Trest být musí …

Všeobecně se lidé, kteří jsou zločinci nebo spáchali nějaký lehký či těžký zločin, umísťují do vězení, káznic nebo trestaneckých táborů, čímž jsou vyloučeni ze společnosti. Pokud je dopadne soudní moc, platí to i pro jednotlivé nebo organizované teroristy. Existují ale i státní mocnáři, prezidenti států a diktátoři, kteří nejsou o nic méně zvrácení, zato jsou to však státem legitimovaní vrazi, zločinci, zabijáci lidstva, teroristi a ničitelé. Jsou to oni, kteří bez úhony vyváznou z jakéhokoliv trestu, neboť jsou chráněni pochybnými zákony a neskonale hloupým národem, který je podporuje. Proto si mohou vůči jiným zločincům hrát autokraticky na bohy, uvalovat tresty smrti a legálně tak nechávat zabíjet lidi, stejně jako mohou bez rozpaků a nezodpovědně rozpoutávat války a přepadávat jiné země, aniž by za to kdy byli voláni k zodpovědnosti. Jsou to tedy fakticky špatní lidé, kterým musí být odňata svoboda a kteří musí být potrestáni vyloučením ze společnosti. Pokud se tak nestane, budou se i nadále chovat asociálně a násilnicky, budou vraždit a zneužívat svých zvráceností i své moci vůči poctivým a slabším. Obyčejní kriminálníci a zločinci se ještě účelnými trestními opatřeními mohou zlepšit a stát se cennými členy společnosti, ovšem to je zpravidla nemožné pro notorické násilnické zločince, k nimž patří i všichni notoričtí teroristé. Těmi jsou často i mocní státníci, prezidenti států, vrchní velitelé a diktátoři atd., kteří šíří nekonečnou bídu a utrpení.

Nechť tedy člověk pomyslí na to, že násilnickými zločinci a teroristy nejsou jen obyčejní kriminálníci a vrazi, nýbrž obzvláště mocní tohoto světa, neboť jsou to oni, kteří lidem přináší největší zlo a nechávají je po tisících a miliónech vyvražďovat – trestem smrti, válkami, masakry a akcemi tajných služeb atd. Vrchol výsměchu přitom je, že hlupáci z lidu tyto teroristy a zločince na lidstvu ještě oslavují a vyzvedávají na úroveň hrdinů. Mnohý zločinný vojevůdce, vražedný státní prezident či diktátor je tedy oslavován coby velký bojovník, dobyvatel a hrdina, ačkoliv je vpravdě jen zbabělec a tlučhuba, který zcela selže, musí-li sám vykonat svůj vlastní rozkaz. A takoví srabové, ulejváci, zbabělci, ubožáci, slaboši a bědovníci si velmi rychle nadělají do kalhot, když jde o jejich vlastní kůži. Jejich tlučhubovské hrdinství existuje jen do té doby, dokud jsou u moci a mohou tuto moc nemilosrdně využívat. Tuto moc ale používají k tomu, aby trápili a vraždili své spolubližní. Nechávají popravovat ty, kteří v menší míře spáchali zločiny, vraždy a kriminální činy, zatímco oni sami jsou chráněni zákonem a pomateností národa, který je oslavuje. A často jsou to i oni, krom dalších person v mocenských pozicích, kteří si neprávem přivlastňují obrovské sumy peněz, aniž by kdy byli stíháni a potrestáni. Velmi často pak používají své gaunersky získané peníze na to, aby vedli nezákonné a podvodné volební boje a dostali se k moci v nějaké vládě. Na druhé straně je to ale tak, že člověk, který z holé nouze a zoufalství ukradne nějaké peníze nebo jídlo, aby uživil sebe či svou rodinu, bývá veřejně odveden v poutech a zhanoben, zatímco ti skuteční zločinci bývají ještě velebeni.