Učení života

  1. Každý člověk nechť se po dobu svého života snaží o to, aby po všech stránkách naplňoval svůj život, tedy jak po stránce učení, shromažďování vědomostí, dopracovávání se k moudrosti a praktikování uspokojivé práce, tak co se týče pravé lásky, harmonie i dbalosti zachovávat mír a svobodu.

  2. Každý člověk má být neustále otevřený všem věcem, aby mohl ve svém životě stále nalézat mnoho tajuplného a poutavého, co jej dokáže překvapit a přivést v úžas, co mu možná z radostného úleku vezme dech a nechá jej být stále mladým.

  3. Každý člověk má vždy udržovat otevřené, dobré, láskyplné, mírumilovné, harmonické a svobodné vztahy se všemi lidmi, a to i tehdy, jsou-li mu nepřátelsky nakloněni. Nenávist zpravidla neškodí bližnímu, nýbrž samotnému nenávistníkovi, protože uspokojení vlastní nenávisti se stává jeho vlastní hanbou.

  4. Každý člověk musí být stále otevřený otázkám po smyslu života a ohledně lidské existence a tyto otázky musejí být jeho požadavkem, aby o nich přemýšlel a taktéž o nich hovořil s bližními, aby tak došel k poznání pravdy.

  5. Každý člověk musí cítit a být si jist, že to, co je pro něj důležité, může také sdělit a vyložit svým bližním a že mu bude v této věci projeveno porozumění.

  6. Každý člověk musí cítit a být si jist, že to, co jej trápí a tíží, bude bližními pochopeno a že může v této věci očekávat upotřebitelnou radu nebo jinou pomoc.

  7. Každý člověk má svůj život vést natolik otevřeně, aby byl jeho život v každé pozitivní podobě prospěšný a užitečný jak pro něj samotného, tak i pro jeho rodinu, jeho vztahy a pro společnost.

  8. Každý člověk má dbát na to, aby se problémům a konfliktům jednoduše nevyhýbal, nýbrž aby pro ně hledal řešení a překonával je.