Výňatek z č. 63

Otevřené slovo ohledně zmýlených »ufologů« a jiných rádoby expertů ve věcech mimozemšťanů

Každý člověk v sobě nese mnohem větší potenciál, než se zpravidla domnívá, a má vůči sobě samému povinnost jej co nejlépe rozvinout, aby pozvedl své bytí na nejvyšší možnou životní úroveň. Efektivní evoluce vlastního života, a tedy vlastních myšlenek, citů a jednání, je reálný úspěch, jehož lze v aktuálním životě dosáhnout. Tento životní úspěch je pro každého člověka tím nejcennějším, co nepomíjí a co při smrti materiálního těla rozhoduje o tom, zdali efektivně využil svůj život k uvědomělé evoluci, anebo jej neefektivně blokoval, brzdil a »promrhal«. Každému člověku, jenž narazil na »Učení ducha« od »Billyho« Eduarda A. Meiera, se naskytla ohromná evoluční šance. Šance mnohem větší, než je jeho otupělé myšlení momentálně schopno vnímat a než si ve svých nejsmělejších fantaziích dokáže představit. Otázkou a nadějí je a zůstává, zdali v sobě vytvoří dostatečně silnou motivaci, aby vykročil ze stínu svého dosavadního života ... Učiní tak?! Bude-li vnímat hlas svého nitra, své tvořivé intuice, dozví se, čeho by mohl dosáhnout, kdyby se chopil svých mocných niterních potenciálů a sil a dovedl je k rozkvětu. Vskutku, on ví přesně, co je třeba učinit, leč nečiní to, neboť ještě příliš vězí ve starých a nešťastných kolejích svých ve vědomí přítomných slabostí a nehodnot. Poddává se jim bez odporu a bez odvahy a jeho smysly mu poskytují zkreslený, nejasný a bezútěšný náhled na tvořivou skutečnost. Vidí matně, jeho myšlení trpí a jeho city postrádají vyrovnanost, avšak přesto – nebo právě proto – setrvává ve svém bytostném egoismu. Ten jej mocně ovládá a způsobuje, že jeho vlastní i okolní život strádá. Jde bludným směrem a pustne ve svém rozkolu. A tak se cítí vždy velmi dotčen a podrážděn, když něco neběží tak, jak si zrovna představuje – a ze své slabosti, otupělosti a nespokojenosti vytváří nicotné a klamné argumentace, jež nestaví na daných skutečnostech, nýbrž na svém holém egoismu, ospravedlňování, popudlivosti a jiných nehodnotách. V zajetí všech těchto niterních problémů, konfliktů, trápení, nejasností, chyb v myšlení a falešných představ se navíc paradoxně a politováníhodně domnívá, že je velkým a vědoucím, a cítí se být krajně dotčen ve své malichernosti, když kupříkladu zjistí nebo věří, že zjistil, že mu Billy a JHWH Ptaah nevyprávějí všechno, co by rád věděl. Skutečnost nebo víra, že JHWH Ptaah nebo jiní Plejaren v určitých oblastech vědění poskytují spíše opatrné či skrovné údaje, jako např. ohledně ufologie, mimozemské přítomnosti na Zemi či všech možných i nemožných spiknutí, nebo dokonce mnoho takovýchto věcí popírají, mnohé velmi uráží v jejich malicherném egoismu a v jejich bludné víře, a tudíž se cítí být znevýhodněni, ba dokonce oklamáni a podvedeni – jako malé nevědoucí děti. Chtěli by mít a vědět víc, než jim bylo dosud řečeno, vysvětleno a předloženo. Chtěli by mít a vědět víc než Učení pravdy, Učení ducha, Učení života, než skutečnost Tvoření samotného – jsou však příliš nevyzrálí, příliš naivní, příliš nechápaví, nerozumní a bludně věřící, než aby uměli s jim upíraným věděním správně zacházet. Chtít všeho víc a dostat celou skutečnost naservírovanou na stříbrném podnose je jejich devíza, jelikož jsou příliš líní, aby o všem sami důkladně přemýšleli, a jsou příliš slepí, aby viděli to, co již nalezli. Proto