Úvod do Učení ducha

  1. To, co je patrné fyzickým očím člověka, představuje jen nepatrnou špetku v nekonečnu.
  2. To, co není jeho očím patrné, je nezměrné, nepochopitelné a nemyslitelné; a pro jeho neduchovní lidskou inteligenci a schopnost chápání matoucí a nepředstavitelné.
  3. Celý Vesmír, který vidí, je pouze jediným prostorem z mnoha, které musejí být počítány v myriádách, neboť existují Vesmíry ve Vesmírech, Vesmíry z druhé strany Vesmírů, Vesmíry pod Vesmíry, Vesmíry nad Vesmíry a Vesmíry mimo Vesmíry v této pramocné, nesmírné a všetvořivé duchovní inteligenci existence Tvoření.
  4. A s tímto mocným duchem, s těmito přirozenými, prapůvodními silami existence, Tvoření, duchovní inteligence je člověk spojen, protože dílčí část této duchovní inteligence Tvoření v člověku sídlí a oživuje jej jako duch.
  5. Síly ducha, jeho radost, jeho mír, jeho svoboda, jeho moudrost, jeho vědění a jeho dovednosti jsou pro lidi stran vědomí nevědoucí, nelogické, kritické, přemoudřelé, závislé na náboženství, zvrhlé či jinak oklamané nepředstavitelné.
  6. A pouze člověk, který tuto pravdu zná a vytváří z ní vědění, moudrost a lásku, je požehnaným člověkem.
  7. Zná odpověď na poslední otázky vědy, filozofie a také tázajícího se člověka.
  8. Aby se však člověk stal takto požehnaným, musí hledat a nacházet pravdu a vytvářet z ní vědění, moudrost a lásku; neboť člověk je schopen duchovně a po stránce vědomí růst pouze s pravdou, věděním, moudrostí a láskou, čímž se osvobozuje od všech lidských slabostí.
  9. Člověk je osvícen a zcela osvobozen teprve tehdy, setrvává-li v myšlenkách trvale a ustavičně v nekonečné tvořivě-duchovní skutečnosti.
  10. Duchovní inteligence je osvícena zákonitými duchovními principy a orientována v souladu s tvořivou podstatou, dokonalostí a silou onoho samotného Tvořivého.
  11. A to v protikladu k lidské inteligenci, protože lidské materiální vědomí se všeobecně zabývá pouze jednotlivostmi materiálního světa.
  12. To má ale za následek, že je člověk v každém směru omezený a poznamenaný, dokonce je zajat, tísněn, soužen a trýzněn snad všemi možnými formami neštěstí, slabostí a zotročení všeho druhu.
  13. Proto je podrobná sebeanalýza člověka jednou z nejpodstatnějších metod, jak naleznout pravdu a jít cestou evoluce vědomí a ducha.
  14. Proto je nezbytné, aby člověk nepřetržitě přezkoumával své myšlenky a viděl, jaké povahy skutečně jsou.
  15. Má dbát na to, aby jej v konečném důsledku stále vedly, směrovaly a určovaly tvořivě- filozofické zásady a skutečnosti, tvořivě-přírodní zákony.