Co je praktikování Učení ducha – Co Učení ducha způsobuje?

Praktikování Učení ducha je patrné z toho, jak člověk utváří svůj každodenní život a jak zachází se sebou samotným, se svými bližními, zvířaty a rostlinami. Velkého cíle v podobě důstojného a náležitého zacházení však může člověk dosáhnout pouze tak, že jeho myšlenky a city, jakož i jeho působení a jednání prodělají revoluci, která povede k reformaci na osobní rovině a ve způsobu života. Být revoluční pro člověka žádným způsobem neznamená, že se má oddat sebepopření, nýbrž že se má sám uskutečňovat, a to tak, že bude v rámci sebepoznání vnímat všechny své dobré a pozitivní hodnoty a dovede je k rozkvětu a praxi. Praktikování Učení ducha též znamená, že člověk učením se/studiem Učení a tím i vytvořeným věděním pozvolna mění své myšlenky a city, jakož i svou osobnost a charakter. Člověk objeví aspekty vlastního života, vlastního vedení a způsobu života, vlastního charakteru a osobnosti, které je nutno změnit, protože způsobují jemu samotnému i ostatním lidem trápení, bolesti, nesnáze, nevýhody, ba dokonce neštěstí a zármutek atd. Praktikování Učení ducha vede k revoluci nitra, myšlenek, citů, charakteru a osobnosti. Pro mnohé lidi to znamená, že zvládnou a překonají vlastní lenost, která jim až dosud bránila v tom, aby učinili něco hodnotného pro svůj celkový vývoj. Jedni se naučí uvolnit se, radovat, být šťastní a užívat si svůj život, zatímco druzí se praktikováním Učení ducha zbaví své panovačnosti, která je nutí dominovat nad ostatními. Další lidi vede jeho praktikování k tomu, že si vybudují svou chybějící sebedůvěru nebo že v zárodku odstraní svůj komplex méněcennosti. Samozřejmě, dokáže-li si v sobě člověk vytvořit nezbytné štěstí, může být šťasten sám o sobě, nicméně opravdové štěstí mezi lidmi může nastat teprve tehdy, když jsou šťastní také všichni ostatní. Pro to je však nutné něco udělat, čehož lze docílit praktikováním Učení ducha, a sice tak, že bude jednotlivec pro svého bližního pěstovat dobré a pozitivní myšlenky a city, kupříkladu pomocí prosby pozitivních myšlenek. Praktikování Učení ducha pro blaho a štěstí sebe samého i bližního se zakládá též na tom, že člověk přistupuje jak k vlastní, tak i k jakékoliv další osobě s otevřenými dobrými a pozitivními myšlenkami. A pro své bližní může člověk učinit navíc to, že se s nimi jednoduše nebude bavit o kdejakém nesmyslu, o válce, nemocech a zločinech, o zlosti, nenávisti, necitelnosti, pomstě a odplatě či dalších zvrácenostech, nýbrž o vnitřních a vnějších hodnotách, jako je pravá láska, mír, svoboda, harmonie, radost, přátelství a štěstí atd.