Mise

Podíváme-li se důkladněji, tak jsou Plejaden, které vidíme ze Země, vzdálené zhruba 420 světelných let, takže tam a zpátky činí vzdálenost 840 světelných let. A protože se telepatické myšlenky, jak známo, pohybují pouze jednoduchou rychlostí světla, tak by potřebovaly ze Země k Plejaden, jež můžeme vidět, okolo 420 let. A kdyby byla na absolutně neobyvatelných Plejaden – na nichž skutečně nesídlí ani fyzické, ani duchovní, ani světelné bytosti – nějaká životní forma jakéhokoliv druhu, která by mohla odpovědět, tak by bylo opět zapotřebí kolem 420 let, než by tato odpověď dorazila k Zemi. Kdo už se ale na Zemi dožije 840 let? Tak se tedy všichni domnělí kontaktéři, média a channeleři, kteří tvrdí, že mají telepatické kontakty atd. s bytostmi z velmi vzdálených souhvězdí a planet, sami usvědčují ze lži, švindlu a podvodu. A ti všichni dohromady skutečně nemají žádnou schopnost udržovat takovéto kontakty, protože nemají ani tušení, jak by mohli svými telepatickými myšlenkami překlenout tyto ohromné vzdálenosti. Avšak tajemství této možnosti zde nechci ventilovat, neboť jinak by všechny tyto prolhané, švindlířské a podvodnické postavy najednou tvrdily, že tuto schopnost mají.

Jak jsi přišel ke jménu Billy?

Bylo to v roce 1964 v Teheránu v Persii, která se dnes nazývá Írán. Seznámil jsem se tam s jednou mladou ženou z Los Angeles v USA. Jmenovala se Judy Reed. Protože jsem byl oblečen jako kovboj (toto oblečení pro mě bylo velmi účelné), přirovnala mě k tehdejšímu Jamesi Butleru Hickokovi, tedy k Divokému Billovi Hickokovi a od té doby mě nazývala Billy. To jméno na mně zůstalo viset, ať jsem šel kamkoliv. A tak to zůstalo až do dnešního dne.

Kdy a kde jsi měl svoji první meditaci?

Bylo to v polovině čtyřicátých let v blízkosti mé rodné obce Bülach, a sice ve Sfaths kosmické lodi a pod jeho vedením.

Pokud jde o seznámení s novými lidmi, jsi opatrný muž. Proč vedeš takový styl života v ústraní vzhledem k charakteru důležité mise, která musí být vynesena do světa?

I když se to stále znovu tvrdí, určitě ne ze strachu před různými pokusy o vraždu, které na mě byly již 13krát spáchány (k roku 2003 již 21krát – pozn. překl.). Důvody, proč se držím zpátky, jsou různé. Na jednu stranu nejsem žádný guru a žádný vůdce sekty, a proto se také nemusím veřejně prezentovat, abych získával stoupence nebo abych se stavěl do pozice svatého, kterým v žádném případě nejsem. Na druhou stranu se také nechci nechat vynášet do nebe, neboť nejsem ani něco speciálního, ani někdo, koho by těšilo nechat se obdivovat a pozorovat. Nejsem žádný exponát zoologické zahrady.