V roce 2009 bylo na celém světě v provozu 438 jaderných reaktorů, které dohromady zajišťovaly roční výkon takřka nepředstavitelných 2577 terawatthodin. Ačkoliv se toto číslo jeví ohromné, mohl by být tento enormní elektrický výkon přesto vygenerován jinými prostředky než takzvaně komerčně využitelnou jadernou energií, třebaže by to bylo spojeno s problémy a těžkostmi, neboť vinou i nadále explozivně vzrůstajícího pozemského obyvatelstva bude logicky masivně stoupat i budoucí spotřeba energie, ba vzmáhat se do závratna. Tak tomu bude, pokud se neustále rostoucí přelidnění pozemského lidstva nezastaví a nezredukuje na snesitelnou míru. Přestože je takzvaný úplný výstup z atomové energie zpočátku spojen s obtížemi a problémy, je přesto nevyhnutelný a je nutno se na něj vážně zaměřit. Příklady Fukušimy a katastrofy jaderného reaktoru v Černobylu v roce 1986 jasně demonstrují ohromná nebezpečí, jež z jaderných reaktorů na celém světě permanentně vycházejí. Tím nejsou míněna jen nebezpečí plynoucí z takzvaných živelních škod jako v důsledku podmořského či pevninského zemětřesení a tsunami, nýbrž i nebezpečí plynoucí z teroristických útoků či jen zdánlivě bezpečných finálních skladů atomového odpadu, jako např. z vypálených uranových, popř. plutoniových palivových článků, které vysílají nebezpečné a smrtící radioaktivní záření a jejichž poločas rozpadu činí jak známo několik tisíc či v závislosti na materiálu i miliónů let. Ani ta nejlepší a dle nejpřísnějších předpisů postavená atomová elektrárna nemůže se svými reaktory nikterak zabránit ani ohromnému a ultimativnímu nebezpečí nárazu meteoritu, což nevyhnutelně předurčuje radioaktivní katastrofu a smrt miliónů lidí.

Už jen poměrně obyčejné zničení jednoho reaktoru v jaderném reaktorovém zařízení v ukrajinském Černobylu 26. dubna 1986 vedlo k radioaktivní emisi, která přibližně tisícinásobně překročila sumu obou smrtících atomových pum z Hirošimy a Nagasaki, svržených v roce 1945. Radioaktivní katastrofa v Černobylu má na svědomí vysokou radioaktivní kontaminaci zemské plochy o rozloze cca 37 000 km2 (Švýcarsko má pro srovnání plochu asi 41 000 km2), z čehož 4300 km2 představují trvalou zakázanou zónu, resp. uzavřenou oblast. Podle odhadů Spojených národů zemřelo na přímé následky tohoto reaktorového neštěstí asi 4000 lidí, zatímco organizace »Mezinárodní lékaři pro prevenci atomové války« (IPPNW) vychází z toho, že na nepřímé následky, jako je rakovina štítné žlázy atd., přišlo či ještě přijde o život přinejmenším 50 000 lidí. Čistě ekonomická škoda nehody jaderného reaktoru se do roku 2016 odhaduje na nejméně 325 miliard amerických dolarů.