Přírodní zákony

V dnešní době přelidnění člověk přírodní zákony prakticky nezná. A právě proto, že je nezná, jich obzvláště nedbá. Tak tomu ale vždycky nebývalo, neboť v lidských dějinách byly i doby, kdy byli lidé s přírodními zákony nejlépe obeznámeni, takže jim rozuměli a žili s nimi v harmonii.

Člověk jakožto vyvíjející se a myslící bytost mylně věřil, že se může přírodních zákonů zříci, protože se domníval, že je ve svém myšlení a jednání dostatečně mocný sám. Ano, myslel si a myslí si, že je mocný. Avšak právě slovo »mocný« nemá příliš daleko k »moci«, která mu tak stoupla do hlavy. Ve svém velikášství, které člověku bylo a je vlastní, věřil a věří, že je povznesen nad přírodní zákony Tvoření. Pár velkých vychytralců si vytvořilo zákony vlastní. Tyto lidské zákony však byly a jsou plné nelogičností, či jsou to dokonce ta nejabsurdnější bludná učení, totiž: náboženství a sekty. Člověku se na planetě Zemi do dnešního dne podařilo vymyslet a epidemicky rozšířit na 3500 náboženství a sekt se všemi jejich bludnými učeními. Pro srovnání se zamysleme nad tímto: když člověk ještě žil v harmonii s přírodními zákony, byla pro něj rozhodující jen jedna jediná tvořivě-přírodní pravda. Dnes existuje jen na poli náboženství a sekt asi 3500 nelogických, nereálných pseudopravd, což jejich zastánci samozřejmě vehementně popírají. Popírají je vlastně ještě slabé slovo, neboť vpravdě tyto pseudopravdy brání až do smrtících a fanatických válek, nájemného vraždění, terorizmu a všech z toho plynoucích nehodnot. Jak vidíme, nepřispívá poměr asi 3500 pseudopravd vůči jedné jediné pravdivé pravdě k uklidnění situace. Právě naopak: situace je stále neklidnější a vede čím dál tím víc k přelidnění. A toto přelidnění představuje velkou hrozbu, neboť jeho dopady jsou katastrofální. Pokud člověk nezvládne své přelidnění, jež přináší všechny myslitelné problémy, starosti, nemoci, války i všechny ostatní nehodnoty, které skutečně a pravdivě vznikají pouze z přelidnění, tak mu to zláme vaz. Avšak žádný strach, člověk má coby myslící a vyvíjející se bytost stále ještě možnost uplatnit svůj rozum, inteligenci a chápavost. Je mu též vlastní touha po skutečné pravdě, jakož i možnost řídit se a chovat se podle přírodních zákonů. Je však jisté, že přechod od 3500 bludných učení k jedné jediné skutečné pravdě zanechá své stopy, jizvy a rány atd.

Lidstvo má osoby v zodpovědných pozicích a ty jsou v prvé řadě zodpovědné za to, aby lidé poznávali, následovali, praktikovali, jakož i vyučovali a žili pravdu. Dále je na vlastní zodpovědnosti každého jednotlivce, aby učinil co nejvíce pro to, aby se přiblížil pravdě a žil podle ní. To ovšem od každého jednotlivce vyžaduje civilní kuráž. Poznávat a následovat pravdu vyžaduje odvahu – především proto, že pravda je často velmi bolestná a zejména též velmi trefná. V přírodě jsou zakotveny zákony života, podle nichž by měl člověk vlastně žít. Člověk se však dnes stal neschopným poznávat přírodu, takže zákony přírody stěží ještě dokáže vidět, rozpoznat a vysvětlit, v důsledku čehož podle nich už vůbec nedokáže žít. Život je dnes zaměřen jen na to materiální. Hlavní je, aby se všechno hospodářsky vyplácelo. V nejhorším případě můžeme přece přírodu stále ještě zohlednit, pokud ji můžeme vytěžovat a vynáší-li nám nezbytný profit (nerostné bohatství atd.).