Skutečností je, že muž již od pradávna disponuje větší tělesnou silou než žena, a tudíž má také více potních žláz než ona. Toto větší množství potních žláz je však nutné z důvodu mnohem větší výměny energie a tepla, která je muži vlastní v souvislosti s těžšími činnostmi, které musí normálně vykonávat, resp. alespoň ještě v dávných dobách vykonávat musel, tj. v dobách, kdy ještě pro muže neexistovaly lehké práce, jak je známe v dnešním a širokosáhle zchoulostivělém mužském světě.

Muž také disponuje lepším orientačním smyslem než žena, zatímco žena má zase lepší »čich« na lidi, a proto také lidi lépe zná, pokud zrovna není naivní. Muž je naopak horším znalcem lidí a ve vztahu ke smutným ženským obličejům je absolutně imunní. Muž tedy není ani žádným vyhraněným géniem v oblasti interpretace výrazů tváře, zatímco žena je schopna výrazy tváře interpretovat rychle a trefně.

V pravěku a starší minulosti před Novým Věkem měly síla a násilí mnohem větší význam, než je tomu dnes u civilizovaných lidí a národů. Kde však ještě dnes panují prastaré principy síly a násilí, tam jsou lidé ještě v zajetí prastarého primitivismu, vinou čehož vedou války, vraždí, zabíjejí a vykonávají trest smrti a všechno ostatní násilné zlo.

Ženě zpravidla chybí velká fyzická síla, násilí a podobně, neboť je již od pradávna strážkyní sociální a lidské soudržnosti, zatímco muž již od pradávna využíval svou sílu, aby lovil, bojoval, panoval a obstál v dobrodružství, přičemž jeho stálými průvodci byli agrese a pudy, a tím pádem násilí.

Ještě dnes hýří mnozí muži silou a násilím, čímž způsobují mnoho neštěstí, ničí rodiny, vedou války, vraždí lidi a likvidují přírodu a svět zvířat. Často při tom také hrají roli alkohol, léky a drogy, stejně tak jako náhlá změna pitných a stravovacích návyků, kvůli kterým vznikají negativní změny tělesného zápachu, čímž se např. znenadání zničí partnerské vztahy manželského, obchodního nebo jiného charakteru, které dosud dobře fungovaly, protože tyto nové a »cizí« tělesné pachy působí antipatickým, odcizujícím a destruktivním způsobem.

Muž i žena by se měli konečně naučit správně využít a vyvážit své síly, schopnosti a možnosti. Především se ovšem oba musí naučit, že jsou prakticky v každém ohledu jiné povahy a jen v souladu s ní mohou žít, myslet, cítit, tvořit a jednat. Pokud by se konečně muž a žena naučili akceptovat svou vzájemnou odlišnost, pak by byl zřejmě učiněn první krok k tomu, aby ve vzájemném pochopení usilovali o skutečnou rovnost a rovnoprávnost pohlaví a nakonec jich docílili.

Billy