Svá rozhodnutí již v budoucnu nesmíme zakládat na osobních, politických, ekonomických atd. hlediscích. Mnohem více jde o to, najít cestu zpět k našim kořenům jakožto k lidským bytostem, a to v sobě také zahrnuje, že si vezmeme za vzor přírodu, která v místech, kam člověk ještě nezasáhl, žije v souladu, míru a harmonii. Abychom dosáhli tohoto stavu, je nutné pomocí chápavosti snížit počet pozemského lidstva na míru, která je únosná pro tuto planetu, totiž na 529 milionů, neboť jakýkoliv vyšší počet přispívá ke zničení přírody a tím k porušení přirozené rovnováhy. Přírodní katastrofy, zemětřesení, ozonová díra atd. se vinou člověka a jeho nesmírného přelidnění zhoršily o 50 procent. Proto je také stěžejním bodem FIGU a jeho členů dostat tuto problematiku do popředí zájmu veřejnosti.

Kdo přijde do kontaktu s FIGU a příběhem »Billyho« Eduarda Alberta Meiera, narazí také na mnoho kritiků a odpůrců, kteří se k celému případu stavějí velmi kriticky, odmítavě i negativně. A zde nikterak nepomůže ani to, že byl případ »Billy« Meier v roce 1978  velmi důkladně prozkoumán americkými a japonskými týmy badatelů.

Mezi lety 1978 až 1982 přijížděl por. plk. Wendelle C. Stevens několikrát do Švýcarska, do Hinterschmidrüti, Schmidrüti 8495, aby přišel na kloub případu »Billyho« Meiera, přičemž vedl s Billym četné rozhovory.

Wendelle Stevens je někdejší pilot Air Force, kterému nedopřávaly klidu především zprávy jeho pilotů o setkáních a pozorováních UFO, a tak začal v době své služby tyto zážitky ohledně setkání a pozorování důkladněji prozkoumávat.

Pan Stevens platí za jednoho z předních ufologů a disponuje archivem, který obsahuje přibližně 700 odborných knih a asi 3000 fotek UFO. Jeho četné kontakty s vědci a experty NASA mu měly pomoci přijít případu »Billyho« Meiera na kloub. S panem Meierem a několika očitými svědky provedl test na detektoru lži, který k jeho úžasu dopadl vesměs pozitivně. Po nějaké době a po mnoha rozhovorech s Billym a několika očitými svědky odcestoval zpět do Spojených států s kufrem obsahujícím 300 fotografií, vzorky kovů v podobě slitiny z paprskové lodě a zvukovými nahrávkami bzučící, neodstíněné paprskové lodě Plejaden/Plejaren.

Když byl zpět v USA, obrátil se nejprve na firmu Design Technology, fotooptickou laboratoř v San Diegu, která pracovala pro americké námořnictvo a mnoho známých soukromých firem. Jeden tamní fyzik, Neil Davis, prozkoumal některé fotografie pod mikroskopem, skenoval je mikrodenzitometrem a ověřoval možnost dvojitého osvitu nebo použití modelů. Při zkoumání papírových fotografií nemohl najít nic, co by ho podněcovalo k domněnce, že objekt na zkoumaných snímcích je něco jiného než velký objekt, který byl fotografován v určité vzdálenosti od fotopřístroje.