Před četbou obsahu spisů FIGU je nutné důkladně a pečlivě prostudovat následující text!

http://cz.figu.org/nevyhnutelny-predpoklad-pro-porozumeni-spisum-figu

PSYCHIKA

Popis: Pomoc pro život člověka. Toto učení je určeno ke studiu, tedy pro praxi. Jeho cílem je vytvořit zdraví, životní úspěch a sebedůvěru. Cesta, již toto učení sleduje, aby dosáhlo zmíněného cíle, je cestou poznatků a jejich praktického vyhodnocování. Pouze poznatky a z nich vycházející vědění mají praktickou hodnotu, neboť jen ony přinášejí odpovídající nazírání na správné myšlení a jednání podle přírodních zákonů, na správný názor na život a na svět, jež celkově určují základní chování člověka. Plného úspěchu prostřednictvím poznatků lze však dosáhnout pouze tím, že je člověk přenese na celý život, a tedy i do každodenního života. (Bližší informace viz náš text »Popis knihy – Die Psyche (Psychika)«.)

Počet stran: 109
Formát stran: A5
Vazba: vázaná
Vydáno r.: 1973, 1979, 1994
Nakladatelství: Wassermannzeit-Verlag
Dostupná v jazycích: němčina, angličtina, slovenština, čeština (objednávky zde)

 Tři zlatá pravidla

Pozitivní myšlení
Jak se myslí pozitivně?

1. Každý člověk má obvykle od dětství nějaký toužebný sen; nějaký toužebný snový obraz či přání, jež existuje v jeho fantazii, jež by chtěl jednou uskutečnit nebo o kterém jednoduše rád snil či sní. Toužebný sen o něčem, co pociťuje jako dobré, hezké, milé a příjemné. Toužebný sen, který je schopen uskutečnit či který docela jednoduše představuje po všechny časy jen výtvor jeho fantazie. V každém ohledu je však lepší toužebný sen, který lze jednou uskutečnit. Pokud však člověk takový toužebný sen už zapomenul, tak si může vždy vytvořit nějaký nový; nový toužebný sen, kterým se může zaobírat ve své fantazii.

K tomu, aby se člověk naučil neutrálně-pozitivně myslet, je nezbytné jen to, aby okamžitě obracel své myšlenky k onomu starému nebo novému toužebnému snu a obíral se jím ve velké fantazii, a to především vždy tehdy, začnou-li negativní myšlenky ovlivňovat jeho myšlení, tj. když začnou myšlenky na starosti a zármutek atd. zatěžovat, poznamenávat a trýznit jeho normální pozitivní myšlení. Doporučuje se však, aby se člověk toužebným snem ve své fantazii zabýval i v ostatním čase, kdy myšlenky na starosti a zármutek atd. nejsou tak zatěžující.

V každém případě je dovoleno, aby člověk v toužebném snu nechal své myšlenky sklouznout do těch nejfantastičtějších drah, stavěl si obrovské vzdušné zámky a obíral se vším tím, co dokáže potěšit jeho smysly: štěstím, láskou, krásou, porozuměním a vším, co povznáší jeho srdce a city. Fantazii se přitom meze nekladou a ani není namístě podnikat jakékoliv omezení. Nicméně je naprosto nezbytné dbát na to, aby člověk ihned sáhl k toužebném snu, pokouší-li se do jeho vědomí proniknout byť ta sebemenší negativní myšlenka.

Každý začátek je velice těžký, a to platí i v případě osvojení si neutrálně-pozitivního myšlení. Zpočátku bude stát nesmírně velké úsilí soustředit se na toužebný sen, neboť negativní myšlenkový svět bude neustále vystřelovat své demoralizující šípy.

Podvědomí se neustále pokouší hrnout do popředí vzmáhající se negativní myšlenky, v důsledku čehož se člověk jen velmi obtížně dokáže koncentrovat na toužebný sen. Nicméně je však nutné stále znovu a znovu všechny myšlenky směrovat na toužebný sen, dokud negativní průniky z podvědomí pomalu nezeslábnou, až nakonec zcela zmizejí a přenechají převahu a vládu pozitivnímu myšlení. Tato procedura může podle okolností trvat jen pár minut, ale podle závažnosti případu dokonce i několik měsíců. Proto se musí člověk v každém ohledu učit trpělivosti, neboť zaprvé ještě žádný učený z nebe nespadl a zadruhé je síla vědomí u každého člověka různá.

