Sdruží-li se lidé ve skupinách na základě společného zájmu, pak to v žádném případě neznamená, že spolu budou všichni dobře vycházet a že budou automaticky schopni souladně sledovat stejný cíl. Mnohem spíše lze očekávat třenice, ostré střety, ba dokonce povážlivé hádky, neboť lidé nejenže jsou individualisté s různými názory, zvyky a postoji, ale všichni jsou též nedokonalé bytosti, jež se toho musejí ještě velmi mnoho naučit, ať už ohledně vzájemného přístupu, nebo v jiných životních záležitostech.

Sledovat stejný cíl neznamená ani nutnost jít stejnou cestou, ani obětovat svoji individualitu, nýbrž to, že člověk zaměří svou vlastní cestu na dosažení společného cíle a tím individuálně přispěje k věci.

Tak jednoduché to však není, neboť lidé dosud správně nerozumějí mnoha důležitým věcem života a mají před očima místo společného cíle většinou jen své zcela osobní zájmy. To může velmi rychle vést k tomu, že se skupina dostane na scestí, a bude tak z dlouhodobého hlediska produkovat jen opakující se nezdary.

Důvod těchto neúspěchů lze zpravidla vynajít v neexistujících mezilidských vztazích. Je zkrátka zhola nemožné, aby spolu různí lidé úspěšně sledovali nějaký cíl, když se nesnaží o vzájemné porozumění, a tedy spolu ani nevycházejí. Aby nějaká skupina začala fungovat, musejí si její členové nejdřív uvědomit, že solidní základ tkví ve fungujících mezilidských vztazích a že jsou tyto vztahy pro budoucnost skupiny zásadní.

Dobré mezilidské vztahy vyžadují upřímnost a spočívají v respektu, akceptaci a rovnosti. Pro každého člena FIGU je proto povinností, aby se upřímně snažil o správné porozumění těmto základním předpokladům. Pokud se o to nesnaží, končívají střetávající se názory členů nevyhnutelně v hašteření a ostrých svárech, takže není možné, aby z nich vyvstala neutrální řešení podporující misi.

Neschopnost postavit se ostatním členům naroveň a respektovat a akceptovat jejich individualitu nejenže znemožňuje hledání toho, co by se mělo správně učinit, nýbrž vede též k mocenským bojům o vyšší pozice. Tento způsob vývoje, vznikající vždy z mezilidských problémů, zvýhodňuje hierarchické struktury, které umožňují, aby jedni členové vnucovali svou osobní vůli druhým a aby nad nimi vykonávali moc. To je přirozeně zcela v protikladu s nehierarchickou strukturou skupin FIGU a je to ze své povahy destruktivní, takže to nelze tolerovat.