Úvod do Učení ducha

  1. Člověk se může osvobodit od vší nevědomosti, pokud hodlá akceptovat pravdu.
  2. Od všeho se člověk může osvobodit, o všechno může přijít, jen ne o tvořivé vědomí, o ducha, o existenci ve svém nejniternějším nitru, o tuto čistě duchovní, tvořivou oblast v sobě.
  3. Může být oloupen o všechno své jmění a majetek i vyhnán ze svého domova, ale z duchovní říše v jeho nejniternějším nitru jej nemůže vyhnat nikdo.
  4. Člověk by si tedy měl být neustále vědom toho Tvořivého, bez něhož není schopen dýchat, nemohl by pochopit žádné myšlenky ve vědomí, bez něhož by nemohl ani poznávat, vidět, slyšet nebo cokoli prožívat.
  5. Proto říkají velcí mudrci všech dob:
  6. »Tvořivý duch je člověku blíže než jeho vlastní dech.«
  7. Člověk není s to tomuto nejvyššímu uvědomění uniknout, neboť dříve či později propadne této tvořivé skutečnosti, protože ona je životem jeho života, duchem jeho ducha, vědomím jeho vědomí, světlem jeho světla, centrální schopností myšlení všeho života; existencí, která dalece předčí všechno lidské myšlení; existencí, ve srovnání s níž se všechna síla materiálně- intelektuálního myšlení člověka propadá do absolutní bezvýznamnosti.
  8. On, duch, může žít bez světla fyzického zraku, jakož i bez sluchu, paží, nohou, a dokonce bez vnějšího rozumu vnějšího materiálního vědomí.
  9. Stále je tu však ještě něco, co jej uschopňuje žít dále, totiž jeho vlastní tvořivá síla.
  10. Toto vlastní vědomí, toto vše pozorující a vše registrující duchovní vědomí v člověku – které sleduje jeho myšlenky a hnutí, které stojí za veškerým jeho myšlením a které mu říká, je-li vědoucí či nevědoucí –, to je ono Tvořivé, ono duchovní vědomí.
  11. Přemýšlí-li člověk neustále o tom, že duch je všemocný, všudypřítomný, vševědoucí, a nadto nekonečným štěstím, nekonečnou krásou, nekonečnou hodnotou, hodnotou všech věcí vůbec, nabude slovo Tvoření pro člověka absolutního významu a vyvolá v něm evolutivní proměny.
  12. Kdykoli si vštípí slova duch a Tvoření, odehrávají se v něm psychologické změny největšího významu po stránce materiálního vědomí.
  13. Jeho city a všechny jeho smysly se změní.
  14. Čím jasnější v důsledku toho bude inteligence jeho vědomí, tím větší síly nabude jeho osobnost a tím požehnanějším se stane jeho život.
  15. Moudrý člověk plného vědomí vidí, co se jednou stane v nejvzdálenější budoucnosti, možná až za miliardy let, a má před očima celou minulost životních forem i lidstva.
  16. Je mu tak přiznáno největší vědění.