2. I tehdy, má-li člověk velice smutnou a skličující náladu, má vždy nasadit určitý usměv, právě takový, jaký je vlastní Číňanům. Přitom nejde o to, aby se člověk hned od počátku naplno usmíval i ve svých citech, jelikož to by bylo nemožné, protože tomu odporuje nálada. Úsměv je zpočátku jen ryze vnější a v průběhu času se z něj stává zvyk, přičemž pomalu ale jistě podporuje pozitivní myšlení. To vnější se totiž odráží též na tom vnitřním, takže smutný a skličující cit neodvratně produkuje též smutné a skličující myšlenky, zatímco usměvavá a radostná tvář právě podporuje »usměvavé« a radostné myšlenky.
3. Hlavu je třeba vždy držet vzhůru, rovně a zpříma. Při rozhovoru ať člověk hledí přímo do očí partnera. Je dobré velmi přesně sledovat a pozorovat celé okolí, předměty, zvířata, lidi, rostliny, celou přírodu i vše ostatní. Člověk si musí všechno velmi přesně uvědomovat, každý detail. Je zapotřebí se vyvarovat svěšené hlavy a sklopených očí. Prospěšné je jen vědomé uvědomování si okolního prostředí, čímž se shromažďují dojmy a střádají se a podněcují pozitivní myšlenkové pochody.

Bude-li člověk tato tři zlatá pravidla přesně a intenzivně dodržovat, musí nezbytně dojít k tomu, že ve velmi krátkém čase dosáhne prvních úspěchů a poznatků a tím tedy učiní první krok k sebevyléčení. Tento první úspěch však člověka nemá svádět k tomu, aby tuto těžkou práci v tom okamžiku přerušil, neboť v ní musí pokračovat tak dlouho, dokud jeho myšlení nepřijme definitivní podobu vyrovnané pozitivní síly jakožto absolutno. Jakmile k tomu však jednou dojde, tak tomuto člověku, jenž se takto vypracoval a posílil ve svém vědomí, nemůže uškodit ani ta nejhorší katastrofa, ba ani ho jen deprimovat.

 Deset dopouručení

Dodatečné způsoby chování
související
se třemi zlatými pravidly

1. Člověk se musí bezpodmínečně vyhnout tomu, aby setrvával mezi čtyřmi stěnami déle, než je nutné. To znamená, že je nezbytné dýchat čerstvý vzduch, jak nejvíce je to možné, a zdržovat se často venku. Potřebné a nevyhnutelné jsou dlouhé procházky v lese a po poli.
2. Během procházek má člověk několikrát hlasitě zakřičet. Nejvhodnější je k tomu nějaké jméno, které člověk zakřičí vší silou do okolí, jako by někoho hledal. Mnozí lidé při tom s úspěchem používají jméno, které pro ně má určitý význam. Toto zakřičení v nitru mimořádně uvolňuje city tísně a úzkosti, díky čemuž se člověk začíná cítit volněji a veseleji.
3. Při procházkách se má zpívat tak hlasitě, jak je to jenom možné, přičemž velmi vhodné jsou radostné a humorné písničky. Tak například »Valčíček«, »Jó třešně zrály«, »Kdyby tady byla taková panenka«, »Není nutno«, »Dělání«, »Hlavně, že jsme na vzduchu« atd., atp. Tento zpěv také uvolňuje v nitru člověka tísnivé city a úzkost. Má se ale dbát na to, aby se zpívalo skutečně nahlas, neboť jen tak je to skutečně účinné. Zda je člověk hudebně nadaný nebo nikoliv, nehraje přitom žádnou roli. Hlavní věc je, že člověk zpívá tak hlasitě, jak to je jenom možné.
4. Během procházek je vhodné častěji projít delší úseky naboso, a to střídavou chůzí. Takže se doporučuje jít jednou normálním krokem a potom zase krátký úsek rychle běžet anebo spurtovat.
5. Čas od času si má člověk dopřát krátký odpočinek, a pokud je to možné, někde se posadit, přičemž by se měl ve své fantazii zabývat toužebným snem anebo nějakými pěknými a milými vzpomínkami, na což by neměl zapomínat ani během procházky obecně.
6. Během procházky i odpočinku je důležité všechno přesně poslouchat a sledovat. Naprostou důležitost mají květiny, zvířata, stromy, ptáci a vše, co uši uslyší a oči uvidí. Je třeba důsledně naslouchat, pozorovat a prohlížet si, což znamená, že je nutné si všechno uvědomovat, tedy skutečně zcela přesně poslouchat a pozorovat – nejen povrchně. Každý detail je nutné přesně uslyšet, zpozorovat a vysledovat. Důsledné naslouchání a přesné sledování a pozorování uvolňuje neutrální a pozitivní myšlenky, které se mimoto uchycují v paměti jako nesmazatelné vzpomínky, čímž člověk znovu nabude nebo posílí svou paměť a schopnost soustředit se.

