadně jinak než v ryze soukromé tělesné sféře či ve všedním dni, při práci a při jiných příležitostech atd. Ohledně ruční hygieny však v zásadě platí, že by člověk po omytí rukou neměl používat žádnou chemickou dezinfekci obsaženou v dotyčných dezinfekčních prostředcích, ale měl by nanejvýš používat přírodní pleťový krém a důkladně si jej vtírat do kůže. Člověk si může důkladně umýt ruce tuhým či tekutým, avšak zcela přírodním mýdlem, což pro očistu rukou plně postačuje a nedráždí to ani nepoškozuje pleť. Tato mýdla jsou přírodním produktem, a nejsou tedy za normálních okolností antibakteriální, avšak některá mohou mít přesto přirozený antibakteriální účinek, přičemž oba tyto typy zpravidla odstraňují z pokožky rukou všechny zárodky. Člověk by měl nutně dbát na to, aby si pravidelně myl ruce před jídlem a po použití toalety. Dezinfikovat si ruce chemickými dezinfekčními přípravky zpravidla není nezbytné ani patřičné, pokud jde o to chránit se před infekcí chorobnými zárodky, neboť k řádnému očištění rukou a odstranění zárodků plně postačují vhodná toaletní mýdla na přírodní bázi. Ruce bývají již za krátkou dobu po omytí osídleny novými bakteriemi a tomuto procesu nelze zabránit ani používáním jedovatých dezinfekčních prostředků, jelikož na rukách a v celém lidském těle sídlí od přírody asi 100 biliónů bakterií, což je i nezbytné, aby byl člověk vůbec schopen žít. Ve zdravotnických zařízeních a budovách, jako jsou kliniky a lékařské praxe atd., však prostá očista rukou s pomocí ryze přírodních prostředků nepostačuje, neboť na těchto místech se v rámci činnosti lidí vyskytují výrazně častěji nebezpečné zárodky než v soukromých prostorech, domácnostech či na ulicích atd. Mimoto jsou osoby v nemocnicích atd. zvláště náchylné k infekcím, a jejich zdraví je tedy ohroženo. Lidé, kteří jsou v dobrém zdravotním stavu a kteří bydlí ve vlastních bytech, mají za normálních okolností neporušený imunitní systém, a tudíž mohou potírat a odrážet škodlivé bakterie a viry i s prostými, přírodními domácími prostředky. V jejich případě zpravidla postačuje prostá, důkladná hygiena rukou, a tudíž je pro ně veskrze užitečné a naprosto dostatečné, když se myjí kvalitními, přírodními a k pokožce šetrnými mýdly či jinými přírodními čistidly s přírodními antibakteriálními přísadami nebo bez nich. Zvláštní dezinfikování rukou neznamená důkladnější očistu, a nepřináší navíc žádný užitek, ale naopak zdravotní újmu, a tudíž může člověk např. trpět vysušenou, popraskanou, svědivou, přecitlivělou, ba dokonce krvácivou kůží, jakož i bolestmi. Navíc různé jedovatiny z chemických dezinfekčních prostředků nevyhnutelně, zákonitě pronikají přes kožní póry pod pokožku a do organizmu, v němž budou dříve či později způsobovat zdravotní škody až po neléčitelné neduhy, choroby a vředy, např. rakovinné. Hygiena rukou neznamená jejich prosté omytí vodou, neboť takovýto nedůkladný postup přináší jen krajně omezený účinek. Také použití chemického dezinfekčního prostředku k ruční hygieně je neplodné, a to i tehdy, když se tento prostředek užívá po úspěšném omytí rukou, neboť pak možná na rukou zanechá méně zárodků, avšak působí velmi krátkodobě a po chvíli opět připouští nové zárodky, a tudíž neposkytuje trvalou ochranu. Dezinfekce rukou po jejich důkladném, odborném omytí postrádá smysl a nepatří k perfektní ruční hygieně. Dezinfekce rukou po jejich odborném omytí má smysl pouze za určitých a významných okolností, které nastávají ve zdravotnické a chirurgické sféře, při