Výňatek z č. 83

Čtenářská otázka

Billy, nedávno mi jeden známý vyprávěl, že pitná voda prý nově může hořet, protože jsou v ní vinou intrik ziskuchtivých lidí obsaženy plyny, které se mohou malou jiskřičkou vznítit. Je to skutečně tak?

E. Meierhofer, Švýcarsko

Odpověď

Ano, tak to skutečně je. Celá tahle záležitost má původ v takzvaném »hydraulickém štěpení«, krátce řečeno »frakování«, jak vím z jednoho časopisu, v němž jsem se o tom nedávno četl pod titulem »Časovaná bomba frakován«. »Frakování« je vysoce technická těžební metoda k mechanickému vytváření puklin v hornině, v tomto případě břidlici. Díky tomu je od roku 2008 jinak nepřístupný zemní plyn dopravován na povrch, čímž byla zahájena nová éra energetického zásobování.

Dlužno konstatovat, že celé toto počínání pozemšťanů s ohledem na »frakování« je nanejvýš nebezpečné a způsobuje a nadále může způsobovat závažné škody. Pod tím vším se skrývá nový druh získávání energie, který funguje tak, že se takzvaným »frakováním« zpřístupňují dosud nepřístupné zásoby zemního plynu, jež jsou obsaženy v ohromných břidlicových usazeninách. Uvolnění břidlicového plynu však v nitru Země představuje smrtelné nebezpečí, jelikož zamořuje podzemní a tím i mnoho pitné vody. To způsobují na jednu stranu ohromná kvanta uvolněného metanu a na stranu druhou bezpočet »frakovacích chemikálií«, které se přimíchávají do směsi vody a písku, pumpované do hlubiny. Cílem toho je vytvořit v hlubokých vrstvách břidlicové horniny vypukliny a plyn, který se pak odsaje, z nich vypudit. Břidlicový plyn se nenalézá ve velkých výdutích jako v případě konvenčního způsobu těžby, ale v pórech tuhé břidlicové horniny. Proces těžby přitom vypadá tak, že se zemí provrtá kolmá díra, která protne vrstvu podzemních vod a která se, dosahujíc zemním plynem nasycenou břidlicovou vrstvu, horizontálně zalomí. Následně se do břidlicových vrstev pod vysokým tlakem vtlačuje více než 250 litrů za vteřinu »frakovací tekutiny«. Ta je vysoce toxická a skládá se z vody, písku a až dvanácti chemikálií. Ohromným tlakem této frakovací tekutiny vznikají v břidlicové hornině tisíce a desetitisíce trhlin, póry se roztrhnou a plyn, který se pak odsává, začne proudit ven. Písek obsažený ve »frakovací směsi« brání tomu, aby se trhliny opět uzavřely, díky čemuž může být plyn vydrancován. Jeden jediný »frakovací proces« vyžaduje 10 až 50 miliónů litrů vody, přičemž každý vrt je frakován až čtyřnásobně. Stejně nebezpečná, jako může být exploze vodního rezervoáru, je i samotná směs chemikálií. Tekutost, resp. viskozitu »frakovací směsi« podporují oxidační prostředky a polymery, za účelem zabránění koroze nástrojů jsou nasazeny různé kyseliny a dále jsou proti růstu bakterií uplatňovány i biocidy. Ze všech těchto jedovatých chemikálií zůstává v zemském nitru více jak 40% takzvaných »Flow Backs«, což má za následek, že se na hornině postupně začnou uvolňovat radioaktivní látky, které se nevyhnutelně v nějakém časovém horizontu opět poženou směrem na povrch a zasáhnou podzemní vody. A to se děje i přesto, že se po ukončení »frakování« odsaje zhruba 55–60% toxického chemického mixu a vrtná díra se opět zacementuje. Díky cementovému uzávěru již nemají do podzemních vod pronikat žádné jedovaté látky a žádný plyn, což je však iluzorní, protože všechny tyto látky se do podzemních vod ženou i skrze všechny vrstvy obsažené nad břidlicovou horninou. Krom toho je prokazatelně každá třetí vrtná díra nebezpečně propustná, takže metan a chemikálie pronikají do podzemní a tím i pitné vody. Z toho důvodu je pak voda vlivem mnoha tun chemikálií nejen vysoce explozivní, ale pro lidi i zvířata také vysoce toxická, přičemž svým dílem trpí i říše rostlin, která odumře a zmutuje. Metanový plyn a chemikálie tedy nezadržitelně pronikají do podzemních vod a ty se často pumpují na povrch do vodních rezervoárů, kde slouží jako pitná voda – ta pak podle okolností jednoho dne vyletí do povětří, až v ní obsažené vysoce koncentrované plyny nějakým elektrickým či jiným výbojem vybuchnou. A pokud se této vody lidé či zvířata napijí, pak je nepochybné, že z ní onemocní a podle okolností i zemřou.

Billy