6. Člověk ať přemýšlí o svém jednání, mluvě i svých vlastních myšlenkách a ať se sám ve vší poctivosti kárá a kritizuje, dopustí-li se chyb.
7. Svěřená tajemství anebo jiné vědomosti o druhých lidech ať si člověk nechává za všech okolností pro sebe a mluví o nich jen tehdy, pokud si to dotyčná osoba přeje anebo je-li to následkem nějakých naléhavých okolností nezbytné.
8. Člověk ať hovoří vždy pomalu a uváženě, ale též kontrolovaně a přátelsky, pokud okolnosti nevyžadují něco jiného.
9. Mimořádně důležitá je rovněž naprostá upřímnost a poctivost vůči sobě samému i vůči bližním, jakož i to, aby člověk neustále zastával svůj svobodný názor ve všech situacích. Upřímnost a poctivost nejenže podporují sebevědomí a správný životní styl, nýbrž také rozum, chápavost, důvěru a úctu ke druhým lidem.

Člověk musí zažít peklo,
aby mohl porozumět nebi.

Mehrauli, Indie, červen 1964 Billy

^{překlad: Michal Dvořák, korektury: Ondřej Štěpánovský, Jan Bayer}

Die drei goldenen Regeln

Positives Denken
Wie denkt man positiv?

1. Von Kindheit an besitzt jeder Mensch normalerweise einen Wunschtraum; ein in seiner Phantasie existierendes Wunschtraumgebilde von etwas, das er einmal verwirklichen möchte oder von dem er einfach gerne träumte oder träumt. Ein Wunschtraum von irgendetwas, das er als gut, schön, lieb und nett empfindet. Ein Wunschtraum, der verwirklicht werden kann oder der ganz einfach für alle Zeiten ein Phantasiegebilde darstellt. In jeder Beziehung ist jedoch ein Wunschtraum besser, wenn er einmal verwirklicht werden kann. Ist aber das Wissen an einen solchen Wunschtraum verlorengegangen, dann vermag sich jede Person einen neuen zu schaffen; einen neuen Wunschtraum, in dem man sich in der Phantasie ergehen kann.
    

Um neutral-positiv denken zu lernen ist es nur notwendig, sich sofort in Gedanken diesem alten oder neuen Wunschtraum zuzuwenden und sich in grosser Phantasie darin zu ergehen, hauptsächlich immer dann, wenn negative Gedanken das Denken zu beeinflussen beginnen, das heisst also, wenn Sorgen- und Kummergedanken usw. das normale positive Denken zu belasten beginnen, es beeinträchtigen und zur Qual machen. Es ist jedoch auch empfohlen, sich in der übrigen Zeit, da Sorgen- und Kummergedanken usw. nicht so sehr überlastend sind, im Wunschtraum in Phantasie zu ergehen.

Es ist in jeder Beziehung erlaubt, im Wunschtraum seine Gedanken in die phantasievollsten Bahnen gleiten zu lassen, riesige Luftschlösser zu bauen und sich in all dem zu ergehen, was die Sinne zu erfreuen vermag: Glück, Liebe, Schönheit, Verständnis und alles, was Herz und Gefühle anhebt. Der Phantasie sind darin keine Grenzen gesetzt, und es soll auch kein Versuch zu einer Begrenzung unternommen werden. Jedoch ist mit grösster Notwendigkeit darauf zu achten, dass immer sofort zum Wunschtraum gegriffen wird, wenn auch nur der kleinste negative Gedanke ins Bewusstsein einzubrechen versucht.