Všem lidem v Evropské unii a ve Švýcarsku

Švýcarsko a diktátorská Evropská unie

Ponejprv je nutné říci, že já, BEAM, nepatřím k žádné politické či jiné straně, ani nejsem jakkoliv politicky činný. Co bude tedy nadále řečeno, není v žádném případě politikaření, nýbrž jen a pouze celkově vzato jasné zjištění daných a z toho plynoucích faktů. Řeč je o EU, resp. Evropské unii a Švýcarsku, jež se dne 9. února 2014 opět politicky činili ve věci masového přistěhovalectví a volného pohybu osob. Ve hře přitom měla přirozeně své špinavé prsty diktatura EU, aby do Švýcarské země z cizích států mohlo přijít ještě více lidí a nakonec zde i zůstat. Diktatura EU nutí Švýcarsko zlovolnými hrozbami k tomu, aby se podrobilo a politicky vše uspořádalo tak, jak to pasuje do krámu a vyhovuje diktátorské Evropské unii. Když se Švýcarsko nepodrobí a setrvává-li ve své suverenitě, pak přichází na řadu hrozby EU, že se pozastaví dosud vyjednané bilaterální smlouvy. Vláda EU v Bruselu tedy vládne v podobě burácející diktatury, násilným donucováním a obyčejným nátlakem, což by si jednoduše odpovědní ve švýcarské vládě a švýcarský lid měli nechat líbit. Odvahu si diktatura EU získává navíc ještě od těch Švýcarů, kteří se zrádcovsky vůči vlastní domovině chopí všeho, aby se sprostě vetřeli do přízně EU, a tím obětovali neutrální Švýcarsko a jeho národ za diktátorskou porobu. To se jeden táže, jak slepý a hloupý takový člověk musí být, když zradí svůj domov, svobodu a neutralitu tím, že touží po diktátorské porobě a otroctví EU, kde bude nakonec každý jednotlivý občan zcela totalitně sledován a trestán člověka nedůstojnými zákony, a tím ve své vlastní osobitosti natolik omezen, že diktátorům EU nejen pokorně poleze do přízně, nýbrž jim poleze rovnou až hluboko do zadku. Jak tupí a hloupí musí přece být tito lidé, kteří se coby přátelé EU slabomyslně zaprodávají, nebo se EU zaprodávat chtějí, aniž by zapřemýšleli o tom, co Evropská unie ve skutečnosti je – holá diktatura, jak se to ostatně po volbách dne 9. února 2014 prokázalo v podobně vypěněných nenávistných výroků stran politiků EU a jejich přívrženců a těch, kteří po EU solidárně prahnou. Nacistické metody nechávají pozdravovat; pokud by to mělo dojít skutečně tak daleko jako tehdy, k čemu se vůbec začínalo s EU? V této věci přece ani neudávali tón ti ze švýcarského národa, kteří volají po členství v EU a po kriminálních machinacích EU, jež pohrdají lidskou svobodou. Právě naopak, nadávali všem těm voličům – což ostatně dělali i politici EU –, kteří hlasovali pro iniciativu proti masovému přistěhovalectví a kteří chrání sebeurčování Švýcarska a chtějí si zachovat svobodný domov. Jsou to právě tito volající po porobě EU, kteří se holedbají ve věci demokracie, ale co demokracie skutečně je, o tom nemají vůbec žádné ponětí. Jak by tomu totiž mohlo být jinak, když (po prohrané bitvě s vůlí většiny v lidovém hlasování) zlomyslně a nenávistně nadávají všem těm občankám a občanům opačného názoru, a označují je za blouznivce atd., což dělají také všichni ti stoupenci a stoupenkyně EU v Bruselu a všude jinde –, neboť jsou neskutečně naštvaní, že jim to zkřížilo jejich špinavé plány.

Nuže, ohledně spřátelených lidí s EU ve švýcarských politických stranách, již jsou samozřejmě zastoupeni i ve vládě a mnohých státních úřadech, je otázkou, do jaké míry se vůbec cítí odpovědní za svobodu, neutralitu a suverenitu švýcarské domoviny. Otázkou je rovněž, co pro zachování těchto hodnot opravdu dělají. K tomu lze asi jen říci, že příliš málo. Oproti tomu se dělá velmi mnoho pro to, aby se Švýcarsko definitivně vehnalo do spárů kriminální, diktátorské a svobodu ničící EU. Pak by muselo Švýcarsko doslova zapomenout na svou starodávnou a vysoce chválenou demokracii – jako to bylo v případě všech států EU, které měly vlastní přinejmenším částečné formy demokracie, – přičemž Švýcarsko je ale vpravdě také jen částečnou přímou demokracií, neboť národ nemůže k mnoha věcem mnoho, či vůbec co říct, a jsou tedy ovlivňovány a rozhodovány stranami. Když už se něco udělá a vyplní správně, jako to bylo v případě iniciativy SVP (Švýcarská lidová strana) o masovém přistěhovalectví, pak ostatní strany reptají, nadávají a sprostě urážejí ty, kteří referendum vyhráli. Nadávají a proklínají (samozřejmě coby ti správní křesťané, za které se považují) ty rozumné a vítěze, protože to nevyšlo dle jejich zmateného smýšlení a výsledek jim nepasuje do krámu.

