Výňatek z 620. oficiální kontaktní zprávy z 23. dubna 2015

Billy     … Žádnou radost mi ale nepřináší události ve věcech, které se projevují v tragédiích uprchlíků a že se proti tomu nepodniká nic užitečného.

Ptaah  Ty už jsi se svými různými předpověďmi z 50., 60. a 70. let minulého století varoval světové vlády před těmito událostmi, jež se už notnou dobu uskutečňují. Poslal jsi své předpovědi mnoha deníkům a rádiím v Evropě a USA, ale nikdo na ně nereagoval. Pokud tvé předpovědi vůbec někdo četl, tak se ti vysmál, že jsi hloupý fantasta a světonápravce, takže nebylo učiněno nic, aby se učinily směrodatná opatření a hodnotná příprava, totiž nezbytné soubory opatření za účelem zamezení toho všeho.

Billy     Ani dnes se nepodniká nic skutečně užitečného, aby se všemu učinila přítrž. Na stranu jednu to spočívá v tom, že vládnoucí jsou příliš hloupí, tupí a absolutně neschopní vidět efektivní skutečnost a její pravdu a vše správně posoudit. Na druhou stranu ale stojí v popředí do nebe volající falešný humanizmus, který však neexistuje v pokrytecké podobě pouze u vládnoucích, nýbrž obzvláště u humanitárních organizací, které tím dokážou vyškemrat mnoho peněz. Tuto pokryteckost vykazuje i národ samotný, který není schopen efektivně posoudit skutečný stav věcí. A pokud zaznějí nahlas hlasy, jako např. z australské vlády, vysvětlující, že je nutné na to jít jinak, přísněji, jak to dělají právě Australané, pak jsou tito poradci jen seřváni a nadává se jim, že jsou nenávistní vůči lidem, cizincům a jiným rasám a že jsou nehumánní. Vládnoucí, zástupci vlády a falešní humanisté jen bezvýsledně tlachají v televizi banálně, primitivně, hloupě a tupě v diskuzních pořadech o uprchlickém problému, ale pořád donekonečna přežvýkávají jen žvásty a hlouposti. Nehovoří se přitom nikdy o tom, že většina takzvaných uprchlíků nejsou nic jiného než ekonomičtí uprchlíci a nejsou v žádném případě v ohrožení života, což by je ospravedlňovalo k útěku do bezpečí. Nic se neříká ani o tom, že určité procento těchto ekonomických uprchlíků v blahobytných průmyslových státech žije z charitativní dobrovolné činnosti, na náklady pracujících daňových poplatníků a zároveň se určité procento stane těžkými zločinci. V popředí přitom stojí obchod s drogami, ale také vloupání, krádeže, podvody a dokonce i zabíjení a vraždy atd. Samozřejmě, že to nelze paušalizovat, neboť v každém případě se jedná jen o určité procento, které je potřeba vzít v tomto případě v úvahu. Uprchlíci ohroženi na životě jsou skutečně jen v minimálních číslech a těm je samozřejmě nutno poskytnou také asyl. Ekonomické uprchlíky je zapotřebí poslat zpátky do svých původních domovin, ve kterých se mají snažit vybudovat si svou existenci, a sice i tehdy, je-li to spojeno s tvrdou prací a značnou námahou. Starat se o několik koz a obhospodařovat malý kus země za účelem získání obživy a eventuálního výdělku z prodeje její části může být dobrý začátek, namísto toho, aby se natahovaly holé ruce a dostávaly potraviny bezplatně od humanitárních organizací. Jenže právě tomu, aby se tito lidé v rozvojových zemích sami chopili práce a něco dělali, zabraňují humanitární organizace, neboť když někomu létají pečení holuby přímo do huby, pak nemá vůbec žádný zájem na tom, aby pro to ještě něco dělal. To je jedna věc – ta druhá věc je, že ekonomičtí uprchlíci nejsou zrovna právě chudí lidé, nýbrž disponují určitým kapitálem, který mohli smysluplně využít ve své domovině a – jak už bylo řečeno – vybudovat si tím nějakou skromnou, malou existenci. Ale ne, oni ty peníze použijí na útěk z domoviny, kterou hanebně nechají ve štychu, v naději, že v průmyslových státech