Každý člověk si musí vždy plně uvědomovat, že mezi lidmi existují rozdíly ve vědomí, tudíž ne každý může být úplně stejně inteligentní jako ten druhý. To však člověka neopravňuje k tomu, aby považoval bližní za zaslepené a zařazoval je na nižší úroveň než na úroveň člověka. Žádné takové oprávnění neexistuje ani v případě, jsou-li bližní nábožensky, ba dokonce sektářsky zaujati, neboť navzdory tomu jsou i oni lidé, kteří stejně jako všichni ostatní podléhají tvořivě-přírodním zákonitostem života a evolutivního učení.

Každý člověk má na základě své vlastní snahy usilovat o to, aby sám utvářel a naplnil své bytí a své existenční povinnosti v každé spravedlivé, poctivé, rozumné a intencionální atd. podobě, a to jak v materiální oblasti, tak v oblasti vědomí, charakteru, mravnosti, myšlenek a citů, jakož i psychiky. Z toho důvodu si má člověk též vytvořit výraznou motivaci, aby rostl sám v sobě, a sice aniž by se jakkoliv ponižoval – ani vlivem náboženství či sekt.

Žádný člověk se nemá svým idealizmem zasazovat za nedůstojné, neprokazatelné či pochybné záležitosti, nýbrž každý člověk má svůj idealizmus zacílit obzvláště na to, aby poznával sám sebe ve své pravé podstatě a tu zlepšoval, zdokonaloval a též uskutečňoval navenek, neboť pravá podstata ztělesňuje vlastní povahu toho, co směřuje k pokroku a úspěchu, a co je tedy zdrojem utváření života.

Žádný člověk nemá věřit jakýmkoli záležitostem, nýbrž má ustavičně hledat zásadní pravdu, již je schopen naleznout jen v sobě samotném, když vše prozkoumá, promyslí a uplatní svou chápavost, svůj rozum a svou zdravou logiku. Tak je člověk schopen nalézt pravdu jen v sobě samém, avšak to také pouze tehdy, je-li osvobozen od jakékoli víry ve věci, jaké nikdy nebude s to si sám v sobě dokázat. Víra totiž není žádný důkaz, nýbrž pouze něco, co je přijímáno jako milé, žádoucí a správné, aniž by bylo možno doložit pravdivý obsah, a proto tedy víra nikdy nemůže být průkazná, poněvadž právě chybí skutečnost dokazatelné pravdy.

Žádný člověk nemůže nikdy nalézt dotyčnou skutečnou pravdu, již hledá po celá léta nebo po celý život, pokud se jednoduše odevzdá nějaké víře a nezkoumá a nepoznává sám v sobě skutečnost pravdy pomocí logiky, rozumu a chápavosti, aby ji pak též realizoval a následoval svým životem a životním stylem.