Třebaže jsou zcela mírumilovní, nechybí jim možnosti umět se v případě nutnosti bránit. Na základě své vysoké evoluční úrovně, a jakožto členové federace planet a nejrůznějších forem života, žijí v souladu s univerzálními zákony a doporučeními a cca 50 000 let už neměli žádnou válku. Protože jejich a naši nejstarší a nejvzdálenější předci původně pocházeli z jedné cizí společné planety, cítí se s námi spjati a pokoušejí se nás nyní podpořit v naší evoluci. Přímé zasažení do pozemských problémů ovšem zásadně odmítají především proto, že by tím porušili svou nejvyšší direktivu. Nedotknutelnost a nevměšování se do vnitřních záležitostí nějaké planety a jejího obyvatelstva musí být zajištěny u každé formy pomoci. Bylo by pro ně snadné tady přistát, veřejně se ukázat a tím vytvořit jasnou skutečnost. Následky pro naši planetu a pozemské lidstvo by však v současnosti byly katastrofální. Situace podobné občanské válce, zhroucení náboženství a mocenské boje různých vlád a národů mezi sebou by byly ovšem pouze začátkem ohromných pohrom.

My pozemšťané nejsme na veřejný kontakt s mimozemšťany, ke kterému dříve nebo později dojde, v současné době ještě zralí. Ale jednoho dne pokročíme dostatečně daleko, i když s jistotou nebudeme mít kontakt s Plejaren, protože vývojový rozdíl mezi nimi a námi je příliš velký, než aby s námi mohli navázat přímý kontakt. Z tohoto důvodu probíhá kontakt jen a pouze prostřednictvím »Billyho« Eduarda Alberta Meiera (BEAM).

Kdo věří, že panu Meierovi již jako malému dítěti všechno spadlo do klína, ten se hluboce mýlí. V nejútlejším dětství obdržel během kontaktů informace a vědomosti, které zapříčinily, že jako mladý chlapec působil na své okolí zvláštně a podivínsky. Brzy se dostal do situace, kdy ho jeho okolí nepřijímalo, a ocitl se v izolaci. Všechny schopnosti, jako např. telepatii, telekinezi atd., si musel v průběhu desetiletí vypracovat namáhavou prací a samostudiem. Navzdory jeho kontaktům s Plejaden/Plejaren, které trvaly již od raného dětství, mu nebylo nic darováno. Po desetiletí cestoval všude možně, především na Blízkém východě (Indie, Pákistán, Írán, Irák atd.) a naučil se řadu činností a prací, které taktéž vykonával. Při jedné těžké nehodě v Turecku ztratil levou ruku a téměř přišel o život.

Na svých cestách byl neustále odkázán sám na sebe a byly doby, ve kterých neměl po celá léta žádné kontakty se svými mimozemskými přáteli. O své živobytí se musel neustále starat sám, takže vždy zůstával nezávislý a nesl svoji vlastní zodpovědnost.