potrefeně zdvíhají svůj hlas a křičí do světa, jaká se jim stala křivda, neboť pravda a realita se s jejich fantazmagorií (přeludy) za žádnou cenu nedá sloučit. Mnozí píšou slaboduché články a stěžují si, že Plejaren a Billy prý lžou a taktizují, neboť se domnívají, že tak mohou dokázat, že na Zemi existuje ještě bezpočet dalších kontaktérů, že spolupráce mezi nejrůznějšími mimozemskými rasami a pozemskými vládami přesto probíhá – ať už v podzemních základnách či jinde – a že to či ono spiknutí je přece jen reálné atd., avšak nevidí a neakceptují skutečnosti, lpějí na svých přeludech a putují v nejhlubší temnotě. Jistí rozumbradové věří, že jsou chytřejší než Billy a Plejaren a chtěli by je poučovat o tom, co a jak mají vysvětlovat. A neštítí se ani věřit, že je mohou odhalit jako lháře a překrucovače pravdy anebo jim podsouvat nekalé záměry, byť to možná vztahují jen na ten či onen aspekt. Vskutku, lidé tohoto typu věří, že jsou velcí, a svým bludným a dětinským počínáním chtějí dokázat, že jen oni sami objevili pravdu o Billym a Plejaren. Jen oni sami chtějí být ti, kteří zjistili a pochopili, jak se to má v této věci s efektivní pravdou, leč právě té se jim nedostává, neboť se ještě ani nenaučili samostatně a svobodně myslet a jsou sevřeni svou bludnou vírou. Právě proto chtějí poučovat JHWH a bojují tak sami proti sobě. Krom toho je pro ně jistě snadné a vítané kritizovat případ Billyho Meiera a hledat zdánlivé rozpory, neboť tak se jen pokoušejí uniknout svému vlastnímu hlodavému cítění zodpovědnosti, jelikož hluboko ve svém nitru vědí přesně a s otřesnou jasností, že nejsou v právu a že své chybné chování nikdy a nikdy nedokážou ospravedlnit. Měli by si uvědomit, že se jejich myšlení ještě nepřiblížilo skutečnosti, ba k ní ještě ani nepřičichlo. Právě tento fakt by měli rozpoznat a měli by změnit své myšlení a zaměřit jej na realitu tak, jak všemu učí a jak lidem této Země v jasné a detailní řeči objasňuje FIGU pod vysokým vedením a poradenstvím »Billyho« Eduarda A. Meiera, JHWH Ptaah, JHWH Quetzal a plejarische duchovních vůdců. Každý ať pomyslí na poklad, na Učení pravdy, Učení ducha, Učení života, jež leží před jeho nohama. Ať jej uchopí a zužitkuje pro své blaho a svou evoluci, jakož i pro blaho a evoluci všech svých spolubližních a všeho života vůbec. Pokud tak neučiní, bude i nadále šířit zásadní bludy, omyly a falešné informace a nezodpovědně tak klamat své bližní. Člověk sice chce pomáhat a informovat, leč sám potřebuje pomoci a osvěty. Zde ať vzpomene Jmmanuelových slov: »Kterakž pak vidíš třísku v oku bratra svého, a v oku svém břevna neznamenáš?«

Otázkou a nadějí je a zůstává: Uschopní se člověk k porozumění skutečnému Učení života a efektivní pravdě ohledně mimozemské přítomnosti Plejaren na Zemi, anebo mu jsou bližší omezené a idiotské teorie, fantazmagorie a liché domněnky kolem mimozemských vetřelců a všelijakých konspirací? Proč se jen lidé tohoto světa ztotožňují s kdejakým bludem, namísto aby neutrálně, nepředpojatě a kriticky zkoumali, prověřovali a osvojovali si skutečnou pravdu života v každém ohledu? Proč nevyškolí své vědomí v jasném a vyrovnaném pozorování a vnímání všech věcí, aby vytříbili svůj smysl pro realitu? Musejí jen všechna zla a bludná učení hodit za hlavu, aby mohli vnímat, zakoušet a vyzařovat svým životem a blahem jasné světlo tvořivě-přírodní pravdy! Carpe diem ...

Ondřej Štěpánovský