styku s nemocnými, oslabenými, velmi mladými či starými lidmi, nebo ve zdravotnictví v případech akutní prevence před epidemiemi a pandemiemi atd. Mezi soukromou hygienickou dezinfekcí rukou a ruční dezinfekcí chirurgickou je tedy velký rozdíl, neboť v soukromé oblasti je tato dezinfekce nesmyslná, vyjma zvláštních, specifických nezbytných případů, kdežto v oblasti chirurgické na ní závisí zdravotní bezpečnost lidí. Ve všední soukromé sféře tedy v normálním případě není vůbec nutné, aby člověk prováděl významnou hygienickou dezinfekci rukou s pomocí chemických a škodlivých přípravků. Dezinfikovat si ruce chemickými prostředky po jejich důkladném omytí vhodnými přírodními látkami, jako jsou (rostlinná) mýdla a mycí písky atd., je naprosto zbytečné, avšak pečovat o ruce patřičnými nejedovatými krémy na přírodní bázi může být v mnoha ohledech prospěšné. Mýt a dezinfikovat si často ruce je nesmyslné a zdraví škodlivé, a je tudíž neodpovědné, když se tato praktika z chybného lékařského pohledu doporučuje soukromým osobám, nebo když se tak děje zejména i z komerčních důvodů a když výrobci, lékárny, drogerie, prodejní střediska a zasilatelské firmy propagují a prodávají chemické dezinfekční prostředky různého druhu. Je rovněž neodpovědné, když zdravotnické organizace atd. doporučují či předepisují za účelem optimální hygieny rukou chemické dezinfekční prostředky či podobné přípravky, které v zásadě silně zatěžují a v určitých případech i poškozují jak ruce, tak i pleť obecně, a jejichž jedovaté přísady nevyhnutelně pronikají přes póry do organizmu, v němž podněcují neduhy a choroby. Například po výkonu určitých prací může být nezbytné, aby si člověk vhodným přírodním krémem na tukové bázi důkladně namastil ruce po jejich důsledném, nechemickém omytí, čímž může eliminovat možné riziko, že mu popraská kůže. Používáním alkoholických či chemických dezinfekčních prostředků si člověk dříve či později poškodí zdraví, z čehož mu nakonec vyplynou vleklá muka. Hygienické hadříky, antibakteriální gely a dezinfekční spreje na chemické bázi atd., které obsahují všechny běžné dezinfekční prostředky, se propagují s tím, že hubí chorobné zárodky, a chybně se doporučují a popisují, ať už vědomě, či nevědomě, a tudíž je velká část lidstva používá pro soukromé, všední účely ve velkých kvantech vícekrát denně. Pokud uživatelé tyto chemické výrobky používají vícekrát denně, tak docílí pravého opaku toho, co jim výrobci a prodejci lživě slibují a v co sami doufají, jelikož tyto výrobky jsou z dlouhodobé perspektivy škodlivé, ať už se jedná o prostředky dezinfekční, udržovací či kosmetické. Po stránce choroboplodných zárodků, jako jsou bakterie a viry, vládne v převážné části lidstva strach a děs, jelikož lidé nejsou v tomto ohledu důkladně vzděláváni ani informováni, což způsobuje celý komerční sektor, jenž si nepřeje pokles zisků. Většině příslušníků lidstva tedy není skýtána příležitost k tomu, aby se dozvěděli skutečnou pravdu, informovali se a jednali tak, jak je nezbytné, aby si zachovali celkové tělesné zdraví. Tato skutečnost vzbuzuje ve většině naivních příslušníků pozemského lidstva obsesi (pozn. Billyho: nutkavou představu, nutkavé jednání) a nutkavé přesvědčení, že je nutno všem »odporným« bacilům, resp. bakteriím, mikrobům a ostatním zárodkům a živočichům, kteří sídlí v lidském těle v počtu 100 biliónů a kteří jsou životně důležití, radikálně učinit přítrž. Je vskutku zcela mylné, chybné a nerozvážné provádět vícekrát denně dezinfekční