Úvod do Učení ducha

  1. Díky tomuto poznání se jeho postoj stane svátostí, a též všechny věci se s ním stanou svatými – i země pod jeho nohama.
  2. Tvořivě myslící člověk nehledí do budoucnosti za účelem zažít Tvoření a svého uvnitř sebe sídlícího ducha, nýbrž do bezprostřední přítomnosti; v důsledku toho však pro vědomím chudé normální lidi žije již v nejvzdálenější budoucnosti – často zcela nepochopen.
  3. Pro opravdového, tvořivě myslícího člověka nenastává čas někdy, nýbrž vždy v bezprostřední přítomnosti.
  4. Pro něj není nutné fyzicky vidět, aby viděl pravdu.
  5. On začíná hledat v sobě samém a pravda se mu stává skutečnější a skutečnější, neboť jeho duch je pro jeho materiální vědomí přece vševidoucí přítomností.
  6. Žádné slovo, které je někde vysloveno, neunikne jeho sluchu.
  7. Aby učinil rychlejší pokrok, vyposlechne člověk žijící tímto způsobem z každého tónu, který slyší, tón pravdy, takže mu každý tón proniká do materiálního vědomí a usazuje se v něm.
  8. Rovněž mu každá věc připomíná ono Tvořivé a bezprostřední pravdu.
  9. Každá okolnost je tvořivou okolností, každá příležitost tvořivou příležitostí.
  10. V takovém poznání žije a pracuje člověk, který si je vědom Tvoření, a díky tomu kráčí niterně vpřed.
  11. Ono velké, ono duchovní, je pro něj přítomno v jeho nejniternějším nitru, neboť v poznání pravdy sídlí to nekonečné v konečném.
  12. A v každém člověku má to nekonečné své sídlo, což je však s to rozpoznat jen velmi málo lidí.
  13. Neboť probudit to nekonečné vyžaduje chápavou logiku a osvobození od nereálných učení.
  14. Avšak probudit ono nekonečné a nechat je působit, je cílem života – relativně nejvyšší možné zdokonalení vědomí a ducha.
  15. Lidé bohatí ve vědomí se stávají nástrojem, jehož prostřednictvím vyjadřuje Tvoření duchovní říši.
  16. Tato znamenitost Tvoření je to, co nechává vznikat nebesa.
  17. Lidé bohatí ve vědomí jsou osvobozeni od všech hranic omezení a materiálního, sobeckého jáství, a tudíž jsou v neustálém doteku se samotným Tvořením.
  18. U člověka stále ještě převažuje tížě materiálního principu.
  19. V nepříliš vzdálené době však pozemská věda objeví princip toho Tvořivého v materii.
  20. Tvoření je totiž zahrnuto ve všem vytvořeném; ve všem, co se ubírá k rozvoji a dále se vyvíjí.
  21. Pouze neohraničený duch a Tvoření samotné znamenají skutečnou svobodu, skutečnou, relativně nejvyšší možnou dokonalost, skutečné poznání, moc, lásku, vědění, pravdu a moudrost.