rychle a bez velké námahy zbohatnou. Takže se oproti veškerému selskému rozumu, vlastní iniciativě a lásce k domovině předávají peníze zločineckým převaděčům a obchodníkům s bílým masem, kteří běžence pašují ze svých domovin do tranzitních zemí a nakonec naloží do člunů a na rybářské bárky neschopné plavby či do rukou jiných »obchodníků s lidskými dušemi«. Tyto prázdné čluny a lodě by bylo zapotřebí neúprosně pomocí odborně vycvičených elitních skupin – totiž mezinárodních mírově bojových vojsk – násilně sešrotovat a zničit. Ohledně těchto pašeráckých lodí je potřeba také říct, že ty se zpravidla na moři v důsledku jejich špatného stavu přeplněností lidí dříve či později potopí, anebo je na otevřeném moři zločinečtí obchodníci s bílým masem bez milosti a bez rozpaků všechny do jednoho se vším všudy na palubě potopí. Uváží-li se jen, že hospodářští uprchlíci a movití váleční uprchlíci zaplatí za osobu podle okolností 4 500, 6 000 a někdy dokonce až 8 000 či více euro za převoz z tranzitní země ve Středozemním moři na Sicílii nebo do Řecka atd., čím se bezohlední a zločinečtí převozníci stávají mnohonásobnými milionáři, pak by to mělo vést k zamyšlení, jak »chudí« tito uprchlíci skutečně jsou a co by mohli se svými penězi podniknout ve své domovině, aby si vybudovali skromnou existenci a také něco učinili pro to – i když jen něco málo – za účelem vylepšení situace v domovině. V tomto ohledu lze učinit něco cenného už jenom tím, že člověk prokáže lidskost ke svým spolubližním a pomůže jim slovem a činem. To ovšem ekonomičtí uprchlíci neberou v potaz proto, že i v těchto zemích, ze kterých pocházejí, je lidskost, láska k bližnímu a pomoc bližním velmi málo rozšířena. Kdo tedy nechce, tak ten inu nechce, neboť je jednodušší a pohodlnější žít na úkor domácího národa v těch cizích zemích a natahovat prázdnou ruku tam, kde je vytvořená dobrá státní struktura, jasné zákony, pořádky a dobré hospodářství. Jasné musí být i to, že s ekonomickým uprchlictvím nemá nic společného všechno to, kdy se z rozvojových zemí do blahobytných států zcela po právu vystěhují lidé dle úředního oprávnění a souhlasu, což je celosvětově běžné a správné. Tito lidé mají ale vyřízené všechny nezbytné doklady a mají rovněž nezbytné finanční prostředky, mají či budou mít pracovní povinnosti v nějaké firmě a vedou tedy spořádaný život. Stejně jako učiní maximálně za dost občanským povinnostem ve své hostitelské zemi či vůči nové domovině. Nemálo lidí, kteří takto přijdou z rozvojových zemí, provozují nějaké dlouholeté profesní studium a integrují se kompletně ve své nové domovině, kde se zpravidla stanou oprávněnými a dobrými občany. Tyto lidi nelze nikdy srovnávat s ekonomickými uprchlíky, kteří ze své domoviny uprchli z toho důvodu, že propadli chybné klamné představě, že si v blahobytných průmyslových státech posbírají zlatá jablka, která jim tam spadnou ze stromů do náručí – samozřejmě, že dokonce nějaké jejich sbírání by pro ně bylo příliš mnoho námahy. To vše falešní humanisté, humanitární organizace a vládnoucí blahobytných průmyslových států – v první řadě speciálně v Evropě u zodpovědných za diktaturu EU – neberou jakkoliv v potaz, což platí i pro jejich zástupce a příliš humánní politické strany a falešné humanisty v podobě soukromých osob. K tomu je potřeba počítat i všechny nejmenované falešné přátelé lidí, humánní fanatiky a humanitární organizace, které svými slabomyslnými machinacemi nechávají celý problém hospodářských uprchlíků dále se stupňovat, namísto toho, aby se rigorózně zamezil a do země se vpustili a poskytl azyl jen těm uprchlíkům, kteří by skutečně a prokazatelně – ať už z jakéhokoliv efektivně