Úvod do Učení ducha

Avšak, jak je to možné?
Takový člověk k tomu ve svém nitru, v duchu, disponuje nezbytnými předpoklady.
Stejně jako lze vnímat světlo skrze zavřená oční víčka, tak se v každém člověku sice nachází tvořivá přítomnost, celá duchovní říše, avšak tu mohou spatřit jen ti, kteří jsou též skutečně schopni svým vnitřním zrakem nahlédnout do svého nitra.
To může být užitečné pouze těm, kteří mají všechny nutné předpoklady.
Každý člověk v sobě nosí celé království ducha, avšak to je zakryto nepoužívaným materiálním vědomím a potlačeno nevědomostí, omyly, nedokonalostí, zlem, chybami a omezeními všeho druhu, které musejí být poznáváním a akceptováním pravdy přeměněny v opak.
Všechna tato zla musejí být vyřešena a osvětlena tím, že člověk vědomě rozvine schopnosti, které se všem negativním zvrhlostem postaví na odpor a povedou k neutrální vyrovnanosti.
Cesta duchovní zkušenosti je urychlována rozvojem vědomí a rozvíjením vědomého hledání, stejně jako shromažďováním pravdivého vědění, a tento rozvoj vede ke skutečné a všezahrnující moudrosti a lásce kosmického rozsahu na základě poznání, že Tvoření je přítomno ve všem.
Člověk je v Tvoření, pravdě, moudrosti a lásce, v královské říši ducha, v jednotě se vším.
Ona pravda a moudrost, že je člověk prostorem, časem a tělem od sebe samotného oddělen, což je ale překonáno niterní zkušeností.
Moudrost a láska sjednocuje, vědění a pravda sjednocuje, moudrost a láska vědomí a moudrost a láska ducha vedou skrze zkušenost k jednotě a ke Tvoření samotnému, k univerzální radosti, moci a dokonalosti.
Jelikož člověk nezná to Tvořivé a je mylně veden bludnými učeními – zejména vědomí zotročujícími sektami a náboženstvími –, dopouští se velmi mnoha chyb, hledá pravé poklady na špatném místě a přitom porušuje všechen přírodní a tvořivý řád a všechna pravidla zákonů.
Jakkoliv přesně dovede dbát lidských zákonů lidské společnosti, tak se přesto trvale proviňuje vůči všem zákonům, pravidlům a vůči řádu toho Tvořivého ve Vesmíru. Nechává se polapit lidskými materiálními nesnázemi, starostmi, problémy, děsy, bludnými učeními, klamáním, slabostmi, neštěstím, duchovní nevědomostí, nevědomostí svého vědomí, zotročením a omezením vědomí.
Právě to, co je ze všeho nejcennější, činí nereálné sekty, náboženství a lidská nevědomost nedosažitelným.
Tato nevědomost a klamavá náboženství a sekty, stejně jako ostatní bludná učení, zastírají člověku to, co je pramenem všech hodnotných věcí, co je životem jeho života a světlem veškeré inteligence – ducha a Tvoření.
Nechť člověk přijímá celou oblast každodenního života a svých zkušeností jako oblast tvořivou.
Nechť se sám vidí všude v prostoru a časech i všech věcech.