Učení života

  1. Každý člověk by měl spatřovat svůj nejvyšší cíl v tom, aby své vědomosti, své dovednosti, svou pravou lásku, své skutečné štěstí, své schopnosti a možnosti, jakož i svou moudrost a lidskost utvářel a realizoval natolik pokrokově, aby tak mohl vést skutečně evolutivní a člověka hodný život a mohl tímto způsobem rovněž pomáhat svým bližním.

  2. Každý člověk ať dbá v prvé řadě sám na sebe, tedy na svoji osobnost, svůj charakter, své ctnosti, myšlenky, city a činy, aby vše usměrnil tak, aby vše bylo správné a aby se nehnal za zavádějícími, klamnými cíli, které končí ve víře v neskutečné věci.

  3. Každý člověk ať spravuje svůj příjem a majetek rozumným způsobem a ať jej nepromarňuje za neskutečné věci týkající se víry, neboť každý má jednat správně a postarat se sám o sebe, pokud k tomu má možnost a dovolují-li mu to životní okolnosti, aby nebyl bližním neoprávněně na obtíž a nechoval se jako parazit.

  4. Každý člověk nechť žije neustále v přítomnosti, avšak ať hledí do budoucnosti a stará se o její utváření a ať bere v úvahu též minulost a učí se z ní, aby docílil úspěchů, poznatků a pokroků.

  5. Každý člověk potřebuje klid a mír, a tudíž pro sebe též potřebuje určitý čas klidu a nemá být trvale něčím zaměstnán, a to ani je-li o samotě, ani nachází-li se ve společnosti bližních, v rodině či různých kolektivech. Každý člověk potřebuje nicnedělání, neboť jedině díky němu je schopen dát se dohromady a odpočinout si. Nicnedělání má být ale vždy přiměřeně a ne přes míru, aby se nestalo zátěží pro vlastní myšlenky a city a nevedlo je ke zlosti a aby též nevedlo ke zlosti bližních.

  6. Každý člověk nechť neustále dbá toho, aby vždy hledal jen pravdu a nikdy nějaké spásné učení, neboť doopravdy žádné takové neexistuje, tedy ani mezi filozofickými, náboženskými, světskými, sektářskými či jinými ideologickými směry, jakož ani mezi těmi vědeckými. Spasitelské učení je v každém případě vždy podvod založený na víře nebo přinejmenším nějaké šarlatánství či zločinná ziskuchtivost. Vpravdě platí vždy pouze realita, skutečnost, jež je vybudována na základě používání zdravého rozumu, chápavosti a skutečné logiky.