To rovněž znamená, že v sobě nikdy nemáš cítit nenávist vůči svým blízkým, neboť nenávist škodí v každém ohledu vždy především tobě samému – teprve v druhé řadě popřípadě tvým blízkým. Své bližní a spolubližní srovnávej vždy sám se sebou a nebuď vůči nim nikdy pyšný či zahořklý. Buď stále přístupný a zdvořilý a vždy ochotný vyjít svým bližním vstříc s odpuštěním. Rovněž se nad nimi nikdy neciť býti povznesen a nikdy si nemysli, že je tvá hodnota větší nežli jejich, neboť vpravdě mají všichni lidé stejně velkou hodnotu, ať už jsou jakékoliv povahy, neboť člověk jako takový zůstane vždy člověkem bez ohledu na to, co činí dobrého nebo zlého. Z toho důvodu své bližní, své spolubližní nikdy neodsuzuj, pokud činí nebo učinili věci, jimiž se proviňují nebo provinili proti zákonu a pořádku nebo prostě proti tvým vlastním názorům, tvé morálce a tvým citům atd. Odsuzuj vždy jen to, co bližní učinili – nebo cos učinil ty sám –, neboť hodno odsouzení je vždy jen samotné provinění vůči zákonu a pořádku, tedy vlastní jednání člověka porušující zákon a pořádek, avšak nikdy člověk samotný. Každý člověk je jako takový stran odsouzení tabu a nedotknutelný, neboť vskutku lze v každém případě odsuzovat jen činy překračující zákony a pořádek. Avšak ať už člověk dělá cokoli, vychází to zpravidla z jeho vlastní vůle a tím také z jeho vlastních myšlenek; a právě ty pak musí uvést na pravou míru, a sice tak, že bude nějakým adekvátním, lidským a rozumným způsobem nabádán k tomu, aby své nesprávné jednání napravil a do budoucna svůj život a všechno, co s ním souvisí, zvládal způsobem, jenž je se zákonem a pořádkem v souladu. Takže je každý člověk jako takový rovněž zodpovědný sám za sebe a má i v tomto ohledu stejná práva jako jeho bližní, což platí v každém případě i pro tebe samotného. Proto se nad své bližní nikdy nepovyšuj a nikdy nebuď onoho mylného názoru, že jsi tím nejdůležitějším a nejvíce vědoucím člověkem na tomto světě, neboť ve skutečnosti existují lidé, kteří v tomto ohledu stojí vysoko nad tebou, neboť jsou v nejrůznějších aspektech práce, vědění, dovedností a působení atd. významnější než ty. Nebuď kvůli tomu ale smutný, neboť to je skutečný běh věcí a evoluce. A tak je ti jen možno poradit a dát ti na srozuměnou, aby ses ve všech záležitostech života a pokroku rovněž snažil postupovat kupředu, abys i ty jednou dosáhl stupně těch, kteří dosud z nejrůznějších důvodů stojí po stránce svého významu nad tebou. Buď si přitom však stále vědom toho, že se ani ti ostatní ve svém pokroku nezastavují, nýbrž rovněž ustavičně spějí k vyšším stadiím, takže budou i poté, co dosáhneš jejich stupně, o nějž jsi usiloval, znovu před tebou a významnější, než jsi ty sám.