Výňatek z č. 66
Proč používá FIGU UFOlogii jako poutač a proč nestojí v popředí Učení ducha?
Za ta léta, během nichž jako jedna ze členek FIGU vyřizuji německy psanou korespondenci, jsem odpověděla a nadále odpovídám na množství různých otázek. Dopis od jednoho zájemce o FIGU mě přivedl na nápad napsat článek o tématu, který by, podle mého názoru, mohl některé lidi zajímat.
Pisatel se zcela konkrétně otázal, proč my, členové FIGU, klademe do popředí našich internetových stránek UFOlogii jako poutač, místo abychom přiznali náležité místo Učení ducha. Ofenzivní přístup k paprskovým lodím, cestám časem, dalekým planetám a Vesmírům posunutým o zlomky vteřiny je podle něj pro většinu lidí příliš silná káva. Mnoho lidí to prý odradí od toho, aby se FIGU blíže zaobírali. On sám se prý o spisy a knihy FIGU velmi zajímá a považuje zkrátka za politováníhodné, že se kvůli poutači UFO mnoho lidí od FIGU odvrátí dříve, než pro sebe objeví velkou hodnotu Učení ducha.
To jsou sice pochybnosti, které jsou na první pohled veskrze srozumitelné a pochopitelné, nicméně je fakt, že UFOlogie byla jako poutač ke vstupu do Učení FIGU, jakož i na hlavní internetové stránce, zvolena záměrně. To má několik velmi pádných důvodů. Jedním z nich je ten – jak se již mnohokrát prokázalo –, že zájemci o UFOlogii jsou zpravidla toho mínění, že lidé, kteří k nám přicházejí z vesmíru, jsou lepší než my a přinášejí nám lásku, mír, svobodu a harmonii. Těmito zájemci o UFOlogii však nejsou míněni lidé, kteří se na UFOlogii vrhají ze sektářských důvodů, neboť ti se zase velmi rychle odporoučejí, jakmile jsou konfrontováni se střízlivými fakty reality a pravdy plynoucími ze skutečnosti, která ve FIGU samozřejmě vychází najevo i v ufologických záležitostech. Tím je také jasně a jednoznačně řečeno, že u nás, členů FIGU, jakož ani v našem Učení ducha, resp. v »Učení pravdy, Učení ducha, Učení života« nepůsobí ani žádný guru, ani žádní andělé, mistři, bohové či boží poslové atd.
Dále existují lidé, kteří se sice s UFOlogií jako takovou vážně nekonfrontují, neboť nespadá do vlastní oblasti jejich zájmu, avšak zároveň se jí ani nenechají odstrašit, objeví pro sebe v pozadí Učení ducha a jeho neocenitelnou hodnotu a začnou se podle něj orientovat. Pokud by Učení ducha stálo v popředí, slétli by se na něj sektáři a náboženští lidé, kteří by však smysl a hodnotu »Učení pravdy, Učení ducha, Učení života« nemohli rozpoznat. Mnohem spíše by pro ně Učení bylo knihou či kdovíco jiného se sedmi pečetěmi, takže by z toho vycházely i jejich reakce. Na druhé straně by celé Učení ducha na vývěsním štítu znamenalo, že bychom misionařili, a právě to by byl prohřešek proti základním zásadám FIGU, které vycházejí z tvořivě-přírodních zákonitostí a které značí, že se každý jednotlivec, má-li vše rozpoznat ve své skutečné podstatě, musí k opravdové skutečnosti a z ní plynoucí pravdě obrátit z vlastního zájmu, vlastní motivace, vlastní snahy a vůle, jakož i na základě vlastního opravdového hledání, bádání a důkladného uvažování. To neprobíhá tak, že se člověku Učení ducha předhodí jako žrádlo, neboť tak by si jej nevážil, nýbrž by mu buď slepě věřil, anebo by jej všemi prostředky potíral. To nám neustále dokazují reakce sektářskou vírou a esoterikou ovlivněných čtenářů či uživatelů internetu, kteří zabloudí na naše internetové stránky a cítí se pak zčásti podníceni k tomu, aby nám ozřejmili svůj euforicky namyšlený výklad Učení ducha nebo aby nás hanili a pomlouvali, ba dokonce aby se nás někdy se vší vehemencí pokoušeli přesvědčit o své pomatené víře v Boha.
Jsou to samozřejmě vždy jen jednotlivci – nikoliv masa –, kteří poctivě a opravdově hledají pravdu a nenechají se odradit »UFO-poutači«, které popsal dotyčný čtenář a které jsou zpočátku pro mnoho lidí skutečně těžké sousto. To ale předem slouží jako jakési síto, neboť k poznání a porozumění Učení ducha, jakož i existenci a působnosti tvořivě-přírodních zákonů a přikázání je nezbytná jasná a logická otevřenost vědomí. Ony takzvané »UFO-poutače« nám samozřejmě nadělují okolnost, že se nám nerozumní lidé, všeználci a mimořádní chytráci často vysmívají, osočují nás, hanobí a pomlouvají, avšak s tím jsme se naučili žít. Billy je pro nás, členy základní skupiny, i v tomto ohledu velkým vzorem, neboť nedbaje všech útoků realizuje misi s neotřesitelným vědomím povinnosti. My všichni máme ale také často důvod k radosti, a v běhu let je tomu stále častěji, totiž tehdy, když nás lidé zpravují o tom, že se v poznání zodpovědnosti za svůj vlastní život obrátili k »Učení pravdy, Učení ducha, Učení života« a nyní pracují na tom, aby v sobě vytvořili lásku, mír, svobodu a harmonii.
Elisabeth Gruberová, Rakousko