prokazatelného důvodu – měli být považováni za lidi, kteří jsou ve své domovině ohroženi na životě. Čistě ekonomickým uprchlíkům se musí zamezit nejenom v příjezdu, ale zamezit v právu o azyl a odmítnout jakákoliv podpora. Takže je potřeba rigorózně uskutečnit jejich návrat do domoviny, a sice bez výjimky. To na jednu stranu, ale na druhou stranu je nutné konečně zavést a sestavit »mezinárodní mírové bojové vojsko«, které musí dbát v diktátorských domovinách ekonomických uprchlíků na to, aby se zrušily diktatury a byly nahrazeny pravou demokracií, a tím se vytvořil zdravý pořádek ve státě, v důsledku kterého se může úplně vše včetně životních podmínek zlepšit ku prospěchu všech lidí. To je spjato s tím, že v těchto zemích bude správnými a lidskými opatřeními zamezen problém ekonomických uprchlíků. A co se v této věci vztahuje na domovské země ekonomických uprchlíků, musí stejnou měrou platit i pro tranzitní země, skrze které se ekonomičtí uprchlíci pašují. Takže také v tomto ohledu je nezbytné nasazení mírově bojových jednotek v mezinárodní podobě, stejně jako monitorování všech mořských oblastí, aby se nemohly nalodit žádné další masy ekonomických uprchlíků. »Mezinárodní mírové bojové jednotky« by se rovněž stejnou měrou měly starat to, aby všude bojovaly s převaděčskými organizacemi a obchodníky s bílým masem, zastavily jejich činnost a chybující tvrdě potrestaly. Správné by to bylo pouze způsobem doživotní deportace do oblasti vyhnanství. Všechny tyto faktory ovšem neuváží ani vládnoucí průmyslových států, obzvláště pak EU diktatura a jejich poslanci, ani to neberou v potaz úřady, falešné humanitární organizace, politické strany a všichni falešní humanisté proto, že je jim na jednu stranu všechno jedno, chovají se svatouškovsky a především se jich to přece přímo osobně netýká. Na druhou stranu proto, že se oddávají falešnému humanizmu, který je zaslepil proti skutečnosti a její pravdě. Právě k falešnému humanizmu je potřeba říct, že v důsledku chybného a pokryteckého chápání lidskosti nevidí skutečnost a její pravdu, a sice velmi často proto, že jsou zaslepeni chybnými náboženskými a sektářskými bludnými naukami a vše pozorují a všemu věří z religiozně-sektářsko-euforického pohledu. Na jednu stranu věří, že svým falešným humanizmem dělají něco dobrého a na druhou stranu, že prý jednají ve smyslu »božím« či »Ježíše Krista« či ve smyslu pravé lásky k bližnímu. Že tím ale celou bídu jen dále podporují a stále zvyšují, namísto toho, aby jí ukončili, nad tím se ani nezamyslí, a sice tak neučiní proto, že jsou natolik sugestivně zaslepeni vlivem náboženství a sekt ve věci falešného humanizmu, že už skutečnost a její pravdu nejsou schopni rozpoznat, nemluvě o tom, aby jí rozuměli. Celá bída tedy pokračuje, a neustále více se stupňuje, přičemž v Evropě za to zodpovídá obzvláště vládnoucí EU diktatura, její zástupci, samotní falešní humanisté z lidu, a také falešné humanitární organizace křesťanského náboženství a jejich sekt. Toto jsou všichni ti, kteří si nasazují podvodnickou svatozář a odmítají všechna nezbytná nekompromisní opatření a jsou tohoto názoru v rádoby vědoucí a megalomanické podobě, že by to zlo mohli odstranit za pomocí falešně humanistických opatření. Oni jsou ale natolik jednodušší a hloupí, že nerozpoznají efektivní skutečnost a její pravdu, ani jí nemohou rozumět – totiž tím, co dělají a na čem se dohodnou, učiní všechno ještě mnohem horší. Oni věří, že když useknou jedu hlavu hydře (hydře v podobě hada ekonomických uprchlíků), že tím pak prý odstraní i další problémy, což je ale giganticky mylný úsudek, neboť problém s ekonomickými uprchlíky je jako lernská