Už jednoduše nemáme čas …

A my všichni, již si uvědomujeme svou zodpovědnost, nemůžeme prostě čekat, až si ti, kteří bagatelizují dnešní situaci slabomyslnými argumenty – jako např. že »světová populace by měla místo na ploše Bodamského jezera« anebo že »všechny by šlo usídlit ve státě Texas, aniž by si šlapali na nohy« atd. – všimnou, jak jsou hloupí, pohrdliví vůči lidem, ba zcela odcizení světu, protože vidí jen množství lidí natěsnané na sebe na malé ploše, avšak nikoliv nespočetná zla, útrapy, zničení, veškerou spotřebu a totální vytěžování Země atd., jež způsobuje úhrnná lidská masa. Nemůžeme prostě čekat, až si lidé všimnou, že nesmějí věřit manipulovatelným statistikám a že se už vůbec nesmějí domnívat, že se v Africe, v Číně, v Indii či v jihoamerických státech atd. registruje každý porod. A tak musíme bohužel připustit, že na konci roku 1994 byla rovněž již překročena 6miliardová hranice – a proto už prostě nemůžeme dál čekat …

Avšak politici nemají odvahu, namají vůli, nemají schopnosti nebo jim stojí v cestě jejich osobní bůh, jako např. peníze, majetek, moc, pracovní pozice, společenské postavení, Ježíš Kristus, různí zakladatelé náboženství anebo papež osobně; možná mají ale jenom před očima Indiru Gándhíovou, která kvůli své restriktivní kontrole porodnosti prohrála volby?

Osud lidstva tedy leží ve zkorumpovaných rukou a to už prostě nesmíme nadále trpět a tolerovat.

Dne 27. září 1994 se v ranním zpravodajství bylo možno dozvědět, že v Indii propukl mor, který se neustále rozšiřoval a také již zasáhl hlavní město Dillí (mor vypukl jen několik málo dní poté, co v Káhiře skončila ona jalová konference o populaci a rozvoji). Indické noviny uveřejnily fotografie, jež ukazovaly, jak v Rádžasthánu házeli věřící hinduisté v takzvaném krysím chrámu peníze a sladkosti krysám.

Vypuknutí nákazy, která se již považovala za zažehnanou, nemá na svědomí jen tento zvířecí druh samotný, neboť na ní nesou významný podíl také psi a kočky, protože ty bývají po kontaktu s krysami rovněž infikovány morovými blechami, jež pak přenášejí na lidi. Ze strany úřadů se skutečné rozměry nákaz a katastrof atd. zpravidla bagatelizují nebo jednoduše zamlčují, jako např. v případě skutečnosti, že mezi lety 1970 až 1984 se v Indii objevilo již velmi mnoho případů moru, které si vyžádaly 12,5 milionů lidských životů. Vinou této zamlčovací politiky je klamáno a podváděno celé lidstvo. Není bez důvodu, že nejhorší situace vládne v oblastech slumů, zcela nehledě na to, že v těchto regionech patrně ještě není příliš rozšířené poznání, že existuje souvislost mezi lidmi způsobenou špínou a propukáním nákaz. A tak je rovněž třeba si uvědomit, že nikdy nelze nastolit optimální hygienické poměry, žije-li na/v malém prostranství příliš mnoho lidí. To by měli mít pro jednou na paměti všichni ti, kteří by chtěli celé lidstvo napěchovat do co nejmenšího prostoru, aby získali jakýsi absurdní důkaz na základě nějaké domněnky či statistiky, jež má demonstrovat, že nás lidí na této planetě ještě není příliš mnoho, vezme-li se v úvahu takto získaný prostor. Tito choromyslní počtáři stěží kdy navštívili místo jako je Rwanda, kde asi 3 milióny uprchlíků do dna vypili celé jezero, které předtím znečistili svými vlastními fekáliemi a jiným odpadem.