Učení života
Takovou užitečnou prosbou je např. následující odedávna tradované prapůvodní znění:
- Duchu můj, jenž jsi ve mně vševědoucí, všemohoucí, vší moudrosti a vší pravdy znalý a vše milující, posvěť* se jméno tvé.
- Tvá všemocnost rozprostři se ve mně k uvědomění mých myšlenek, abych ve vědomé dovednosti užíval, rozvíjel a uplatňoval mně dané a nastřádané vědění, síly, moudrosti, pravdy a univerzální lásku, mír a svobodu.
- Tvá všemocnost staniž se vědomou jistotou ve mně, v mém těle i ve všech duchovních oblastech.
- Nech ve mně tvou všemocnost denně účinkovat a rozvíjet a živ mé nevědění věděním a moudrostí,
- díky čemuž dokáži rezeznávat a odstraňovat učiněné chyby, jež mě postihují na cestě mého vývoje.
- Nenech mě vlivem hmotných a světských věcí a chybných způsobů myšlení kráčet po cestách klamu a vinou bludných učení propadnout závislosti víry;
- neboť tvá všemocnost má vědomá ve mně býti, jakož i síla tvé dovednosti a tvého vědění v absolutnu po trvání všech věků.
* V Učení ducha znamená »posvětit« = kontrolovat, což je v protikladu k náboženskému pojmu »svatý/posvětit«, který se v tomto ohledu vykládá následovně: »úplným odevzdáním se Bohu být mravně dokonalým«, resp. »prohlásit nějakého člověka v důsledku jeho úplného odevzdání se Bohu za mravně dokonalého«, resp. »zasvětit nějaký kultovní předmět Bohu, čímž je prohlášen za svatý.«
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- 16
- 17
- 18
- 19
- následující ›
- poslední »