V naší Švýcarské zemi máme zatím ještě bezpečnost a mír, stejně tak i směrodatnou svobodu, přinejmenším do té doby, dokud tyto hodnoty nebudou ze strany EU zcela zdemolovány. Právě ta doba se ale blíží, pokud Švýcarsko, resp. jeho státní zástupci konečně neukážou EU cestu a tvrdě se proti tomuto diktátorskému společenství nepostaví a neukážou mu svobodu, neutralitu a suverenitu Švýcarska. Pokud se tak nestane, přijde to, co už bylo předpovězeno v 50. letech 20. století, že si v Bruselu už tehdy plánovaná evropská diktatura podmaní násilím a nátlakem všechny státy a zničí svobodu lidí porobou a otroctvím. Pokud to skutečně dojde až tak daleko, jak už to bylo tehdy řečeno, totiž, že lidé v EU mají být zcela kontrolováni a mají mít nakonec implantované kontrolní čipy, aby je bylo možné na centimetr přesně vypátrat a hlídat, pak už není co zachraňovat. Tehdy v 50. letech 20. století, kdy byla tato předpověď učiněna, se to celé zdálo ještě utopické; to se ale od té doby od základu změnilo, neboť dnes už na to existuje nezbytná technika a pořád se ještě dále vylepšuje. Vzpomeňme si jen na to, že se již řadu let implantují čipy do psů, koček a dalších zvířat. Odtud to už nemá k člověku příliš daleko a zločinecká EU je na nejlepší cestě k tomu, aby tuto dřívější myšlenku kontrolních čipů na lidech zrealizovala. Dnes se to sice ještě vehementně popírá, protože celá věc ještě není dostatečně vypilována a mnoho z těch lidí, kteří zamilovaně hledí po EU či v jejich řadách pracují, o tom ještě nejsou informováni. Co ovšem tehdy v 50. letech 20. století říkalo proroctví a znělo jako iluzorní utopie, lze dnes s lehkostí uskutečnit

My Švýcaři/Švýcarky se ještě naštěstí nepodílíme v zahraničních válkách, na rozdíl od států EU, což ostatně způsobuje obrovské náklady, které musí státy EU zaplatit (i Švýcarsko zde přispívá nehorázným příspěvkem do EU, přičemž se člověk táže, za co ale?), nemluvě o tom, že při takovýchto válečných aktivitách neustále umírá mnoho lidí.

Nuže, sám jsem se mnoho let pohyboval různě ve světě, pracoval v zemích třetího světa, viděl mnoho bídy a utrpení, zakusil a zažil mnoho zlého a úděsného a vím tedy, co se ve světě děje za nelidskosti, diktátorství a despotizmus. O to více si vážím své domoviny a jsem proto zde ve Švýcarsku velmi spokojený, neboť se nenechám odradit od všeho toho dobrého, pozitivního a cenného, co mi moje domovina nabízí, a to platí i poté, když se mé názory neshodují s různými chybnými politickými závěry, záležitostmi a intrikami, které v leckterém ohledu politiky a svobody přináší Švýcarsku škody. Přátelům EU a těm, kteří jsou proevropští a křičí »hurá Evropa«, budiž radou, aby jednou také vyrazili do světa – nikoliv jako slepí a líní turisté, nýbrž aby s lidmi v cizích zemích pracovali a museli s nimi žít pod jednou střechou, – aby poznali, co to je ve skutečnosti chudoba, diktatura, despotizmus, bezpráví a zločin na lidech. Pak už by nikdy neprahli po evropsko-unijní diktatuře, nýbrž by se v důsledku svého primitivního proevropského chování hanbou propadli.