rituály, neboť ty nepřispívají ke zdravé hygieně a zdárné péči o ruce, nýbrž naopak způsobují zdravotní škody, jež se projevují iratibilitou pleti (pozn. Billyho: předrážděním, podrážděním pleti), a jež mohou být dokonce ireparabilní (pozn. Billyho: neléčitelné, nenapravitelné). Z toho důvodu by měli lidé v soukromém prostředí používat chemické dezinfekční prostředky jen a pouze ve výjimečných případech a tehdy, když to je vskutku podstatné a nutné. Tyto prostředky rozhodně neslouží přirozené ochraně pokožky ani péči o ni, neboť z nich plyne riziko, že poškodí pleť a zapříčiní organické neduhy a choroby, což naprosto nelze podceňovat. Jedovaté přísady, které obsahují tyto prostředky a často i různé kosmetické produkty, mohou vesměs poškodit přirozenou kožní flóru a významně se podílet na vzniku závažných onemocnění, jelikož přes kožní póry pronikají do organizmu, který zpřístupňují chorobným zárodkům, místo aby jej chránily. Dotyčné jedovatiny mohou za krátkou dobu či v průběhu času vyvolávat také alergické kožní reakce a ekzémy, které mají pak za následek, že je kůže popraskaná, drolivá, zarudlá, suchá, svrbivá a bolavá, přičemž tím spíše propouští zárodky, jako jsou negativní bakterie. Mimoto platí – a to také nelze než častokrát opakovat –, že jakmile účinek použitých dezinfekčních prostředků vyprchá (a to se stane již za několik minut), tak škodliviny bez zábran pronikají přes kožní póry do organizmu, a navíc se na pokožce nově usídlí škodlivé zárodky. A nejdůležitější faktor je ten, že veškeré chemické dezinfekční prostředky ničí pozitivní a životně důležité bakterie, které chrání pokožku. Obzvláště zákeřné jsou chemické dezinfekční prostředky, gely a deodoranty, jež obsahují velmi silnou a jedovatou účinnou látku triclosan, jak jsem již osvětlil. Tato látka velmi škodlivě působí na hormonální systém, vyvolává alergie a představuje pro člověka neustálé riziko, že si způsobí otravu. Triclosan je navíc velmi silný jed, jenž usmrcuje bakterie a neutralizuje zápachy, avšak je-li používán proti jistým bakteriím, vede to dříve či později k tomu, že si tyto bakterie vytvoří imunitu a multirezistenci, a tudíž proti nim tento jed přestane účinkovat a již jej nebude možné účinně používat, jako tomu bývá i v případě ostatních jedovatých látek a antibiotik, proti nimž si bakterie v průběhu času vytvářejí imunitu. Dezinfekčních prostředků by se lidé ve své domácnosti neměli zříkat, pokud jde o nutnou očistu např. záchodů atd., které přes den i v noci často používají různé osoby, avšak k očistě rukou a těla by se tyto prostředky obecně vůbec neměly používat. Při nezbytném a nevyhnutelném používání dezinfekčních prostředků je nutno zohlednit, jakým způsobem účinkují, jaké obsahují účinné látky a v jaké koncentraci, a jaké jsou podmínky jejich aplikace. Dále je nutno si všímat toho, jak dlouho mají působit a případně za jaké teploty – použít tyto výrobky účelným a náležitým způsobem lze jen při dodržení přesně předepsaných a definovaných podmínek. Při aplikaci dezinfekčních prostředků je také nutné používat patřičné rukavice a ochranné roušky, nevdechovat jedovaté výpary a dané látky nepolykat, jinak člověku hrozí, že se zle otráví. Dále musí člověk dbát na to, aby nevypouštěl dezinfekční prostředky do přírody, zvířecí a rostlinné říše ani do vodních toků, jinak dalekosáhle otráví životní prostředí. Eduarde, milý příteli, to jsou v zásadě informace, jež bylo podstatné vysvětlit a také v některých ohledech vícekrát zopakovat.

