Oficiální kontakty skončily v brzkých ranních hodinách 3. února 1995. To ale neznamená, že byly kontakty s konečnou platností ukončeny, nýbrž právě jen to, že přestaly existovat oficiální kontakty, protože Plejaden/Plejaren splnili na Zemi svůj úkol. Lidské, soukromé a neoficiální kontakty nadále probíhají a budou probíhat tak dlouho, dokud se nerozloučím se životem a tedy nezemřu. Tyto kontakty ovšem již nebudou tak časté, jako to bylo v případě těch, které probíhaly do 3. února 1995; a snad také bude možné, že se čas od času přece jen ještě budou moci zaznamenávat kontaktní rozhovory a dál předávat informace.

Je možné dostat hrubý přehled lidských ras ve Vesmíru?

Podle zákonů Tvoření bylo původně vytvořeno 40 353 607 různých čistě lidských ras, které přirozenou evolucí vzešly z mnoha planet mnoha slunečních systémů v mnoha galaxiích v celém Vesmíru a které se tedy vyvinuly z přirozených biologicky evolučních pochodů celkového planetárního vývoje. Proces vývoje byl přitom takový, že nejprve vznikla planetární flóra; a sice díky jistým aminokyselinám a sloučeninám aminokyselin.

Přirozeným během vznikání a zanikání vzešla další přirozená koincidence, tedy další smysluplné setkání příčiny a následku, z čehož vyplynuly nové sloučeniny aminokyselin, ze kterých se pak vyvinula fauna – tedy svět zvířat. Jestliže tedy existovaly u flóry nejdříve jen lišejníky a podobné porosty, tak se v dalším postupu nyní objevila zvířata, která žila jednak z rostlin a jednak sloužila sobě navzájem jako potrava. Tato zvířata byla také začleněna do vznikání a zanikání, takže rovněž ukládala látky a umírala, což opět vyvolalo nové biologicko-chemické procesy, ze kterých vznikaly zase nové sloučeniny aminokyselin a nové formy života. Tentokrát právě forma života člověka, která se členila do mnoha ras, totiž právě – jak bylo řečeno – do 40 353 607 ras, které navíc vykazovaly celkem 343 rozdílných barev pleti. Všechny tyto lidské rasy byly nadto celým svým uzpůsobením vzájemně odlišné podle životních možností na svých domovských světech a podle atmosfér atd., avšak jednoznačně patřily k rodu člověk. Tak vznikly jak skřítkovité, tak i trpasličí či vzrostlé životní formy, tedy i trpaslíci, obři, giganti, titáni atd. Mezi nimi byly také životní formy nízkého vzrůstu, které sice náležely témuž druhu své rasy, avšak kvůli genetickým chybám nedosahovaly úplné normální velikosti. Tyto nízko vzrostlé formy života ale neměly nic společného s těmi, jež byly trpasličího vzrůstu, neboť trpaslíci byli vlastními rasami; a tak to zůstalo dodnes. Nízko vzrostlé formy života existují ještě i dnes, a sice také zde na Zemi, kde se jim bohužel nadává do liliputánů podle vymyšleného příběhu z Gulliverových cest.

Na Zemi máme různé velikosti lidí, které také patří k různým rasám, jako jsou např. malí Pygmejové, dále lidé normálního vzrůstu, již jsou v převažujícím počtu, či obři mezi pozemskými lidmi, jako např. příslušníci kmenů Watussi a Massai.