BSE - nemoc šílených krav

Co Ptaah vysvětloval již v pondělí, 13. června 1994 při 249. kontaktním rozhovoru v souvislosti s BSE, resp. nákazou priony, proniká nyní na veřejnost z jiného zdroje díky novým poznatkům pozemských vědců a díky práci novinářů, jak dokazuje následující článek od Klause Kocha z novin »Tages Anzeiger«, Zürich, z 21. 12. 1999:

Nemoc šílených krav postihuje lidi

Nové experimenty s BSE už prakticky nepřipouští žádnou pochybnost: Hovězí dobytek a lidé trpí stejnými zárodky.

Klaus Koch

Kdo dnes ještě pochybuje o tom, že BSE je příčinou nové varianty Creutzfeldt-Jakobovy choroby (vCJD) u lidí, ten se podle všeho ocitne v argumentační nouzi: Skupina britských a amerických vědců poskytuje v dnešním vydání amerického odborného listu »PNAS« dosud nejpřesvědčivější doklad o tom, že tytéž zárodky, které od počátku 80. let zachvátily v Evropě několik set tisíc kusů hovězího dobytka, jsou mezitím též zodpovědné za smrt 50 lidí.

Výzkumníci infikovali jednu skupinu myší mozkovou tkání hovězího dobytka nemocného BSE a druhou skupinu vzorky tkáně lidských obětí vCJD. Zárodky vedly, jak uvádí zpráva vědců, prakticky k identickým onemocněním: Obě skupiny myší zemřely po sotva osmi měsících na masivní poškození mozku; škody se navíc vyskytovaly ve stejných oblastech mozku.

Zpožděné propuknutí nemoci

Badaté používají myši již několik let, aby doložili zárodky BSE, infekční prionové bílkoviny. Pomocí zvířat lze také rozlišit různé zárodečné kmeny: každá varianta prionů totiž po infekci potřebuje k vypuknutí nemoci charekteristickou dobu, a navíc v mozku zvířat přednostně postihuje určité oblasti. Experimenty tak potvrzují obavy, že se oběti mohli nakazit od hovězího dobytka.
Někdejší britský ministr zdravotnictví Stephen Dorell v březnu 1996 poprvé veřejně přiznal, že infekce BSE je »nejpravděpodobnější příčinou« nové varianty CJD. Kolik lidí se ve Velké Británii nakazilo zárodkem BSE je stále ještě nejasné. Oficiální místa dosud registrovala 47 obětí, jeden další případ pochází z Irska.
Nová varianta se od oné již delší dobu známé odrůdy CJD odlišuje tím, že napadá jiné oblasti mozku. Oběti jsou navíc podstatně mladší.
Mezitím se ve Francii patrně objevila druhá oběť. Francouzské zdravotnické úřady sdělily minulý týden, že také ve Francii trpí jeden člověk pravděpodobně novou formou CJD. Diagnózu prý potvrdilo několik vyšetření. Podle zprávy francouzské televizní stanice TF1 je obětí mladá Francouzka, která leží v jedné pařížské nemocnici a nemá již žádnou šanci na přežití. V roce 1996 zemřel v Lyonu na tuto nemoc 27letý muž.

To, co v roce 1994 vysvětlil Ptaah v souvislosti s nákazou BSE/priony, zachytilo FIGU na leták a rozšířilo jej po celém světě, přičemž byl zaslán jak vládám, televizním a rádiovým stanicím, tak denním novinám, načež – jako obvykle – nenásledovaly žádné reakce. Níže tento leták uvádíme znovu:

Billy

Dvě stě čtyřicátý devátý kontakt, pondělí, 13. června 1994, 23:36
(Semjase-blok č. 14, strany 2774–2775)

BSE – NEMOC ŠÍLENÝCH KRAV
Rozhovor s Ptaah, znalcem

Billy: Teď tady mám jednu otázku týkající se BSE, nemoci šílených krav, jak se tato choroba u nás nazývá. Jednou jsi vysvětloval, že tato nákaza v zásadě pochází od ovcí, z nichž se přenesla na hovězí dobytek. Nákaza je přenosná také na člověka, stejně jako na všechny savce.

Ptaah: To je správně.

Billy: U člověka se objevuje takzvaná nemoc Kuru, jak se nazývá např. na Nové Guineji u kanibalů, kteří pojídají příslušníky svého druhu a nakazí se od nich, pokud jsou infikováni touto nemocí. Ve zbytku světa se jinak nemoc šílených krav nazývá Creutzfeldt-Jakobův syndrom, pokud postihne člověka. Navzdory těmto skutečnostem zodpovědní lékaři, veterináři a politici atd. stále ještě vehementně popírají, že se tato nákaza BSE, resp. nemoc šílených krav nebo Scrapie, jak se nazývá u ovcí, může přenést na člověka. Rovněž se popírá, že je nákaza přenosná na jiné savce. To je zcela v rozporu s tvými výklady. Jak se jen jmenuje ten jiný syndrom, když nákaza postihne další savce? Zapomněl jsem ten pojem.

Ptaah: Jedná se o Gerstmann-Sträusslerův syndrom. Může postihnout všechny savčí formy života a původcem je Scrapie, resp. BSE. Nákaza je přenosná jak dědičností, tak krvavými slinami jako v případě AIDS, stejně jako fekáliemi, krví a masem, patřičnými vnějšími kontakty s nimi nebo požitím infikovaného masa atd. Kdo tvrdí, že nákaza BSE není přenositelná na člověka – tedy právě Creutzfeldt-Jakobův syndrom a Kuru – a že Gerstmann-Sträusslerův syndrom u savců nevyplývá z BSE a Scrapie, anebo to jen zpochybňuje, musí být pokládán za nezodpovědného, lidmi pohrdajícího kriminálníka a zločince. My máme k dispozici 100% důkazy a jsme si tedy bez jakýchkoliv pochyb absolutně jisti, že souvislosti a příčiny odpovídají přesně těm údajům, jež jsem ti právě jmenoval. Je třeba ještě zmínit, že zárodky BSE nelze zničit jednoduchým vařením masa atd. nebo výrobou masové moučky. Vpravdě je lze zlikvidovat pouze při vysokých teplotách, které u oněch zmutovaných zárodků – neboť ty existují již dlouhou dobu – musejí činit 700, ba dokonce 1000 stupňů Celsia. Také inkubační doba je různá a je nutno ji posuzovat dle konstituce formy života. Inkubační doba totiž kolísá mezi 3 měsíci až 40, či dokonce 50 lety. Čím výše je totiž forma života vyvinuta, tím déle trvá inkubační doba. U člověka to tedy může být až 40 nebo 50 let.

Billy: Mohl bys mi možná uvést počet pozemšťanů, kteří jsou již nakaženi touto chorobou?
Ptaah: To jsme nedokázali objasnit. V tomto ohledu se rovněž opíráme jen o odhady, které se pohybují kolem několika desítek tisíc. Mnoho z těchto infikovaných však vypuknutí nákazy nepostihne, neboť předtím zemřou.

Billy: Pak můžou prakticky hovořit o obrovském štěstí ...