Billy     Obrovský dík, milý příteli, ale víš, Ptaah, možná že by celá ta věc měla být ještě znovu krátce a souhrnně vyložena. Chtěl by ses toho zhostit a máš na to ještě čas?

Ptaah  Skutečně krátkým způsobem tak mohu učinit a vše znovu, souhrnně zopakovat, pokud se domníváš, že je to nezbytné; náš rozhovor přece chceš zveřejnit a veškeré výklady podnítí rozum a zdravý úsudek pozemšťanů jen tehdy, když jsou opakovaně uváděna táž fakta. Rád bych tedy v rámci opakování celou věc krátce prezentoval tímto obměněným způsobem: Hygienické čisticí či chemické dezinfekční prostředky všeho druhu velmi silně zatěžují životní prostředí a lidské zdraví. Aplikace dezinfekčních účinných látek na chemické bázi navíc způsobuje, že chorobné zárodky začínají být odolnější, ba dokonce imunní, a tudíž je lze i v nemocnicích, domovech pro seniory a pečovatelských domech stále obtížněji potírat a odstraňovat. Rovněž chemická dezinfekční čistidla pro domácnost způsobují četné závažné škody, neboť dráždí pleť, dýchací cesty, oči a krk. Již sama jejich aplikace je riziková, jelikož zamořují vzduch v místnosti, narušují celý tělesný a imunitní vývoj dětí a podílejí se u nich na vzniku alergií. Čím méně přicházejí děti do styku s mikroorganizmy, tím méně má jejich imunitní systém příležitostí se učit, aby rozvíjel svoji energii, sílu a obranyschopnost proti choroboplodným zárodkům. Čím méně se musí dětský imunitní systém vyrovnávat s mikroorganizmy, tím slabším a stále náchylnějším k neduhům a chorobám se stává, což platí i pro imunitní systém dospělých, avšak ten je méně zranitelný, jelikož se nemusí teprve vyvíjet. V zásadě by se měl člověk ze zdravotního hlediska vyvarovat používání chemických výrobků, pokud si uvědomuje svoji odpovědnost za vlastní tělo, celý svůj vnitřní organizmus i za své spolubližní a celé životní prostředí; dotyčné výrobky jsou na Zemi k dostání pod následujícími názvy: »Dezinfekční«, »antibakteriální«, »hygienický«, »biocidní«, »antimikrobiální«, »baktericidní« atd., neboť všechny tyto produkty obsahují různorodé zdraví škodlivé jedovatiny. V prosté domácnosti či v prostém bytě je naprosto zbytečné přehnaně dbát o hygienu a hubení zárodků pomocí chemických dezinfekčních prostředků, neboť v běžné domácnosti, v níž žije asi 3 až 5 osob, plně postačují k očistě lehkých nečistot ekologická čistidla. Žije-li v domácnosti více osob, lze dezinfikovat různé věci, avšak pochopitelně by se neměly používat přípravky na bázi »chemické«, nýbrž na bázi »destilační«, čímž míním vysoce koncentrované alkoholické dezinfekční výrobky. Pokud jsem ve svých vývodech a výkladech stále hovořil o chemických – dezinfekčních či kosmetických – prostředcích, pak jsem tím mínil skutečně jen výrobky »chemické«, které lidé používají, avšak měli by je nahradit vysoce koncentrovanými destilačními přípravky, a sice minimálně 70procentními dezinfekčními čistidly na alkoholové bázi, vyrobenými z bobulí, ovocných plodů či bylinek. Dobře mohou posloužit také mikrovlákenné hadříky, neboť takové prosté prostředky jsou velmi užitečné a mohou umenšit riziko šíření a rozmnožování potenciálních chorobných zárodků. Samotné běžné omývání rukou pomocí vhodných, dobrých a přírodních mýdel efektivně redukuje výskyt negativních bakterií a jiných mikroorganizmů, které se – jako většina virů a negativních bakterií – přenášejí z člověka