Učení života
-
Každý člověk musí neustále dbát na to, aby mu život mohl dávat smysl a poskytovat mu cítění jistoty a ochrany. Toto musí člověk vyjadřovat jak ve společnosti bližních, tak i je-li sám se sebou.
-
Každý člověk musí svůj život utvářet tak, aby byl natolik bohatý na události, že v něm bude nalézat lásku, štěstí, radost, mír, harmonii, vyrovnanost a svobodu.
-
Každý člověk, jenž chce žít na základě skutečnosti, si musí dodávat a zachovávat zdravé cítění vlastní hodnoty a sebedůvěry, protože jedině tak může ohledně sebe samého uplatňovat zdravé, sebezáchovné a pokrokové myšlenky, city a činy.
-
Každý člověk se má stále a v každém okamžiku po stránce slušnosti a ctnostnosti, jakož i po stránce své práce, svých názorů, svého vědění a svého vzdělávání chovat tak, aby byl ve svém bližším i vzdálenějším okolí vnímán a respektován jako skutečný člověk.
-
Každý člověk ať žije svůj život takovým způsobem, aby na něj lidé po jeho odchodu ze života měli ještě dobré vzpomínky, které jej posmrtně nechají žít dál v dobrých myšlenkách.
-
Každý člověk ať žije tak, aby se bližní účastnili jeho života a chovali jej ve svých myšlenkách a citech v úctě. Ovšem že se přitom mohou vyskytnout i protivníci, kteří se na jeho životě mohou podílet zlým způsobem, avšak těm ať je odpuštěno, neboť dílem lásky nemá být nenávist, nýbrž mír a odpuštění.
-
Každý člověk se má ve společnosti bližních cítit dobře a v bezpečí, aby mohl v rámci společného prožitku života přispět k lásce, míru, svobodě, harmonii a individuálnímu štěstí.
-
Každý člověk ať usiluje o to, aby se v jeho životě mohly rozvíjet jak myšlenky a city, tak i spontánnost a pocitová láska. Tak ať se stane, že se bude život každého člověka pokaždé ubírat novým, dobrým, radostným a pozitivním směrem, a to jak spontánně, tak i v mnoha ohledech uváženě.
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- …
- následující ›
- poslední »
