Zákon lásky

 

Před četbou obsahu spisů FIGU je nutné důkladně a pečlivě prostudovat následující text!

Nevyhnutelný předpoklad pro porozumění spisům FIGU | FIGU

 

Zákon lásky

Popis: Kniha o lásce coby podstatě vší existence. Zákonitosti lásky, jejich definice a význam v životě člověka.

Autor: »Billy« Eduard Albert Meier
Počet stran: 103
Formát stran: A5
Vazba: vázaná
Vydáno r.: 1995
Nakladatelství: Wassermannzeit-Verlag
Dostupná v jazycích: němčina

 

Co je to láska?

Láska je absolutní jistota, že člověk sám ve všem spolužije a spoluexistuje, tedy ve všem existujícím: ve fauně a flóře, v bližním člověku, v každé materiální a duchovní formě života libovolného typu a v trvání veškerého Univerza i mimo něj. 

Láska ve své vlastní definici tedy znamená:

Cítění absolutní jistoty, že člověk spolužije ve všem existujícím v absolutní jistotě a v absolutním cítění toho, že existence ostatního je dílčí existencí vlastní existence, nehledě na to, jedná-li se o nějakou rostlinu, formu ducha, zvíře, planetu, kámen nebo o bližního člověka.

Láska je absolutní jistotou, absolutním věděním a absolutním cítěním a pochopením, že všechen život je dílčí částí vlastního života, protože vše dohromady tvoří celkovou kolektivní formu v pravěčném BYTÍ veškeré existence a jakožto celková existence je schopno existovat pouze ve vědění a pociťování (Empfinden1) lásky.

Láska je tedy absolutním věděním a pocítěním (Empfinden1), absolutním pociťováním a spolužitím v pravlastní pospolitosti se vším existujícím životem ve všech podobách veškerého Univerza i mimo něj – v absolutní moudrosti toho, že vlastní existence je též dílčí existencí jakékoliv jiné existující formy života, kterážto je však rovněž dílčí částí vlastní existence, a že veškeré formy života v celém Univerzu existují pouze proto, že tomu doopravdy tak je.

 překlad: Jan Bayer, korektury: Michal Dvořák, Ondřej Štěpánovský

 

[1] »Empfindung«, pod. jm. r. m. neskl. (mn. č. »empfindungen«), někdy též »empfinden«, pod. jm. r. stř. nesklon., či tvar »empfindungsmässige« jako neskl. příd. jm.; rovněž pojmy převzaté do češtiny z důvodu absence vhodných ekvivalentů – pozn. překl.