Člověče, obrať se zády ke svému dosavadnímu životu a vydej se zpět k tvořivě-přírodním zákonům a doporučením. Vydej se zpět na reálnou cestu skutečného života. Tuto cestu však nemůžeš nalézt a vykročit na ni prostřednictvím náboženství a sektářství, a tudíž nepostačí, když budeš každý den nebo každou neděli spěchat do kostela, aby ses tam skvěl, že právě TY jsi jedním z těch, již pilně chodí do kostela, aby při každé příležitosti naslouchali slovu duchovního a pokud možno seděli v první řadě vedle něho, aby tě přec každý mohl dobře vidět a zjistit, že pilně posloucháš slovo Boží a jsi tak blízko duchovního; že chodíš do mešity, chrámu, synagogy či jiné modlitebny, aby ses modlil; nebo že ti neujde ani slovo nějakého zástupce náboženství, jenž provádí bohoslužbu. Člověče, takové počínání není žádný zákon tvořivé pravdy, žádné tvořivě-přírodní řízení či pořádek a žádný smysl života. Pokud nenajdeš na základě vlastního poznání cestu pravdy a nebudeš do důsledku rozumět slovu pravdy, věnovat mu důvěru a následovat jej, potom bude pro tebe lepší, když se propadneš do nejhlubšího bahna hanby. Pokud nekráčíš na cestě pravdy tvořivě-přírodních zákonů a doporučení, potom nech tuto cestu přinejmenším nerušeně najít ty, kteří po ní chtějí vykročit a hledají efektivní pravdu. Neproklínej a nezatracuj ty, již hledají pravdu, neboť jejich krok a jejich přítomnost na cestě pravdy neslouží jejich vlastní slávě, ani tomu, aby se blyštěli jako drahokam, nýbrž evoluci jejich vědomí, jak to jako smysl života člověku předkládají tvořivé zákony. V tom je zakotveno také veškeré lidské chování v každém ohledu, a sice jak ohledně bližních, lidskosti, přírody, fauny a flóry, tak ohledně světového klimatu a planety samotné. Budeš-li však jednat proti tomu, pozemský člověče, potom tě dostihne vlastní trestní soud dříve, než to zpozoruješ, neboť éra následných událostí postupuje vpřed a už neskýtá žádný čas, aby sis zahrával s dalším podněcováním přelidnění a se zničením klimatu, jak jsi to dosud činil jako jednotlivý člověk i jako masa lidstva. Dlouho, příliš dlouho sis zahrával se vším zlem a choval ses hanebně, avšak nyní přetéká míra, neboť už od dávných dob je řečeno: »Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne ...«

Lidstvo a jednotlivý člověče, lhostejno jsi-li chudý či bohatý, malý, velký, žebrák nebo pracující – člověče v jakékoliv pozici, tebe se to týká – na tebe směřuji svá slova. Obrať se a vydej se cestou pravého života tak, jak to určují tvořivě-přírodní zákony a doporučení, neboť už zakrátko přijde čas, kdy svět a tebe samotného postihne velké neštěstí a požene tě k odpovědnosti za všechnu tu destrukci, již jsi vinou přelidnění napáchal na lidstvu samotném a ve veškeré přírodě, fauně a flóře, v klimatu, atmosféře, jakož i ve vodních tocích a všude jinde.