Myšlenky na starosti

Myšlenky na starosti dnů včerejších, dnešních a zítřejších

Každý pozemský rok má 365 dní, které člověku přinášejí jak radosti, tak starosti. Jednou je člověk v nejlepší náladě, podruhé zas propadá smutku. Člověku není dopřáno, aby se každý den vyvaroval úzkostí, obav, zármutku a starostí, stejně jako bolesti a pochyb. Avšak čím více dní v roce uplývá, tím více dní vzniká a mizí do minulosti – a dostává se tak mimo dosah lidské moci. Všechny ty chyby a strachy, všechny ty starosti a nedostatky, jakož i všechen ten zármutek, bolesti a trápení s každým uplynulým dnem unikají přítomnosti, právě tak jako všechna radost a smutek, neboť nic netrvá věčně a podléhá zákonu pomíjivosti.

Všechno minulé propadá na věky mimo dosah lidské moci a žádná vůle, žádný slib, žádné peníze a ani celé jmění nemohou to, co uplynulo, nikdy vrátit zpět. Nic, co se jednou stalo, nemůže člověk nikdy odestát a veškerá moc člověka ani Univerza není s to něco prožitého a vytrpěného učinit neprožitým a nevytrpěným. Slovo, jež bylo vysloveno, nemůže být učiněno nevysloveným a vykonaný čin nemůže být učiněn nevykonaným, neboť co uplynulo, je s konečnou platností pryč a nemůže být nikdy přivoláno zpět a opětovně učiněno událostí či momentem prožívání. To minulé, zůstává minulostí, a to jak včerejšek a předvčerejšek a všechny uplynulé dny a léta předtím, tak také všechny během těchto dní a let uskutečněné události, prožité strachy, obavy, radosti, trápení a starosti, jakož i všechna bolest, všechny nedostatky, všechen zisk a ztráta a vůbec vše, co se událo.

Starat se o minulost je marné a brzdí to pokrok a úspěch. Jen lidé nemoudří se zaobírají smutkem, starostmi, bolestmi, strachem a pochybami kvůli věcem minulým. Avšak stejně tak je pošetilé a demoralizující dělat si starosti kvůli zítřku a ostatním budoucím záležitostem všeho druhu, neboť kvůli starostem jsou potlačovány a přehlíženy záležitosti skutečně důležité, čímž vzniká nekoncentrovanost a neobratnost v myšlení, cítění a jednání. A to vede k nenapravitelnému chybnému jednání, chybnému smýšlení a k neúspěchům, které jsou spojeny s nepřekonatelnými těžkostmi. Starosti kvůli zítřku a pozítří či kvůli budoucím dnům a časům plodí nereálné přísliby, nedostatečné výkony a škodlivé myšlenky, city a jednání, jimž se ustaraný člověk není schopen ubránit.