Zpět ovšem k volnému pohybu osob: Všeobecně my Švýcaři/Švýcarky nemáme principiálně nic proti cizincům, a když byla nyní přijata iniciativa SVP proti masovému přistěhovalectví, pak se tak stalo zcela právem. Zde ve Švýcarsku máme velmi mnoho lidí z cizích zemí – co do poměru zřejmě mnohem více než jednotlivé státy EU –, takže máme co do činění s mnoha různými mentalitami, náboženstvími, sektami a různými světonázory atd. Všeobecně nejsme ovšem my Švýcaři nepřátelští vůči cizincům, jiným etnikům a kulturám nebo náboženství (i když takovíto nerozumní lidé žel existují, jako je tomu i v EU, ale představují menšinu); naopak jsme v přistěhovalcích a nových občanech z cizích států získali mnoho přátel. Lze tedy s čistým svědomým říci, že nechceme přijít o všechny tyto lidi, od kterých jsme se i hodně naučili a můžeme proto i říci, že jsme vůči nim – a oni vůči nám – skutečně mile, přátelsky a lidsky nakloněni. Je tomu přesto ale tak, že v důsledku příchodu lidí z cizích států do Švýcarska – což se týká i všech ostatních průmyslových zemí – pomalu ale jistě narůstá ve státě přelidnění, které nebude možné po určité době zvládnout. Přitom také vyvstane příliš mnoho problémů pracovního, finančního, kulturního, lékařského, lidského, nábožensko-sektářského, sociálního a hospodářského rázu. Dostaví se nepřekonatelné energetické problémy, problémy vznikající mícháním mentalit a ras, dále nenávist, spory a zvýšené šíření nemocí a epidemií, vzestup kriminality a zločinnosti, a sice nejenom všeobecně ve společnosti, nýbrž i v rodinách. Švýcarsko už vykazuje celkový počet obyvatel ve výši osm (8) milionů (včetně velmi vysokého počtu přistěhovalců), což je už nyní příliš mnoho, takže počet nově se přistěhovavších lidí se musí přísně omezit a kontrolovat, aby se země nepřelidnila, což se přece ve skutečnosti už dělo a pořád děje. V porovnání s různými zeměmi EU je Švýcarsko maličké a není schopno poměrně a nekontrolovaně přijímat přistěhovalce tak, jako to činí průmyslové země EU. Přesto EU a její spojenci, stejně tak i po členství v EU bažící nerozumní Švýcaři a Švýcarky, zločinně vyžadují, aby masové přistěhovalectví bylo oprávněné. Vyžadována je tedy přísná kontrola, aby do země měli trvale přístup jen opravdu na životě ohrožení uprchlíci, dostatek nezbytné cizí a zdatné pracovní a odborné síly a další poctiví lidé, kteří pak později mohou a možná budou chtít být přijati za občany. Situace ve Švýcarsku se stala prekérní, protože s přistěhovalectvím zmizelo velmi mnoho kultivované úrodné půdy, což v důsledku dalšího přistěhovalectví nadále pokračuje tím, že se nevyhnutelně staví nové obytné domy, silnice a další dopravní cesty, stejně tak i různé další budovy a kultivovaná krajina se tak musí využít pro nesmyslná využití, načež se pak stále více obdělávané a úrodné půdy zastavuje a zabetonovává. Takže nebude trvat dlouho, až jednoho dne nebude k dispozici žádná úrodná kultivovaná krajina, aby se mohla využít pro obdělávání a získání potravin. To znamená, že mizí stále více sedláckých, zemědělských podniků, zahradnictví a soukromých zahrad, takže nakonec bude Švýcarsko co do výroby potravin zcela závislé na cizině, tedy na všech těch státech, které mají ještě dostatek místa a kultivované krajiny, kde lze ještě zachovat provozování zemědělských a zahradnických podniků a soukromých zahrad. Další faktor vyvstávající v důsledku dalšího velkého a nekontrolovaného přistěhovalectví spočívá v tom, že jsou si lidé mezi sebou navzájem stále odcizenější, stejně tak i v tom, že se v důsledku nedostatečné znalosti jazyka a jazykového zmatení nedokážou mezi sebou domluvit. Lidem se také dostává stále méně svobody pohybu, protože místa pro jednotlivé lidi je stále méně. Dále dochází zdrcujícím způsobem ke skutečnosti –, která je už po dobu desetiletí stále horší a horší –, že se již nenosí a nepěstují zdravé, správné a pozitivní myšlenky a pocity. Kvůli tomu už člověk nemůže správně žít, protože si už nedokáže vybudovat správné mezilidské vztahy a opravdový soucit s bližními, s faunou, flórou a Zemí. To se děje proto, že už žije a živoří jen pro sebe samého v ryzím egoizmu a bez ohledu na ztráty druhých se oddává už jen svým vlastním sobeckým potřebám. Člověk se už skutečně odnaučil pěstovat lepší myšlenky a pocity a tím lépe žít a umět si vytvořit a udržet dobré a zdravé mezilidské vztahy. Kriminalita a zločinnost v rodinách, školách a společnosti už dlouhou dobu hrozivě stoupá, což se týká i všelijakých alergií a skutečných nemocí, přičemž obzvláště rakovina je u lidí enormně na vzestupu, a sice v neposlední řadě v důsledku všelijakých jedů zahrnutých v potravinách a v důsledku jedů ve vzduchu.

SSSC, 13. února 2014, 17:02 hod, Billy

^{Překlad a korektury: Jan Bayer, Petr Diosegi}