Hydra, resp. obrovská obluda s hadím tělem z řecké mytologie, která měla 9 hlav a žila v močálech u města Lerna. Když se jí usekla jedna hlava, tak jí tím dorostly dvě nové, přičemž hlavní hlava, resp. devátá hlava, byla dokonce nesmrtelná. Jen když rána po odseknuté hlavě byla vypálena ohněm, dalo se zabránit tomu, aby se utvořily dvě nové hlavy. Teprve tím bylo možné, aby i nesmrtelná hlava padla a Hydra pošla. Jen stejným způsobem je možné, že se bující a do nekonečna se stále stupňující katastrofě s utečenci může učinit konec a vše se opět normalizuje, neboť jen tím, že se hydře v podobě utečenců nekompromisně usekne hlava po hlavě, a nakonec i hlavní hlava, a následně se zcela vypálí rány, pak lze všemu učinit přítrž a navodit opět zdravý normální stav. Přesně tomu ovšem brání vládnoucí a jejich zástupci tím, že chtějí zápolit jen se symptomy, jako např. slabomyslnost v podobě toho, že do Středozemního moře mají být poslány ve větší míře záchranné lodě, aby uprchlíky v nouzi nabraly a zachránily. Na tyto účely má EU diktatura dát k dispozici nesmírné množství peněz, přičemž samozřejmě v popředí k tomu verbuje naivně hloupá EU diktátorka Angela Merkel, která zastává přihlouplý názor, že se tím problém vyřeší. Dále je k tomu opět potřeba říct jasně toto: Celý problém ekonomických uprchlíků nemá nic společného s těmi uprchlíky, kteří jsou ohroženi na životě v důsledku náboženského, sektářského a politického teroru, stejně jako válečným aktivitami atd. v jejich domovských zemích, načež tedy prchají do bezpečí, aby si zachránili život, a musí si tak najít útočiště a azyl v jiných zemích. Ve věci těchto uprchlíků je lidskou povinností, že se jim v každém nezbytném ohledu pomůže a poskytne ochrana. Ale i takovíto uprchlíci si mohou útěk dovolit jen tehdy, když mají dostatek peněz, tedy přinejmenším tolik, aby jim to na útek stačilo. Jsou-li totiž chudí jak kostelní myš, pak nemohou utéct do nějaké blahobytné průmyslové země, nýbrž jen do sousedské země, kde nuzně vegetují v nějakém uprchlickém táboře. To jsou právě ti uprchlíci, kteří potřebují pomoc ze všech nejvíc a kteří potřebují důstojné zaopatření v podobě nezbytných věcí a léků od férových humanitárních organizací z blahobytných průmyslových zemí. V pravdě tato nezbytně nutná pomoc chybí všude možně, a sice v neposlední řadě proto, že je k dispozici příliš málo peněz, neboť humanistické organizace sami zpravidla spolknou 40% svých nasbíraných financí, aby si pokryly své náklady atd., takže se neprovádí dobrovolná pomoc, nýbrž jen placená pomoc, a to ještě v nedostačující podobě. A když určité země, jako např. Švýcarsko, z politických důvodů a z důvodu péče o image atd. pokrytecky převezmou takovéto uprchlíky do země, pak se tak děje jen tvrdým výběrem a navíc způsobem, že se nevyhledají ti nejchudší, nýbrž jen uprchlíci, kteří vykazují určitou úroveň a kteří se u těch vybírajících dokážou ukázat v tom nejlepším světle a protlačit se do popředí. Tak to celé vidím, přičemž by se dalo říct ještě mnohem, mnohem více, neboť mnoho faktorů ještě nezaznělo.

Ptaah  Mluvíš mi úplně ze srdce, přičemž ti ale musí být jasné, že od vládnoucích, falešných humanistů a humanitárních organizací atd. nesklidíš zrovna přízeň a oblibu, neboť oni v rozporu s veškerým rozumem a chápavostí nedokáží korigovat své chybné myšlenky, názory a mínění. Nedokáží to proto, že jsou nezachranitelně uchycení ve svém mocenském počínání a vykazují zcela chybné rysy chování. Rozum a chápavost jsou u nich natolik silně narušené a doslova fakticky nedostatkové zboží, že jsou slepí vůči skutečnosti a její pravdě a tu nejsou schopni ani následovat. Ovšem nyní, milý Eduarde, …