Moudrost vědomí

Moudrost vědomí …

Velmi mnoho lidí se táže, jak mohou v dnešním světě žít. V tomto ohledu však za celé údobí lidských dějin kladlo otázky a hledalo odpovědi již nespočetné množství lidí. Mnozí své myšlenky, pocity, zkušenosti a z nich plynoucí zážitky za doby svého života sepsali a předali dál. Dokonce mnohé z toho všeho, co je podněcovalo k zamyšlení a co pro ně bylo důležité, písemně zachytili anebo ústně předávali dalším generacím – kvazi jako životní moudrosti a Učení pravdy, Učení ducha, Učení života a jiné pravé vědomosti, které celkově přinášeli a učili praví proroci. Avšak v dnešní době, kdy lidé holdují větám: »Peníze jsou moc« a »Bůh je určujícím pánem a ochráncem«, zbylo pro Učení pravých proroků, jež hovořilo a hovoří o tvořivě-přírodních zákonech, jen velmi málo prostoru na to, aby jej lidé na Zemi následovali. Právě tak ale zbylo jen velmi skrovně prostoru pro pravdivé vědění a skutečnou moudrost, které pro celý blok mentality a evoluci vědomí znamenají totéž, co zdraví pro tělo.

Ve skutečnosti lidé ze svého chybného a věřícího pobožného myšlení a čistě materialistického snažení již dávno udusili a zapomněli tvořivě-přírodně stanovené nutkání k pravdivému a skutečnému vědění a jeho esenci, moudrosti. Nutkání ke stále většímu vědění s ohledem na tvořivě-přírodní zákony a přikázání se jim vytratilo, stejně jako i moudrost, která z nich plyne tehdy, pokud se jim učí a následují je. Již dlouho to lidi táhne jen k šablonovitým vědomostem a šablonovité moudrosti, jimž se celkově „učí“ ve školách a na hodinách náboženství, což pak lidé mylně považují za „pravé“ vědění a obsáhlé znalosti stran života, člověka a světa. Z toho plyne zaslepená představa, že vše tímto způsobem „naučené“ prozrazuje tajemství, jak správně přistupovat k životu, a že je tím definováno pravé vědění a moudrost. Tato mylná domněnka však souvisí také s tím, že lidé na Zemi pravé vědění a efektivní moudrost přiřazují ke stáří, a to zcela podle toho, že »moudrost starých« byla v dřívějších dobách příslovečná. Pravdou však je, že pravé vědění a pravá a skutečná moudrost nezávisí na stáří, ale na pravém učení se a následování tvořivě-přírodních zákonů a přikázání, jakož i na učení se z vlastních životních zkušeností a z nich plynoucích zážitků. Není to tedy tak, že tam, kde se stáří a jeho životním zkušenostem jen stěží ještě poskytuje prostor, tam to pravé vědění a skutečná moudrost ztrácejí své vysoké hodnoty, neboť ty teprve pořádně rostou se stoupajícím věkem. Pravé vědění a pravá moudrost tvoří vysoké hodnoty, jež činí život životahodným a člověk se jim musí učit dlouhá léta, aby jednou dosáhl toho, co se nazývá vědomostní a moudrostní zrání. Avšak právě na toto zrání nenalézají lidé na Zemí dnes již žádný čas, neboť na jednu stranu je jejich nábožensko-otrocká klamná víra v Boha okrádá o rozum, chápavost a čas, aby se skutečností a pravdou skutečnosti ještě mohli zabývat, a na stranu druhou jim v tom brání i hon za materiálními hodnotami, jimž se upsali.

Lidé na Zemi dnes nemají čas a vinou pobožné věřícnosti ani zájem a především už ani žádnou iniciativu k tomu, aby hledali a nalézali efektivní pravdu ve skutečnosti, neboť, jsouce otroky Boží víry, stali se sběrateli náboženských a věroučných bludných nauk. To ovšem vede k tomu, že již nemohou nalézti žádného skutečného a pravdivého vědění. Tak je tomu proto, že jednotlivosti reality a pravdy reality již v žádném případě nedokáží uvést do vzájemné souvislosti. Z této příčiny se sami činí Bohem zatíženými a vírou zatíženými lidmi. Jako takoví však již nemají žádnou moc nad sebou samými ani nad svým časem, jelikož jsou stiženi nevědomostí a nemoudrostí.

V Učení proroků jsou pravé vědění a efektivní moudrost psány velkými písmeny. Stále znovu a nově jsou tematizovány, neboť pravé vědění a efektivní moudrost rozjasňují vědomí a tvář člověka, což je každému pozornému pozorovateli patrné. Tak je tomu proto, že každý opravdu vědoucí a efektivně moudrý člověk vyzařuje cosi, z čeho vycházejí účinky sympatie a vzájemné sounáležitosti, vedoucí k láskyplným, pokojným, přátelským a důvěrným spojením. Aby se však člověk dostal do tohoto stavu, v němž vládne pravé vědění a pravá moudrost, nepotřebuje k tomu nikdy bludně věřit v Boha a ani být psovsky pokorný, nýbrž jen poznávat a následovat tvořivě-přírodní zákony a přikázání a jejich skutečnost, z níž plyne efektivní pravda. Jen tak se lidé skutečně stávají vědoucími a moudrými a nelitují neskutečných věcí, které nikdy nemohou vlastnit a ani jich dosáhnout, jako je kupř. nějaký Bůh, požehnání nebo království nebeské, neboť hodnoty, na nichž mohou lidé setrvat, učit se z nich a mít z nich potěšení, jsou výhradně pravé vědění, opravdová skutečnost, pravda skutečnosti a efektivní moudrost.

SSSC, 23. dubna 2010, 00.49, Billy

Zdroj: BEAM portál, http://beam.figu.org