na člověka při dotycích rukou i přes četné předměty, jichž se lidé dotýkají. Dále se tyto mikroby infekčně šíří již jen dýcháním a mluvením, jelikož člověk tímto způsobem vylučuje a rozšiřuje exhalační kapénky, což představuje biologické riziko, neboť tyto bioaerosoly z jeho úst a dýchacího ústrojí vnikají do úst, dýchacích cest a očí ostatních lidí, kteří se tak infikují. Viry a bakterie se však šíří i nohama a botami a člověk je přijímá obzvláště tehdy, když si zouvá boty a vstupuje do domu s holýma nohama přes rohožku a pohybuje se pak po bytě. Viry a bakterie se uchytávají v bytech zejména na rohožkách a na kobercích, které je nutno častěji důkladně čistit, k čemuž se hodí – stejně jako v mnoha jiných ohledech – »šetrné« chemické roztoky, které by měly, dle nejlepšího doporučení, obsahovat vysokou, minimálně 70procentní koncentraci destilátu, tedy alkoholu vyrobeného z ovocných plodů, bobulí či bylinek. K dezinfekci je skutečně smysluplné používat alkohol, avšak člověk jej samozřejmě nesmí pít ani užívat v čisté podobě, neboť jej musí zředit s 10–30 procenty vody, v závislosti na tom, jak silný je destilační produkt. Dezinfekční prostředek musí tedy obsahovat nejméně 70 objemových procent alkoholu (pozn. Billyho: objemové procento značí obsah čistého etanolu, resp. čistého alkoholu), aby pronikl buněčnou stěnou bakterií a mohl je zničit zevnitř; příliš nízký podíl alkoholu v roztoku tedy znemožňuje dezinfekci. Dále je nutné vědět, že alkohol se nehodí k dezinfekci ran, jelikož v nich vyvolává škody a palčivé bolesti a brání hojení. V nemocnicích, klinických praxích a pečovatelských zařízeních žel není možné se ruční dezinfekce zříci, neboť zde existuje velké riziko, že se již oslabení pacienti, klienti domovů a jiných institucí, infikují bakteriemi či viry, a že se tudíž mezi nimi mohou šířit životu nebezpečné zárodky a následně i choroby. Zvláště si dezinfikovat ruce v běžném, každodenním životě je oproti tomu zcela zbytečné, neboť pro zdravé lidi v čistě soukromých prostorách plně postačuje, aby prováděli normální a přirozenou ruční hygienu, a tudíž jsou v tomto případě veškeré dezinfekční prostředky naprosto nadbytečné. V zásadě je voda s dobrým mýdlem zcela postačující k tomu, aby se člověk zbavil zásadních zárodků a bakterií a aby zachoval v rovnováze svoji kožní flóru, v níž se přirozeně vyskytují mikroorganizmy, a svou pokožku, která tvoří v sobě samé souladný a stabilní ekosystém. Není tedy nutná přehnaná očista a zejména ani choroboplodná dezinfekce, neboť postačuje již očista přirozená a kvalitní; jakákoliv dezinfekce hubí zdravé zárodky, které na kůži tvoří a udržují kyselý ochranný plášť, čímž ji chrání před škodlivými vlivy. Kyselý plášť chrání pokožku před vysoušením i před chorobnými zárodky, kdežto dezinfekční prostředky narušují a ničí přirozenou kožní rovnováhu. Tak je tomu proto, že takové chemické prostředky hubí bakterie a houby, jež jsou pro zdraví pokožky nanejvýš důležité, a navíc způsobují i alergie, ekzémy a kožní choroby; a pokud tyto látky uniknou do okolního prostředí, např. do čističek a odpadních vod, tak páchají závažné potíže, neboť narušují součinnost bakteriálních kmenů, nebo dokonce znemožňují čištění vody.

Billy     Děkuji, bylo zajisté dobré, že jsi ke všem svým cenným výkladům ještě něco doplnil, neboť tak si je lidé uchovají v paměti.