Závěrem je nutno konstatovat, že ten, kdo nevolí ta správná slova a neutváří správně své chování, je životem a spolubližními znevýhodněn. Při volbě správných slov a správného chování je ale také nezbytné, aby člověk své spolubližní nepřecházel, nepovyšoval se nad ně a nepřistupoval k nim, jako by byli něčím méně než on sám. Vlastní skutečnou velikost musí člověk navenek vždy poněkud tlumit svou skromností, avšak neučiní-li tak, potom v něm vznikne namyšlenost, sobectví a sebepřecenění atd. Proto je i při používání správných slov a správného chování nezbytné pěstovat opravdovou skromnost, což značí velkou obratnost v zacházení s lidmi. Skromnost je také zmírňující opatření, aby člověk vychloubačně nerozprávěl sám o sobě a nebyl sám sebou příliš zaujat, neboť čím více člověk svou neskromností velebí sám sebe, své jednání, činy, slova a chování, tím více irituje své posluchače.Tak je tomu proto, že vlastním jasem, jímž se chce člověk vyzdvihnout (zpravidla chvástáním atd.), padají jeho bližní o to hlouběji do temnoty a připadají si méněcenní a nicotní. Tak se přihází, že čím zářivěji se člověk prezentuje, tím temněji se vnímají jeho spolubližní, ba si připadají hloupí a méněcenní, což v nich často vyvolává psychické poruchy vědomí. Počíná-li si tedy člověk ve vztazích ke svým bližním na základě skutečné a upřímné skromnosti, jakož i chytře a moudře, a zná-li zákony a přikázání rovnosti, rovnocennosti a rovnoprávnosti, potom ví, že je jeho vlastní převaha vůči jiným lidem v každém případě bezpředmětná, hloupá, chybná a škodlivá. Opravdový a upřímně skromný člověk tedy absolutně necítí nutnost a tedy nemá zapotřebí dávat vůči druhým na odiv svou převahu, jako např. chvástáním, lhaním, šířením drbů a pomlouváním. Správné je pouze to, aby vyjádřil sebe samého pravými, dobrými, pozitivními a správnými slovy, jakož i právě takovým chováním, svými vlastními názory, vědomostmi, soucitem, pravou láskou, moudrostí a hodnotnými skutky a činy.

Billy

Semjase-Silver-Star-Center

2. června 2012, 1.02 hod.

^{Překlad: Ondřej Štěpánovský, korektury: Jan Bayer}