Tak se tam např. šlechtí kukuřice, která má stonek vysoký 18 metrů a na níž visí palice o délce 2,2 metru a o tloušťce 20 až 25 centimetrů. Viděl jsem mátu peprnou, která dosahovala výše 15 metrů, vedle mnoha jiných rostlin, ve srovnání s nimiž působí rostliny u nás na Zemi krajně zakrněle. Největší rozměry mezi těmito obřími rostlinami zaujímají ovšem jabloně, hrušně, třešně a mnoho dalších typů stromů, které ční k nebi až do výše 120 m. Zastoupeny jsou zde však i jižní plody, jako např. pomeranče, grapefruity, datle, fíky a banány atd., jejichž plody jsou gigantické. Mamutí jablka, jak je nazývám, dosahují velikosti velké dýně a váží 20 až 30 kg. Délku banánů odhaduji na dobrých 50 cm a pomeranče měly stejnou velikost jako jablka atd. Takovéto obří plody ovšem nenacházejí využití v normálních domácnostech, nýbrž se bez výjimky průmyslově zpracovávají a následně vyvážejí na jiné světy, kde vládne nedostatek potravy. Poskytování této pomoci – jež probíhá bez jakékoliv protislužby – je jediný důvod, proč se šlechtí tyto obří plodiny. To platí i pro zeleninu, bobule, brambory atd., které se pěstují v této obří podobě ve speciálních sklenících, přičemž např. hlávka zelí dosahuje v průměru dobrý jeden metr a plod podobný malině má takovou velikost jako na Zemi velké granátové jablko. A ačkoliv v tomto ohledu vlastně genovou manipulací dochází k přešlechtění nebo k »vyšlechtění do gigantického vzrůstu«, chutnají plody, bobule i zelenina atd. právě tak dobře, výrazně a aromaticky jako normálně vzrostlé plodiny.

_{překlad: Jan Bayer, korektury: Ondřej Štěpánovský}